Podzim 1957: Velké obavy ze sovětských raket

Autor: Karel Pacner 🕔︎︎ 👁︎ 18.628

Britského radioastronoma Bernarda Lovella se prý Sověti pokusili smrtelně ozářit.

První družici vypustili Sověti v noci na 4. října 1957. Američané s tím trochu počítali. Na základě zpravodajských informací už od února 1954 čekali, že Moskva ve druhé polovině padesátých let dokončí vývoj mezikontinentální rakety. Ústřední zpravodajská služba CIA upozornila 18. srpna 1957, tedy několik dnů před oznámením agentury TASS o úspěšné zkoušce první rakety dalekého doletu, prezidenta Eisenhowera, že Rusové tuhle zbraň opravdu chystají.

--------------------------------------------------------------------------------

Reklama

Přesto Američany je zpráva o vypuštění Sputniku 1 šokovala. Najednou si uvědomili, že Sověti mají raketu, která by s atomovou hlavicí mohla ohrozit jejich města. Sami takový nosič teprve vyvíjeli. Stejnou hrůzu zažívali i Britové.


Replika Sputniku 1, první umělé družice na světě, která byla vyslána do vesmíru.
commons.wikimedia.org

Druhý den po Sputniku se ozval telefon u dr. Bernarda Lovella, ředitele britské radioastronomické observatoře Jodrell Bank v hrabství Cheshire na severozápadním pobřeží Anglie. Vysoký úředník ministerstva obrany mu tajuplně sděloval: „Máte tam jediný přístroj na celém Západě, který je schopen zaznamenat start sovětské bojové rakety.“ Lovell to potvrdil, ale hned ho upozornil, že neví, co by měl po tom dělat. „Musíte nás okamžitě varovat. Za sedm minut dopadne tato bomba na Londýn. Do té doby musíme zvednout veškeré naše bombardovací letectvo.

Britové, stejně jako Američané, neměli proti raketovému útoku obranu. Museli by reagovat protiútokem na sovětská města klasickými bombardéry.

Jodrell Bank byl skutečně unikátem. Prozíravý Lovell si totiž vyžádal od vojáků vyřazené radary a z nich postavil už v prvním poválečném roce u městečka Borough v okrese Cheshire první astronomický radioteleskop. Zpočátku tam měl antény o průměru 13 a 7 metrů, později přidali talíř o průměru 38 metrů a několik dnů před Sputnikem uvedli do provozu největší – o průměru 76 metrů.

Reklama

Měli jsme na Západě první systém včasného varování před nukleárním útokem,“ vzpomínal Bernard Lovell v roce 2009. „To je okamžik, na který se nedá zapomenout.

Ani Američané dosud nevytvářeli radarové stanice včasné výstrahy. Když koncem čtyřicátých let zjistili, že hlavní práce na raketách probíhají východně u Stalingradu v oblasti okolo městečka Kapustin Jar, dohodli se s tureckou vládou na postavení radarů u Samsumu na břehu Černého moře.


Lockheed U-2R
commons.wikimedia.org

V létě 1955 objevilo výzvědné letadlo U-2, že se poblíž městečka Ťuratam v Kazachstánu staví nějaké nové objekty. Další špionážní výpravy ukázaly, že tam zřejmě vzniká další raketové středisko – budoucí kosmodrom Bajkonur. Nicméně o vybudování sledovací stanice v jeho blízkosti na území některého spřáteleného státu zatím s nikým nejednali.


Kosmodrom Bajkonur z U-2. Startovací rampa rakety R-7, vyfotografovaná při první misi U-2.
commons.wikimedia.org

Až koncem padesátých let postavily americké ozbrojené síly poblíž základny britského letectva RAF ve Fylingdales na severovýchodě Skotska první základnu předběžné výstrahy. Potom rychle vytvořili síť těchto stanic po celém světě, kterou nakonec doplnili i o specializované družice. Vypuštění prvního kosmonauta Jurije Gagarina už zachytila krátce po startu stanice na Aljašce, takže půl hodiny nato o tom věděli v Pentagonu ve Washingtonu.

Avšak západní generálové a politici na podzim 1957netušili, že Sověti tuto raketu ještě nezařadili do výzbroje – starty družic a později i sond k Měsíci ji zatím pořád testovali. Sovětská armáda dostala první kusy střely R-7 (v kódu NATO označované jako Sapwood a u americké vojenské zpravodajské služby DIA jako SS-6) teprve v průběhu roku 1960. Měly dolet 8000 kilometrů, pokročilejší verze až 12 000 kilometrů, unesly bojovou hlavici s atomovou náloží o váze až 5 tun, přičemž rozptyl od vypočteného cíle byl až 5 kilometrů. Třebaže se nedala střela R-7 pro útok příliš použít, protože příprava k odpálení trvala nejméně 24 hodin, rozmístili ji na několika základnách – na Bajkonuru dokonce měly dva kusy určené na zničení New Yorku.

Obavy Západu z převahy sovětských raket tedy byly na konci padesátých let zbytečné. Ovšem opíraly se o způsob myšlení amerických specialistů. Navíc západní tajné služby neměly v Moskvě žádné špiony, kteří by jim posílali informace o těchto nových zbraních. A tyhle chmury vyvolaly soupeření v raketové technice, v níž USA díky vyspělé vědě a technice SSSR brzy předčil, v některých oblastech se stal rovnocenným soupeřem.

Sir Bernard Lovell, (31.8. 1913 - 6.8. 2012), nedávno vzpomínal nejen na novou roli Jodrell Banku, ale i na svou návštěvu Sovětského svazu v roce 1963. Jeho hostitelé mu jako prvnímu člověku ze Západu předvedli komplex radioteleskopů ve Feodosii na Krymu, který sloužil ke sledování automatů vysílaných na Měsíc a k planetám i k radioastronomickým výzkumům. Rusové se prý ho tenkrát pokusili zabít ozařováním – podrobnosti však neuvedl. Nicméně po návratu domů byl velice nemocen. Londýnský Times přikládá jeho tvrzení takovou váhu, že dal do titulku: Lovell „byl cílem vraždy za studené války“.


Sir Bernard Lovell
commons.wikimedia.org

Vyšlo v týdeníku Ekonom, číslo 26-27, 2. 7. 2009

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více