Stalin: Válka je nevyhnutelná (9.2.1946)

Autor: Karel Pacner 🕔︎︎ 👁︎ 23.499

Jak vypadal svět na podzim 1953, kdy se bratři Mašínové a Milan Paumer prostříleli z komunistického Československa přes východní Německo do Západního Berlína?

Svět byl definitivně rozdělen na komunistický Východ a kapitalistický Západ. A směřoval k válce, která by zahubila možná stamiliony lidí.

Reklama

Povel ke konfrontaci dal sovětský diktátor Josef Stalin v sobotu 9. února 1946 ve Velkém divadle v Moskvě projevem, v němž řekl: „Marxisté nejednou prohlašovali, že kapitalistický systém světové ekonomiky je plný zárodků všeobecné krize a vojenských střetnutí, a z tohoto hlediska se nebude světový kapitalismus v naší době vyvíjet rovnoměrně a směřovat kupředu, nýbrž bude procházet krizemi a vojenskými katastrofami.“ Kapitalismus a socialismus si nemohou porozumět, a proto je válka nevyhnutelná.

Vzápětí, 5. března, mu ve Fultonu v USA odpověděl bývalý britský premiér Winston Churchill, který měl po boku prezidenta Harryho Trumana: „Padl stín na scénu, dosud osvětlenou spojeneckým vítězstvím. Nikdo neví, co Sovětské Rusko a jeho mezinárodní komunistická organizace zamýšlejí v bezprostřední budoucnosti udělat a jaké jsou hranice, pokud nějaké jsou, jeho rozpínavých tendencí… Chápeme potřebu Rusů zabezpečit se na svých západních hranicích proti jakémukoli opakování německé agrese.

Stalinovi vyčetl: „Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy… Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde s výjimkou Československa neexistuje skutečná demokracie.

Československo padlo do rukou komunistů v únoru 1948. Okamžitě odtamtud začaly utíkat tisíce lidí. Čekali, že do dvou tří let vypukne válka a oni se přijedou jako osvoboditelé. A desítky mladých chlapců a děvčat se vraceli tajně, aby jako kurýři vyzvedli důležité informace pro západní zpravodajské služby. Ovšem přes dvě stovky těchto agentů-chodců, jak zněla terminologie Státní bezpečnosti, bylo chyceno, většina skončila v koncentrácích, někteří dokonce na šibenici. Také mnoho domácích odbojářů estebáci uvěznili anebo popravili. Komunisté nastolili ostrý třídní boj. V létě 1953 uskutečnila československá vláda měnovou reformu, kterou ožebračila národ. Na mnoha místech se lidé bouřili doslova proti komunistické diktatuře, dokonce i dvacet tisíc dělníků z plzeňské škodovky – ozbrojené síly tyto protesty krutě potlačily.

Únorový puč v Praze přiměl západní vlády v dubnu 1949 k založení Severoatlantické obranné aliance. V létě 1950 přepadla komunistická severní Korea jižní část poloostrova – chtěla zemi sjednotit pod rudým praporem. Rada bezpečnosti OSN odhlasovala vyslání expedičního sboru, jehož hlavní část tvořila americká vojska.

Politiky ve Washingtonu a v západoevropských metropolích korejská válka znepokojila: Není to generální zkouška před útokem Rudé armády v Evropě? Ano, začátkem roku 1951 oznámil Stalin satrapům ze zemí, které si podrobil, že nejpozději v polovině desetiletí musí jejich vojska přepadnout západní Evropu.

Reklama

Převaha sovětských tanků byla tak mocná, že Západ počítal se zatlačením svých vojsk až k Pyrenejím. Proto se ve všech státech, které by mohla Rudá armáda okupovat, vytvářely malé partyzánské oddíly a tajné úkryty se zbraněmi, potravinami a dalším nezbytným materiálem.

V březnu 1953 Stalin umřel. Boj o nástupnické křeslo, které probíhalo za zdmi Kremlu, skončilo vítězstvím nenápadného Nikity Chruščova. Nikdo netušil, jestli bude nový pán Kremlu v hrůzostrašné politice svého předchůdce pokračovat, anebo nastolí nový kurz. Válka v Koreji se pro útočníky nevyvíjela dobře, a proto po dlouhých jednáních bylo v létě 1953 podepsáno příměří.

Pokusný výbuch sovětské vodíkové bomby o přátelské politice Moskvy vůči Západu nesvědčil. Američané popravili manžele Rosenbergovi – Julius Rosenberg byl hlavou sovětské průmyslové špionáže na východním pobřeží USA. A další špiony poslali na dlouhá léta do vězení.

Studená válka se v horkou nepřelila. Napětí se zmírnilo.

I bratřím Mašínovým a Milanu Paumerovi se představa návratu v osvoboditelské uniformě vzdálila. Začal ozbrojený mír a oni domů se hned tak brzy nevrátí. Stejně jako tisíce ostatních exulantů se přeplavili za moře. A vstoupili do americké armády, aby byli v boji proti komunismu aspoň trochu prospěšní.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více