6 Závěr

Teoretická část, spolu s výsledky analytického úseku diplomové práce ozřejmily vzájemné sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické relace z období let 1930 – 1939. Jejich interakce v historické periodě minulého století se po celou sledovanou dobu vyvíjela za značně specifických podmínek, které velkou měrou, pozitivně, ale hlavně i negativně, přispěly až ke konečnému stavu na konci třicátých let 20. století.

Sovětský svaz, budující socialismus v zemi, vycházel z předpokladů, které byly zcela odlišné od těch, na kterých si zakládalo demokratické Spojené království. I přes všechny diametrální rozdíly nám však realizace politických, hospodářských či diplomatických kroků a rozhodnutí v obou zemích ukázala, jak jsou jejich následné aplikace jedna na druhé závislé, že bez sebe nemůžou fungovat a ani se více méně navzájem upřednostňovat. Jejich uplatňování, ať už uvnitř obou světových velmocí, tak především na „společném“ mezinárodním poli, totiž strukturovalo nejen tehdejší společenský chod, ale hlavně ovlivnilo i ten budoucí.

Třicátá léta, poznamenaná těžkými dopady Velké hospodářské deprese v kapitalistickém světě, na základě údajů uvedených v diplomové práci poukázala na to, že obrovské následky v podobě ztrát, zejména hospodářských, utrpěl i samotný Sovětský svaz, který paradoxně tak vehementně právě proti veškerým imperialistickým prvkům bojoval. Třicátá léta, doprovázená početnými vlnami sociálních bouří v důsledku společenských nejistot, přispěla až k tomu, že se v Německu v průběhu roku 1933 do křesla říšského kancléře usadil Adolf Hitler. Tedy osoba, která až svými činy následně vyvolala celou řadu sovětsko – britských jednání. Analýza událostí poukázala na to, kam až může dospět, už i v tehdejší době velkou měrou „medializovaná“ ideologická rozdílnost, nesourodost a nerozhodnost.

Dnes už můžeme jen spekulovat o tom, jaký sled a vývoj událostí by v rámci vzájemných sovětsko – britských politických, hospodářských a diplomatických vztahů v průběhu třicátých let 20. století nastal, kdybychom vycházely ze zcela jiných informací a reálií. Představy, že budování socialistické společnosti by probíhalo bez autokratické osobnosti v podobě Stalina, kapitalistický svět by se svými následky nezasáhla hospodářská deprese, křeslo německého říšského kancléře by neobsadil Hitler.

Analýzy událostí společenských dějin nás upozorňují na celou řadu aspektů, ke kterým bychom zajisté neměli zanechávat chladný postoj. Vždy se totiž nalezne celá řada identických politických, hospodářských a diplomatických paralel, se kterými se potýkaly nejen jak obě analyzované země v průběhu třicátých let 20. století, tak i současná, mnohem kosmopolitnější, informovanější, techničtější a mediálními prostředky disponující společnost.