Bryan, Donald Septimus

     
Příjmení:
Surname:
Bryan Bryan
Jméno:
Given Name:
Donald Septimus Donald Septimus
Jméno v originále:
Original Name:
Donald Septimus Bryan
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
podplukovník Lieutenant Colonel
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
15.08.1921 Hollister, Kalifornie
15.08.1921 Hollister, California
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
15.05.2012 Adel, Georgia
15.05.2012 Adel, Georgia
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- velitel 328. stíhací perutě - Commander of 328th Fighter Squadron
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- stíhací eso (13 1/3-0-4 vítězství) - Fighter Ace (13 1/3-0-4 Claims)
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
www.georgiaencyclopedia.org
URL : https://www.valka.cz/Bryan-Donald-Septimus-t88206#327234 Verze : 0
     
Příjmení:
Surname:
Bryan Bryan
Jméno:
Given Name:
Donald Septimus Donald Septimus
Jméno v originále:
Original Name:
Donald Septimus Bryan
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
26.07.1942 poručík
19.05.1943 nadporučík
31.01.1944 kapitán
07.04.1945 major
18.09.1947 major
01.06.1952 podplukovník
26.07.1942 Second Lieutenant
19.05.1943 First Lieutenant
31.01.1944 Captain
07.04.1945 Major
18.09.1947 Major
01.06.1952 Lieutenant Colonel
Průběh vojenské služby:
Military Career:
06.01.1942-DD.MM.RRRR Letectvo Armády Spojených států
06.01.1942-DD.MM.RRRR United States Army Air Forces
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
veterantributes.org
http://cieldegloire.fr/014_bryan_d_s.php
https://valor.militarytimes.com/hero/22850

URL : https://www.valka.cz/Bryan-Donald-Septimus-t88206#699676 Verze : 1
Lieutenant Colonel Donald Septimus Bryan


Narodil se v roce 1921 ve slunné Kalifornii, létat se naučil již během studií v rámci programu Civilian Pilots Training.


Do zálohy letectva vstoupil 6. ledna 1942 a výcvik, který prodělával na letištích King City a Moffet Field v Kalifornii a Luke Field v Arizoně, ukončil 25. července 1942. Následující den byl z výcviku vyřazen jako pilot-stíhač, a to v hodnosti poručíka. Jeho první jednotkou se stala 79. stíhací peruť (79. FS) 20. stíhací skupiny (20. FG), která byla umístěna na letišti Morris Field v Jižní Karolíně.


„Dvacítka“ se v té době zabývala hlavně výcvikem pilotů pro jednotky již působící v zámoří, k čemuž využívala stroje P-39 a P-40. Později se přesunula na floridské letiště Pinellas Army Air Field a Bryan u ní zůstal jako instruktor. Koncem roku 1942 se jednotka začala připravovat k vlastnímu nasazení v zámoří, do Anglie personál skupiny vyrazil v srpnu 1943. V té době již ale Bryan v Evropě byl. V březnu byl převelen k 328. FS 352. FG, která byla vyzbrojena letouny P-47 Thunderbolt, právě svůj výcvik dokončovala a již na přelomu června a července se přesunula do Skotska a následně na letiště Bodney v hrabství Norfolk. Zde zůstala až do svého přesunu na kontinent v zimě následujícího roku. Bryan byl mezitím 19. května povýšen na nadporučíka.


Jednotka začala s intenzivním výcvikem v nových podmínkách a zároveň čekala na dodání letounů. Zdejší pobyt jim v srpnu zpestřila návštěva filmové „star“ Clarka Gableho, který u jednotky natáčel válečný dokument. První bojovou misi piloti jednotky provedli 9. září, kdy se 40 P-47 podílelo na ochraně svazu, který se vracel z náletu. První úspěšný souboj s nepřítelem svedli piloti jednotky v říjnu, v té době ale také utrpěli první ztráty. Ačkoliv i Bryan se těchto akcí účastnil, žádný úspěch zatím nezískal, do konce roku 1943 tak nalétal celkem 776 hodin.


Změna nastala až v novém roce 1944, přesněji 29. ledna. Ten den 352. FG doprovázela bombardéry, jejichž cílem byl Frankfurt a utkala se s nepřátelskými stíhači. Američané si připsali 6 vítězství, na sestřelu jedné „stodevadesátky“ se podílel i Bryan a získal tak svůj první úspěch, přišli však o dva stroje. Lt. J. McPherson musel vyskočit nad Francií, dokázal se však vyhnout zajetí a vrátil se do Anglie. Druhý ztracený Thunderbolt pilotovala budoucí hvězda skupiny Capt. Preddy. Jeho stroj byl poškozen flakem a také on musel nad kanálem použít svůj padák. Naštěstí ho z vody včas vylovil záchranný Walrus.


Další vítězství si Bryan připsal hned následující den a jednatřicátého byl povýšen na kapitána. Dne 20. února 1944 byla spuštěna operace Big Week, tedy týden soustavných útoků na vybrané cíle leteckého průmyslu v Německu, v noci útočili Britové, ve dne Američané, jejichž cílem bylo nejen zničení vybraných objektů, ale též nalákání německých stíhačů do vzduchu, kde měli být v boji zničeni.


První den operace skončil pro Američany úspěšně. Přišli sice o 21 bombardérů a 4 stíhačky, piloti stíhacích skupin ale ohlásili 61 jistých vítězství. „Třistapadesátdvojka“ se na tomto úspěchu podílela 12 sestřely. Ta narazila na skupinku dvoumotorových Bf 110 a během několika minut jich osm piloti poslali k zemi. O chvíli později je následovaly ještě čtyři „stodevítky“.


Své skóre Donald rozšířil 15. března nad Holandskem, kdy sestřelil jeden Messerschmitt Bf 109, a další vítězství dobyl 10. dubna, kdy společně s Lt. Laingem sestřelili jeden Fw 190 ze skupinky, která zaútočila na jimi doprovázené B-17. Zároveň se jednalo o jeho poslední vítězství na Thunderboltu.


V té době se začala totiž 352. FG přezbrojovat na Mustangy a určitý čas používala oba letouny souběžně. Bryan letěl na první misi v Mustangu po pouhé jedné hodině přeškolení. V květnu 1944 mu však skončil první operační turnus a Donald byl poslán na dovolenou domů do USA.


Do Británie ke své jednotce se Donald vrátil po dvou měsících v srpnu a další vítězství si mohl připsat 27. září během doprovodu bombardérů nad Frankfurt. Bryan byl vedoucím žlutého roje, který na nepřítele narazil jako první. A tentokrát se Němci ukázali ve velkém počtu, Američané jejich počet odhadli na 100-150 stíhaček. Bryanovo číslo F/O W. Montgomery po akci hlásil:


Velitel žlutých (Capt. Bryan) vystoupal nad ně a zaútočili jsme právě ve chvíli, kdy napadly bombardéry. Byli jsme jen tři ve žlutém roji, ale žlutý tři, Lt. Richard Brookins, s námi nedokázal při stoupání na plný plyn a s použitím extra otáček držet krok. Capt. Bryan si vybral jeden Me 109 a spustil palbu. Nepřátelský letoun okamžitě zahalily plameny. Bryan pak zaútočil na jiný Me 109, který byl poblíž, a který také vzplál a padal pryč ve vývrtce.“ (Ivie 2002, s.88)


Bryan při této akci ještě třetí Messerschmitt poškodil, zbylí dva členové jeho roje si připsali po jednom jistém vítězství.


Nejúspěšnější den měl Donald 2. listopadu 1944. Cílem obrovské formace, která se skládala z 1 100 bombardérů a 900 stíhačů, byly rafinérie v okolí Merseburgu. Vzhledem k důležitosti cíle očekávali Američané prudkou reakci Němců. To se také stalo a došlo k jedné z největších leteckých bitev celé 2. sv. války.


Skupina bombardérů doprovázená 328. FS se stala cílem útoku více jak padesáti německých stíhaček. Američané však zareagovali rychle a tvrdě a během 20minutového boje sestřelili 25 letadel, což byl největší počet vítězství zaznamenaných do té doby stíhací perutí 8. letecké armády během jedné mise. Největší úspěch si na své konto připsal právě Bryan, který sestřelil pět Bf 109 a další dva stroje stejného typu poškodil.


Bryan byl opět velitelem žlutého roje, čísla mu dělali poručíci Hill, Montgomery a Briggs, k prvnímu kontaktu došlo ve výšce 28 000 stop, právě když se Němci spustili k útoku na bombardéry. Donald ve svém hlášení po návratu uvedl:


„Vedl jsem svůj roj střemhlavým útokem přímo doprostřed nepřátelské formace. K jednomu z Me 109 jsem se přiblížil asi na 100 yardů. Poprvé jsem použil zaměřovač K-14 a docílil jsem jen několika zásahů. Střemhlav jsem pod tímto nepřátelským letounem proletěl, zhruba 20 stop od něj. Poté jsem se ohlédl zpět a viděl jsem, že chladicí systém byl zasažen. Nárokuji tento letoun jako poškozený.


Mé číslo 3 mi volalo a hlásilo nepřátelský letoun přímo za mnou. Provedl jsem kopaný výkrut a rychle jsem se ho zbavil, ztratil jsem ale také zbytek mého roje.
V následujících deseti minutách jsem měl přinejmenším patnáct samostatných soubojů. Během nich jsem zezadu zaútočil na letouny letící v řadě (jeden za druhým). Zaútočil jsem na poslední letoun v řadě a zpozoroval jsem mnoho zásahů. Tento Me 109 šel dolů v plamenech. Nárokuji ho jako zničený.


V blízkém okolí bylo mnoho dalších nepřátelských formací. Uskutečnil jsem zezadu útok na další Me 109 a docílil jsem mnoha přesných zásahů na trupu a křídlech. Odpadlo z něj mnoho kusů, z nepřátelského letounu začal vycházet černý kouř a z 10 000 stop začal padat. Naposledy jsem ho viděl, jak ve 4 000 stopách v prudkém střemhlavém letu mizí v mracích a vychází z něj hustý kouř. Tento letoun nárokuji jako zničený. Během tohoto souboje jsem zaútočil na další Me 109, několikrát ho zasáhl a nárokuji ho jako poškozený. Během mých útoků jsem byl neustále napadán dalšími Me 109.


Poté jsem spatřil osamocené Me 109 a P-51, o kterém jsem se později dozvěděl, že ho pilotoval Lt. Camerer z mé perutě. Tyto dva letouny byly v souboji, neustále vlétající do a z mraků. Zaútočil jsem na nepřítele, který vlétl do mraků asi ve 4 000 stopách. Tento Me 109 vypadl z mraků krátce na to a já provedl několik útoků, během kterých stále do mraků vlétal a opět vylétal.


Po několika útocích, jsem byl schopen provést něco, o čem jsem si myslel, že bude čelním útokem, ale on zatočil a já k němu byl pod úhlem 90°. Zahájil jsem palbu z asi 500 yardů a přiblížil jsem se na 150 yardů, spatřil jsem zásahy na kokpitu a křídle. Nepřítel se prudce převrátil a šel k zemi skrz mraky s palivem vytékajícím od kořene křídla. Následoval jsem ho dolů a spatřil jsem ho v 1000 stopách ve velmi prudkém střemhlavém letu k zemi, rychlost byla 350 nebo 400 mil/hod. Později jsem se dozvěděl od Lt. Camerera, který se ke mně připojil a letěl se mnou, že tento Me 109 havaroval a vybouchl. Nárokuji ho jako zničený.


Poté jsem se začal, s Lt. Camererem jako mým číslem, vracet k bombardérům. Asi v 10 000 stopách jsem zahlédl dva Me 109 (F či G) letící přímo nad mraky v 5 000 stopách. Přesunul jsem se do výhodné pozice a zaútočil na zadního. Během útoku střílely jen dva kulomety. Ve vzdálenosti asi 500 yardů jsem zahájil palbu a těžce zasáhl nepřátelský letoun v oblasti trupu a křídel. Z 300 yardů jsem ho zasáhl do křídla a buď špička, nebo potah z horní části křídla odpadly. Nepřátelský letoun začal prudce levotočivě rotovat a točící se zmizel hořící v mracích. Nárokuji tento letoun jako zničený.


Poté jsem provedl útok na vedoucí letoun a zasáhl jsem ho. Jedna z mých zbraní přestala střílet, takže jsem měl jen jeden funkční kulomet a mým strojem to trochu házelo. Poté bylo velmi obtížné docílit zásahu ze vzdálenosti od 350 do 150 yardů. Když jsem se ale přiblížil na osmdesát, docílil jsem zásahů na trupu a kořeni křídla. Přerušil jsem útok a nepřátelský letoun, ze kterého vycházel hustý černý kouř, vlétl ve velmi prudkém střemhlavém letu ve výšce 4 000 stop do mraků, rychlost byla 350 mil/h. Nárokuji tento letoun jako zničený. Poté jsem vystoupal do výšky a vrátil se na základnu bez dalšího incidentu.“ (Ivie 2002, s.94-95)



Bryan se tak stal „esem v jednom dni“, zbylé dvě perutě 352. FG přidali k celkovému skóre dalších 13 vítězství. Američané celkem nárokovali 134 jistých sestřelů.


Druhý listopad byl pro Luftwaffe opravdu „krvavý“. Přišla o více jak 120 strojů, 70 pilotů padlo, dalších 28 bylo zraněno. Letci 352. FG se pravděpodobně utkali s letouny od JG 3, 4 a 27, která utrpěla vůbec největší ztráty ze všech nasazených jednotek, 26 pilotů padlo a 12 bylo raněno.


Další úspěch si Donald připsal 21. prosince, kdy poškodil proudový bombardér Ar 234 a své skóre v roce 1944 uzavřel o dva dny později. Stíhači 352. FG se tehdy podíleli na doprovodu bombardérů, které útočily na německé dopravní uzly, čímž měly ztížit zásobování jednotek Wehrmachtu, které od 16. prosince vedly ofenzívu v Ardenách. Donald v pravé poledne toho dne sestřelil jižně od Lutychu jeden Fw 190.


Rok 1945 začal pro Bryana nástupem do funkce velitele „své“ 328. stíhací perutě, kterou převzal 31. ledna. Navíc od 23. prosince operovala celá skupina z polního letiště Y-29 na osvobozeném belgickém území. Dne 27. ledna 1945 se přesunula na další z polních letišť, tentokrát na Y-84 u belgického městečka Chièvres. Svůj první, ale celkově poslední, úspěch v roce 1945 si připsal až 14. března.


Dne 7. března 1945 vojáci americké 9. obrněné divize dosáhli německého městečka Remagen, ve kterém obsadili neporušený Ludendorffův most přes Rýn. To umožnilo vybudování spojeneckého předmostí na druhém břehu řeky. Němci se most snažili zničit všemi dostupnými prostředky, včetně nasazení proudových letounů Me 262 a Ar 234 či balistických raket V-2.

A právě při hlídce v oblasti Remagenu dosáhl Bryan 14. března svého posledního sestřelu. Během letu nad řekou si všiml skupinky bombardérů Ar 234, které se snažily vyhnout číhajícím P-47 po neúspěšném bombardování mostu. Stroje pocházely od III./KG 76, která své stroje proti tomuto cíli posílala již od 9. března a utrpěla při tom citelné ztráty. Čtrnáctého proti Remagenu poslala 11 svých proudových bombardérů, čtyři z nich se na svou základnu nevrátily.


Bryan se pustil za osamoceným Ar 234 B, které se úspěšně vyhnulo „číhajícím“ Thunderboltům. Mustang byl však dostatečně výkonný a Donaldovi se podařilo dotáhnout za Němce. První dávkou se mu podařilo vyřadit pravý motor, čímž nepřátelský letoun trochu zpomalil. Další dávkou mu vyřadit i druhý motor. Letoun se pak převalil na záda a zřítil se k zemi. Těsně před dopadem se pilot ještě pokusil letoun opustit na padáku, ale nestihl to.


Bryanovou poslední obětí se pravděpodobně stal Hauptman Hirschberger od 6./KG 76. Bryanovo skóre se tak zastavilo na čísle 13,333 (12 samostatných a 3 společná) vítězství, další 4 letouny poškodil.


Dne 7. dubna 1945 byl Bryan povýšen na majora, zároveň mu skončila druhá túra a vrátil se domů do USA. Za své úspěchy pak mimo jiné obdržel vyznamenání DSC, 3× DFC a 15× Air Medal.


Bryan u letectva zůstal i po válce, dne 10. října 1947 přestoupil ze zálohy k regulérní službě. Dne 1. června 1952 byl povýšen na podplukovníka a v prosinci 1964 odešel do důchodu. Posledním bojovým letounem, se kterým létal, byl stíhací F-86.


Donald Bryan byl ženatý (má čtyři děti) a od roku 1981 žil ve městečku Adel ve státě Georgie. Ve zdejším Memorial Convalescent Center také po delších problémech se srdcem 15. května 2012 zemřel.


Prameny:
Olynyk, F.: Stars & Bars, Grub Street, London 1995
Girbig, W.: Soumrak stíhačů, Mustang, Plzeň 1995
Ivie, T. G.: 352nd Fighter Group, Osprey Publishing, Oxford 2002
https://www.starduststudios.com/blueper.htm
www.georgiaencyclopedia.org
www.highironillustrations.com
https://forum.12oclockhigh.net/index.php
www.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Bryan-Donald-Septimus-t88206#327294 Verze : 4
Tabulka vzdušných vítězství


Datum
Čas
Jednotka
Typ letounu
Místo
Nepřítel
29.1.1944
11.50
328. FS/352. FG
P-47D-2RE 42-8381/PE-B
okolí Mamur
1/2 Fw 190 zn.
30.1.1944
13.25
328. FS/352. FG
P-47D-2RE 42-8381/PE-B
oblast Emmen
Fw 190 zn.
20.2.1944
15.00
328. FS/352. FG
P-47D-2RE 42-8381/PE-B
Vogelsand
1/3 Me 110 zn.
24.2.1944
12.25
328. FS/352. FG
P-47D-2RE 42-8381/PE-B
30 mil Z jezero Dummer
Me 109 zn.
15.3.1944
12.30
328. FS/352. FG
P-47D-2RE 42-8381/PE-B
oblast Heusden
Me 109 zn.
10.4.1944
9.20
328. FS/352. FG
P-47D-5RE 42-8508/PE-Z
Dormans
1/2 Fw 190 zn.
27.9.1944
10.05
328. FS/352. FG
P-51D-10NA 44-14061/PE-B
SZ Frankfurt
2x Me 109 zn.

10.05



Me 109 pš.
2.11.1944
12.30-12.55
328. FS/352. FG
P-51D-10NA 44-14061/PE-B
okolí Merseburg
5x Me 109 zn.

12.30-12.55



2x Me 109 pš.
21.12.1944
11.00
328. FS/352. FG
P-51D
J Verviers
Ar 234 pš.
23.12.1944
12.00
328. FS/352. FG
P-51D10
J Lutych
Fw 190 zn.
14.3.1945
15.40-15.45
328. FS/352. FG
P-51K-5NT 44-11628/PE-J
oblast Elsaffthal
Ar 234 zn.

Celkem: 13,333-0-4 vítězství


Pramen:
Olynyk, Frank: Stars & Bars, Grub Street, London 1995
URL : https://www.valka.cz/Bryan-Donald-Septimus-t88206#327293 Verze : 0
Donald Septimus Bryan


Obr. 1: portrét Donalda S. Bryana z počátku roku 1944
Obr. 2: Bryan v kabině svého Thunderboltu poté, co získal své čtvrté vítězství.
Obr. 3. Bryan před svým P-47D-2RE 42-8381/PE-B, který byl pojmenován Little One, společně se svými mechaniky.
URL : https://www.valka.cz/Bryan-Donald-Septimus-t88206#327296 Verze : 0
Obr. 4: Bryan před svým Mustangem P-51D-10NA 44-14061/PE-B Little One III (jméno Little One II nesl P-51B 43-6894)
Obr. 5: Detail Bryanova Mustangu
Obr. 6: Mustang P-51K-5NT 44-11628/PE-J, na kterém Bryan získal sestřelem Ar 234 své poslední vítězství
Obr. 7: Donald Bryan dnes
URL : https://www.valka.cz/Bryan-Donald-Septimus-t88206#327297 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více