Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Úvod

Autor: Bc. Lucie Matulová 🕔︎︎ 👁︎ 23.566

Úvod

Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala rusko-gruzínské vztahy a jejich vliv na válku resp. konflikt v Abcházii a Jižní Osetii. Vzhledem k nedávným událostem v Jižní Osetii v létě 2008, kterým se budu v práci také věnovat, jde o téma velmi aktuální, ale v české literatuře dosud málo analyzované. Většina článků, které můžeme nalézt v novinách nebo časopisech, je zaměřena na konkrétní problém z dané oblasti (např. rusko-gruzínské vtahy, situace v Gruzii, v Abcházii, či v Jižní Osetii), žádný z nich se ale nezabývá širší analýzou problému. Ke známým autorům u nás patří Adam Černý, který publikuje své články v Hospodářských novinách, Jiří Doubrava a Jan Rybář z Mladé Fronty DNES, Luboš Palata, publikující v časopise Respekt a za ženskou část autorů mohu zmínit Petru Procházkovou, která publikuje v Lidových Novinách.

Pokud bude zájemce o tuto problematiku pátrat po českých monografiích věnujících se konfliktům v Abcházii a Jižní Osetii, zjistí, že žádné neexistují. Z tohoto důvodu ve své práci využívám převážně cizojazyčné zdroje. Nejvíce jsem pracovala s dvousvazkovou monografií pod názvem „Gruzie: Problémy a perspektivy rozvoje“, vydané Ruským institutem pro strategická studia, jenž je zaměřena na rusko-gruzínské vztahy v několika oblastech a dále pak na sociálně-ekonomickou situaci v zemi. Dále jsem využila monografií „Abcházie – de facto nebo Gruzie de iure?“ profesora a historika Stanislava Lakoby a „Jižní Osetie: V konfliktech rusko-gruzínských vztahů“ profesora a historika Marka Blieva, které se věnují situaci a konfliktům v separatistické Abcházii a Jižní Osetii od konce 80. let.

Reklama

Analýza je zaměřena především na otázku nakolik se v konfliktech v Abcházii a Jižní Osetii promítly vztahy Gruzie s Ruskem a nakolik je postavení Ruska jako prostředníka mezi znesvářenými stranami využíváno k udržení vlivu v postsovětské Gruzii. Hypotézu, kterou chci prověřit je, že Rusko se pomocí zasahování do abchazsko-gruzínských a jihoosetsko-gruzínských konfliktů snaží udržet vliv v Gruzii, která se stále více orientuje na Západ, čímž se Rusku vzdaluje. Zabývat se budu rovněž otázkou, nakolik Rusko chtělo na svých vztazích s Gruzií (včetně srpnové války v roce 2008) ověřit míru připravenosti Západu postavit se proti ruským snahám o zachování své sféry vlivu v zemích Společenství nezávislých států.

Neřešeným problémem také zůstává specifičnost historického postavení Abcházie a Jižní Osetie v Gruzii, což je také jedním z cílů mé práce.

Takto zadaným cílům odpovídá i struktura práce. V první kapitole „Vztahy Gruzie s Ruskem“ se budu věnovat dvoustranným vztahům mezi oběma zeměmi (za období od vyhlášení gruzínské nezávislosti), a to s důrazem na oblast politickou, obchodně-ekonomickou a vojenskou. Jednu z podkapitol věnuji jejich vztahům v letech 2006-2008, před tím, než v srpnu 2008 vypukla mezi Ruskem a Gruzií válka.

V druhé kapitole „Gruzie a národnostní menšiny“ se budu zabývat samotnou Gruzií a jejím vývojem v sociálně-ekonomické oblasti a vztahům k národnostním menšinám po odtržení republiky od Sovětského svazu. V této kapitole jsem vyčlenila místo dvěma podkapitolám, kde se budu věnovat vzniku a vývoji konfliktů v Abcházii a Jižní Osetii. Zde se blíže podíváme na příčiny a průběh zmíněných konfliktů. Konec druhé kapitoly se bude věnovat přínosu Ruska a Západu k řešení konfliktů a jejich možnostem v tomto směru. A nakonec třetí kapitola, „Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008“, je celá věnovaná, jak už vyplývá z názvu, válce mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008, jejím dopadům na Gruzii a její vztahy s Ruskem. V rámci této kapitoly se budu kromě popisu vlastního průběhu války soustředit především na problematiku příčin vzniku této války a její důsledky v širších mezinárodních souvislostech (včetně např. problematiky tzv. Kosovského precedentu). V závěru kapitoly se pokusím načrtnout možný budoucí vývoj situace kolem Abcházie a Jižní Osetie.

Z důvodu nedostatku české literatury, zabívající se tímto problémem, jsem k analýze konfliktů využila cizojazyčnou literaturu (převážně v ruském jazyce) a také internet. O válce v Jižní Osetii v srpnu 2008 není zatím dokonce ani cizojazyčná literatura, proto jsem ve třetí kapitole čerpala pouze a jen z internetových zdrojů, jako jsou například online noviny, oficiální internetové stránky mezinárodních organizací či ruského ministerstva zahraničních věcí, nebo prezidenta Ruské federace.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více