Štefan Osuský

Autor: Radim Chrást / Radim.ch 🕔︎︎ 👁︎ 32.318

Štefan Osuský se narodil 31. března 1889 v obci Brezová pod Bradlom.

Reklama

Slovensko bylo tehdy částí Uherska. Po revoluci v roce 1848 byla úředním jazykem maďarština, slovenské školy byly zrušeny, slovenské knihy a noviny zakázány.

Otec malého Štefana chtěl pro syna nejlepší vzdělání, poslal proto v roce 1902 syna na studie do Pozsony, dnešní Bratislavy. Z gymnazia byl však Osuský záhy vyloučen pro svůj protimaďarký postoj. Rozhodnul se pokračovat ve studiu, ovšem ne v Uhersku.

V roce 1906 odešel stejně jako tisíce dalších Slováků do Ameriky, kde nejprve studoval ve Springfieldu teologii a později v Chicagu filosofii, práva a přírodní vědy.

V roce 1915 byl promován doktorem práv a stal se spolumajitelem advokátní kanceláře Sinden, Hassal, and Osuský Law Firm v Chicagu.

Od svého příchodu do USA se silně angažoval ve slovenském krajanském hnutí.

V roce 1915 založil a redigoval krajanské noviny Slovenské slovo a Slovenský týždenník.

V roce 1916 se stal místopředsedou Slovenské ligy v Americe, která ho vyslala spolu s Gustavem Košíkem do Evropy, aby dohodli pravidla její spolupráce s českým zahraničním odbojem, v jehož čele stál Tomáš Garrigue Masaryk. V Paříži se také seznámil s Edvardem Benešem.

Reklama

Od července 1917 Osuský organizoval a řídil v Ženevě tiskovou službu pro pařížskou Národní radu a úzce spolupracoval se zvláštním vyslancem USA George D. Herronem, důvěrníkem amerického presidenta Woodrowa Wilsona.

Počátkem roku 1918 pomáhal organizovat československé legie v Itálii. Zde se seznámil s Milanem Rastislavem Štefánikem, pod jehož vlivem se přiklonil k teorii jednotného československého národa.

Od roku 1919 byl Osuský představitelem Československé republiky ve Společnosti národů.

Začátkem roku 1921 byl jmenován vyslancem a zplnomocněným ministrem Československé republiky v Paříži, kde působil až do pádu Francie v roce 1940. V meziválečné době byla Francie nejvýznamějším spojencem ČSR a jeho post byl zásadním v naší zahraniční politice. Po obsazení republiky Německem udržel činnost velvyslanectví ve francii a významnou měrou začal organizovat a podporovat československý protifašistický odboj.

V říjnu 1939 podepsal smlouvu s francouzskou vládou o obnovení československé armády ve Francii a v listopadu téhož roku vydal mobilizační rozkaz československým občanům žijícím ve Francii. Zřídil dva pěší pluky, které spolu s tisícem letců vytvořily základ československé zahraniční armády ve druhé světové válce. Tato smlouva později umožnila evakuaci československé armády a vojenských dobrovolníků do Anglie po pádu Francie. Štefan Osuský byl v té době vedoucím představitelem ČR, podporovala ho i vláda Francie. Narazil však na stejně ambiciozního E. Beneše, který se pokoušel řídit protifašistický odboj z Londýna.

V roce 1940 byl Osuský ještě Benešem jmenován ministrem exilové vlady, ovšem jejich vzájemné vztahy se velice zhoršovaly. Spory se týkaly organizace a vedení československého zahraničního odboje, postavení Slováků v budoucím demokratickém Československu a Benešovy zahraničně-politické orientace na Sovětský svaz. Tyto spory vyvrcholily v březnu 1942, kdy ho Edvard Beneš zbavil všech funkcí a prakticky vyloučil z československého odboje. Štefan Osuský se proto vrací do USA a stává se profesorem moderních evropských dějin na Colgate Universitě v Hamiltonu. Do aktivní krajanské politiky se zapojuje až po nástupu komunismu v ČR v roce 1948.

Reklama

Osuský zemřel 27. září 1973 v Herndonu ve Virginii, ve věku 84 let a byl pochován na washingtonském hřbitově Oak Hill.

Štefan Osuský byl velmi pilný i jako literární autor, napsal spoustu článků a odborných studií.

Z díla: Les Magyars et Pangermanistes (Maďaři a Pangermáni, 1917), Malá dohoda (1933), Reparace (1935), Štefánik 1–2 (1938), Československo a jeho budúcnosť (1939), Úloha Československa v Európe (1955).

Zdroje:
http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=45084,
http://www.hoover.org/hila/collections/19403754.html, http://dusan.idealnypartner.sk/sk/1918-39/index.htm#osusky

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více