Vliv židovské diaspory v USA na americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu

Autor: Kateřina Faltejsková 🕔︎︎ 👁︎ 10.952

Závěr

Židé jako národ jsou v celé své historii provázeni řadou různých kontroverzí a konfliktů, které způsobily, že se stali národem velmi odhodlaným, jednotným a pevným ve víře. Jejich přesvědčení o tom, že jsou Bohem vyvolený národ, vedlo k tomu, že cítili odjakživa jakousi nadřazenost vůči ostatním národům. Země izraelská pro ně vždy byla posvátná, a proto v průběhu dějin velmi těžce nesli její ztrátu. Vyhnání Židů Římany v roce 70 n. l. znamenalo pro celý národ nepředstavitelnou katastrofu a došlo tak k rozptýlení židovského národa po celém světě. Od tohoto okamžiku se začíná formovat židovská diaspora. Ze začátku především v okolních státech, kde byly příznivé politické podmínky a kde bylo Židům umožněno začít nový život. Později se Židé začali stěhovat zejména do západní Evropy. S posílením křesťanství se však i zde začíná situace vyhrocovat a čím dál větší antisemitismus nutí Židy hledat opět své místo někde jinde.

V souvislosti se zakládáním kolonií v Americe se Židé dostávají do „nového světa“. Svoboda vyznání a jiné občanské svobody byly natolik lákavé, že jich do Ameriky přicházelo velké množství a velmi úspěšně se dokázali začlenit do společnosti. Na konci devatenáctého století pak přišlo velké množství Židů z Ruska, kteří prchali před krutým režimem a protižidovskými pogromy. Spojené státy se tak staly významným útočištěm pro židovský národ, který byl utlačován v zemích po celém světě. Bylo mu zde umožněno žít svobodně, bez jakýchkoli omezení, vyznávat své vlastní náboženství a podílet se na politickém, ekonomickém i kulturním životě společnosti. Není proto divu, že si zde Židé vybudovali velmi silnou základnu a z mnohých se stali velmi významní lidé. Židovský národ tak konečně po dlouhých staletích útlaku, násilí a nesnášenlivosti našel místo, kde mohl bez obav rozvíjet své schopnosti a žít v míru s ostatními etniky a vyznavači jiných náboženství.

Reklama

Proč je ale i ze strany Spojených států zájem o Židy a především o stát Izrael tak veliký? Důvodů můžeme nalézt hned několik. Po roce 1948, kdy vznikl samostatný Stát Izrael, se tato země stává jedinou demokracií v oblasti a v době studené války a snaze Spojených států potlačit komunismus také jedinou zemí, která je schopna Spojené státy v tomto úsilí podpořit. Strategický význam této země v regionu, který má obrovské zásoby ropy, na kterých je Amerika závislá, hraje taktéž velmi zásadní roli. Soupeření Sovětského svazu a Spojených států na Blízkém východě tak bylo jedním z hlavních problémů studené války. Ačkoli se Spojené státy již od začátku konfliktu mezi Araby a Izraelem snažily o nezaujaté postavení a zejména z důvodu energetických zdrojů, kterými disponují arabské země, se snažily udržovat přátelské styky na všech frontách, podpora Izraeli byla vždy zřetelná a nepřehlédnutelná.

Pravděpodobně jedním z nejvíce viditelných či nejvíce zřejmých důvodů pro tuto obrovskou podporu Izraeli ze strany Spojených států je pro-izraelská lobby. Síť organizací, které vznikly v Americe především po roce 1948, je tak obrovská, že lze jen stěží odhadnout, jaké množství lidí se v této lobby angažuje. Nejedná se pouze o americké Židy, ale také o občany Spojených států, jejichž cílem je ovlivňovat politiku Spojených států takovým způsobem, aby podporovala zájmy Izraele. Síla tohoto lobbingu například v americkém Kongresu je obdivuhodná. Tyto skupiny lidí disponují velkým množstvím finančních prostředků a to jim umožňuje výrazně sponzorovat kandidáty (ať už do Kongresu či do místních samospráv), kteří projeví zájem o to, podporovat Izrael, a jsou slibnými pro-izraelskými stoupenci. Tito lidé si pak velmi dobře spočítají, že podpora Izraele má rozhodně cenu toho, že budou zvoleni.

John J. Mearsheimer a Stephen M. Walt vydali v roce 2006 kontroverzní studii s názvem „Izraelská lobby a americká zahraniční politika[146]. V ní popisují významnou materiální a diplomatickou podporu, kterou Spojené státy poskytují Izraeli, a argumentují tím, že pro tuto podporu neexistují žádné opodstatněné strategické či morální důvody. Jako hlavní důvod zde uvádějí politickou sílu pro-izraelské lobby, která výrazně lobbuje pro Izrael, ale také utváří americkou zahraniční politiku vůči izraelsko-palestinskému konfliktu, invazi do Iráku či pokračujícím konfrontacím se Sýrií a Íránem. Podle jejich názoru nemá tato politika nic společného se skutečnými zájmy Spojených států a popravdě není ani v dlouhodobém zájmu Izraele. Tato studie vyvolala v Americe nebývalý ohlas a stala se předmětem mnohých kritik především ze strany prominentních skupin, které jsou součástí této lobby. Na druhé straně si ale získala velmi silnou podporu, a to jak u nežidovských, tak i u židovských čtenářů. Většina z nich zastává názor, že takováto studie byla již dlouho očekávána a doufají, že konečně dojde ke změně v přístupu Spojených států k Izraeli a ke konfliktům v blízkovýchodním regionu. Záměrem Mearsheimera a Walta bylo především upozornit na toto téma a podnítit diskuzi mezi lidmi. To se jim v roce 2006 povedlo s nemalým úspěchem, a proto se rozhodli, že svoji studii rozšíří a poskytnou čtenářům větší prostor k tomu, aby se o tomto problému dozvěděli více a dokázali si tak utvořit komplexnější názor. V roce 2007 byla proto vydána celá kniha, která se tímto tématem zabývá v mnohem širším pojetí a poskytuje tak velmi kvalitní a nenahraditelný zdroj pro získání detailnějších informací a faktů.

Z další odborné literatury bych doporučila především knihu pana Sachara „Dějiny státu Izrael“, ve které lze nalézt velmi přehledně zpracované dějiny Izraele od devatenáctého století až po současnost. K pochopení americké zahraniční politiky vůči Izraeli a především politiky Billa Clintona mi velmi dobře posloužila kniha od paní Hindlsové „Dlouhá cesta k míru“ a také Clintonova vlastní autobiografie „Můj život“. Co se týče americké lobby a samotného konfliktu, kvalitním zdrojem informací mi byla výše zmíněná studie „Izraelská lobby a americká zahraniční politika“ a také kniha od pana Aruriho „Dishonest broker: The U. S. Role in Israel and Palestine“.

Cílem této práce bylo zhodnotit takzvaný „zvláštní vztah“ mezi Spojenými státy a Izraelem a především pak vliv pro-izraelských a židovských skupin na politiku Spojených států vůči Izraeli a také vůči izraelsko-palestinskému konfliktu. Tento cíl jsem pomocí dostupných zdrojů splnila, ale jsem si vědoma toho, že si toto téma zaslouží mnohem více pozornosti a zkoumání, než je mu možno v této bakalářské práci věnovat. Pro-izraelská lobby by se dala zkoumat z mnoha jiných úhlů pohledu a pozornost by si jistě zasloužily i některé významné osobnosti židovského původu, které hrály či hrají v americké zahraniční politice významnou úlohu. Z tohoto důvodu bych se tomuto tématu chtěla věnovat i ve své diplomové práci.

Poznámky

[146]The Israel Lobby and U. S. Foreign Policy“.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více