Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Autor: Bc. Tereza Lukášová 🕔︎︎ 👁︎ 18.651

4. Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na ekonomiku daných oblastí

 

4.1 Zemědělství

V pohraničních oblastech bylo podle Dekretu presidenta republiky č. 12/1945 vyvlastněno celkem 1 955 076 ha půdy, z toho 1 306 941 ha zemědělské půdy a 648 135 ha lesní půdy. Němcům bylo vyvlastněno přibližně 125 000 samostatných zemědělských závodů. Celkem 109 040 rodinám, jejichž živitel do té doby vykonával zemědělskou činnost, bylo přiděleno 908 040 ha zemědělské půdy a 29 705 ha zemědělské půdy bylo přiděleno osídlencům smíšeného povolání. Ve vnitrozemí bylo vyvlastněno celkem 371 149 ha „německé půdy“. Na konci roku 1947 zůstalo přibližně 16% pohraniční půdy ladem. Do poloviny 50. let zaniklo díky nedostatečnému osídlení 333 obcí a osad. V první polovině 60. let se počet zaniklých obcí zvětšil na 459.[50]

4.2 Průmysl

Reklama

Odsun německého obyvatelstva měl na československý průmysl obrovský negativní dopad. V některých průmyslových odvětvích pracovali před válkou převážně Němci, jak je vidět v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4 – Podíl Němců na průmyslové kapacitě českých zemí podle počtu zaměstnanců k 1. 4. 1946[51]

Průmysl

%

Sklářský

67,2

Papírenský

63,6

Báňský

Reklama

62,7

Textilní

57,8

Keramický, kamene a zemin

45,3

Reklama

Dřevozpracující

38,8

Chemický

37,4

Pily

35,8

Elektrárny a energetika

34,8

Mlynářství

27,9

Pivovarnictví a sladovnictví

27,7

Potravinářský

26,8

Plynárenský a vodárenský

26,6

Tiskárenský

23,8

Lihovarnictví

23,5

Železa a kovů

22,8

Kožedělný

16,8

Cukrovarnictví

13,1

Ústřední plánovací komise kritizovala např. odsun a dobrovolné odchody německých horníků, u kterých se vláda usnesla, že v Československu zůstanou. Situace s horníky byla natolik závažná, že generální sekretář hospodářské rady E. Outrata v roce 1946 prohlásil: Nesmí být odtransportován ani jeden horník… 7 000 horníků potřebujeme zachránit pro dvouletý plán.“[52]

Počátkem roku 1947 bylo v pohraničních oblastech v provozu údajně 5 667 průmyslových závodů zaměstnávajících 371 718 lidí. Z toho bylo 1 036 národních závodů zaměstnávajících 228 963 lidí. V období dubna – června roku 1947 bylo v pohraničních oblastech přibližně 5 500 ekonomicky aktivních průmyslových konfiskátů. Z toho mělo připadnout 1300 závodů národním podnikům, přibližně 1 500 závodů obcím, okresům a zemím a 2 700 závodů mělo připadnout družstvům a soukromníkům.[53]

Do začátku roku 1947 bylo vydáno přes 7 800 zastavovacích výměrů na tzv. nerentabilní konfiskáty. Ke skutečné likvidaci do května tohoto roku došlo pouze u přibližně 2 000 konfiskátů. V srpnu tohoto roku Fond národní obnovy (FNO) spravoval přibližně 8 000 průmyslových závodů, které byly v provozu, 10 000 jednotek zařazených do kategorie C, 40 000 živností a obchodů (z toho 12 000 určených k likvidaci) a 1 500 peněžních podniků (část určena k likvidaci po dohodě s ministerstvem financí).[54]

V pohraničí vznikaly velké problémy při přemísťování průmyslových kapacit do málo industrializovaných českých oblastí a na Slovensko. Na Slovensko bylo přemístěno 272 závodů, 1 660 strojů a 65 potravinářských provozů, což tam mělo vést k vytvoření 22 850 nových pracovních míst. Z pohraničí bylo dále přemístěno v průběhu dvouletky 154 závodů, ve kterých mělo být vytvořeno 20 470 nových pracovních míst. Toto opatření vedlo v některých oblastech i ke stávkám.[55]

Během roku 1947 bylo zahájeno odhadní a prodejní řízení s movitostmi, které stále byly v držení fyzických a právnických osob a prodej zabavených věcí. Zisk z prodeje byl odhadován na 7, 5 mld. Kčs. V do července roku 1947 bylo vydáno 169 rámcových plánů k přídělu 34 174 živností. Pozitivní roli v následující době osídlování a rozvoje pohraničí hrála skutečnost, že část menších podniků, provozoven a živností přešla do soukromého vlastnictví.[56]

4.3 Ostatní

Majetek pocházející od sudetských Němců byl podle reparační dohody uzavřené v prosinci 1945 označen jako majetek zvláštního charakteru a nebyl zahrnut do reparačních požadavků. Stát mohl s tímto majetkem nakládat podle vlastního uvážení. [57]

Podle údajů z roku 1947 byly příjmy z majetku ve správě FNO přibližně 5 mld. Kč.[58] Podle předběžných odhadů měly být zisky z majetku spravovaného FNO až 200 mld. Kčs, což se později ukázalo jako přehnaný odhad a skutečný zisk byl přibližně o 140 mld. Kčs nižší. Do začátku roku 1947 bylo vybráno 50 mil. Kčs jako hrubý výnos z nájemného vyvlastněných nemovitostí. Počátkem května roku 1949 byly příjmy FNO od začátku jeho působení vyčísleny na 50,5 mld. Kčs. Z této částky bylo 42,5 mld. Kčs odvedeno měnovému likvidačnímu fondu.

Poznámky

[50] STANĚK (1991), Odsun Němců z Československa 1945 - 1947. Praha: Academia. Str. 346 – 348.

[51] ČAPKA (2005), Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, str. 118.

[52] PRŮCHA (2009), Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 - 1992 : 2. díl období 1945- 1992. Brno: DOPLNĚK. Str. 139

[53] STANĚK (1991), Odsun Němců z Československa 1945 - 1947. Praha: Academia. Str. 349 – 351.

[54] Tamtéž.

[55] STANĚK (1991), Odsun Němců z Československa 1945 - 1947. Praha: Academia. Str. 349 – 352.,PRŮCHA (2009), Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 - 1992 : 2. díl obdoví 1945 - 1992. Brno: DOPLNĚK. Str. 139

[56] STANĚK (1991), Odsun Němců z Československa 1945 - 1947. Praha: Academia. Str. 353 – 354

[57] Tamtéž

[58] Nejednalo se pouze o výtěžek z majetku pocházejícího od sudetských Němců

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více