Systém PVO S-300PMU2 Favorit: nové možnosti
♡ Chci přispět
V internetovém magazínu VKO číslo 2 (45) / 2009 (Воздушно-космическая оборона) vyšel článek "Система ПВО «Фаворит»: новые возможности" autorů Aleksandra Vladimiroviče Rjazanova (hlavní konstruktér OAO GSKB Almaz-Antej, kandidát technických věd, vedoucí vědecký pracovník), Vitalije Vladimiroviče Semenova (hlavní konstruktér OAO GSKB Almaz-Antej) a Anatolije Sergejeviče Sumina (poradce generálního konstruktéra OAO GSKB Almaz-Antej, doktor technických věd, profesor).
Tento překlad je na našich stránkách uveřejněn se souhlasem šéfredaktora výše zmíněného magazínu VKO, který mně odeslal dne 19. 4. 2009 v 18.00.
Systém PVO S-300PMU2 "Favorit": nové možnosti
RLO 64N6E2, v pozadí NVO 76N6. Foto Leonid Jakutin
Takticko-technické a užitné charakteristiky systému byly zvýšeny na úroveň odpovídajíci současné i perspektivní úrovni prostředků vzdušného napadení. V letech 1979 až 1983 NPO Almaz společně s kooperací vyvinul rodinu mnohokanálových mobilních PLRK S-300PMU, která byla posléze zavedena do výzbroje. Takticko-technické charakteristiky těchto systémů byly potvrzeny výsledky mnohých zkoušek, v plné míře odpovídají současným potřebám a dnes tvoří základ PVO Ruska. Systémy řady S-300PMU se používají s ohledem na zvýšené požadavky světového trhu zbraněmi. V materiálu, který je předkládán čtenářům "VKO", se hovoří o následné hluboké modernizaci PLRK S-300PMU1.
V roce 2007 byly úspěšně absolvovány Státní zkoušky PLRK PVO Favorit, které byly provedeny po zásadní modernizaci svého předchůdce - systému S-300PMU1.
Takticko-technické a užitné charakteristiky byly zvýšeny na úroveň odpovídajíci současné i perspektivní úrovni prostředků vzdušného napadení cestou zdokonalení aparatury a programovo-algorytmického vybavení prostředků systému, použitím protiletadlových raket 48N6E2 s modifikovaným bojovým vybavením, intergrací PLRK a prostředků řízení do jednoho systému PVO a použitím dalších nových radiolokačních prostředků. Při modernizaci byly také využity vědecko-technické poznatky získané vývojem PLRK Triumf (VKO číslo 3 (40) / 2008).
Systém PVO Favorit je určen k boji se širokým spektrem prostředků vzdušného napadení (strategické křídlaté rakety, taktické a operačně-taktické balistické rakety, letecké balistické rakety, přesné bojové prostředky, letadla strategického a taktického letectva, vrtuníky, průzkumná letadla, speciální letadla radioelektronického rušení, prostředky typu STEALTH) za složité taktické situace a radioelektronické protičinnosti protivníka.
Struktura systému PVO Favorit
Složení sytému PVO Favorit:
- prostředky řízení (средства управления - СУ - SU) 83M6E2, které tvoří unifikované stanoviště bojového řízení (пункта боевого управления - ПБУ - PBU) 54K6E2, radiolokátor vyhledání cílů (радиолокатора обнаружения - РЛО - RLO) 64N6E2, komplet ZIP-1 (individualních náhradních dílů - комплект одиночного запасного имущества ЗИП-1);
- do šesti PLRK C-300PMU2, každý v sestavě RPN (radiolokátor ozáření a navedení - РПН - радиолокатор подсвета и наведения) 30N6E2, do 12 TPU (přepravně-odpalovacích zařízení - транспортно-пусковая установка - ТПУ) 5P85SE2, 5P85TE2 s možností umístit 4 rakety typu 48N6E2 na každém TPU, komplet individualních náhradních dílů ZIP-1;
- protiletadlové řízené rakety (přístrojové a programové vybavení PLRK S-300PMU2 umožnuje použít rakety typu 48N6E2 a 48N6E);
- prostředky technické údržby a skladování raket 82C6E2;
- ZIP-2 (komplet skupinových náhradních dílů - комплект группового запасного имущества - ЗИП-2);
- do sestavy systému Favorit mohou být zařazeny také retranslátory telékódového a hlasového spojení 15Ja6ME pro umístění velitelského stanoviště a PLRK v prostoru do vzdálenosti 90 km (do dvou na každý směr).
Všechny bojové protředky systému jsou umístěny na samohybných kolových podvozcích zvýšené průchodnosti, mají vestavěny systémy autonomního elektrického napájení, spojení a zabezpečení života obsluh. Pro zabezpečení dlouhodobého nepřetržitého provozu prostředků systému je počítáno s možností elektrického napájení z vnějších zdrojů.
Systém je možné používat ve speciálních technických úkrytech a stavbách, kde je možné sundat přístrojové kontejnery RPN, PBU a RLO se samohybných podvozků. Je také umožněno umístení anténního kontejneru RPN na plošině typu 40V6M (40V6DM) a anténního kontejneru RLO na plošině typu 8142KM.
Systém umožnuje přepravu prostředků také po železnici, lodním a leteckým transportem.
Systém PVO Favorit zabezpečuje vedení bojové činnosti jak samostaně, tak i v součinnosti s nadřízeným velitelským stanovištěm nebo vnějšími prostředky radiolokační informace.
Samostatné vedení bojové činnosti se uskutečňuje při využití souhrnné informace radiolokačních prostředků, které patří do sestavy SU 83M6E2 a PLRK S-300PMU2 a také od přídavných VVO (vševýšková radiolokační stanice - вшевысотный обнаружитель - ВВО - 96L6E). SU 83M6E2 umožňuje také řídit bojovou činnost PLRK S-300PMU1.
Výsledkem modernizace systému PVO Favorit ve srovnání s PLRK S-300PMU1 a SU 83M6E jsou tyto vylepšené vlastnosti:
- zvětšení vnější hranice prostoru zničení aerodynamického cíle na příletu i odletu ze 150 km na 200 km;
- zmenšení vnitřní hranice prostoru zničení aerodynamického cíle z 5 km na 3 km;
- zvýšení pravděpodobnosti zničení balistických raket včetně operačně-taktických s dálkou odpálení do 1000 km se zabezpečením vysoké pravděpodobnosti roznětu оуошср bojové nálože ještě na dráze jejich letu;
- zvýšení pravděpodobnosti zničení aerodynamických cílů;
- zvýšení odolnosti RPN proti aktivnímu šumovému rušení;
- zlepšení autonomní bojové činnosti PLRS použitím VVO 96L6E;
- rozšíření možnosti výcviku obsluh více typů imitovaných cílů i počtu tras letu a také použitím učebně-výcvikového komplexu ALTEK-300;
- zlepšením užitných a ergonomických charakteristik;
- rozšířeným objemem zaznamenávaných informací o vedení bojové činnosti.
Srovnání základních charakteristik PLRK S-300PMU1 a S-300PMU2:
S-300PMU1 | S-300PMU-2 | |
Dálka zničení aerodynamického cíle [km] | 5 - 150 | 3 - 200 |
Radiální rychlost ničeného cíle [m/s] | do 2800 | do 2800 |
Čas reakce na aerodynamický cíl [s] Čas reakce na balistiický cíl [s] |
9 - 11 5 - 7 |
9 - 11 5 - 7 |
Autonomní bojová činnost | Efektivnější použitím RLS 96L6E | |
Užitná charakteristika | Zlepšení použitím současných: - výpočetních prostředků - prostředků spojení - barevných indikátorů - topografických a orientačních prostředků "Orientir" |
|
Záznam bojové činnosti | Značně rozsáhlejší objektivní dokumentace |
Zlepšení těchto charakteristik je výsledkem principiálně nových řešení:
- nová procedura snímání prostoru vyhledávacím radiolokátorem v reřimu sektorového vyhledávání, což umožňuje zvětšit dálku vyhledání vysokorychlostních balistických cílů;
- nové algorytmy navedení protiletadlových raket 48N6E2, které zabezpečující vyšší přesnost navedení protiletadlové rakety na balistický cíl;
- optimalizace váhy a zvětšení počáteční rychlosti rozletu ničivých elementů bojové nálože, které zabezpečují vysokou pravděpodobnost inicializace vlastní bojové nálože balistického cíle při zachování vysoké pravděpodobnosti ničení aerodynamických cílů;
- nezávislé řízení paprsků základní a kompenzačních antén RPN, které umožňují realizaci autokompenzace rušení bez závislosti na úhlové poloze zdrojů rušní (rušičů) a zvětšení vnější hranice PÚP (pozn.FCH1 - PÚP = prostor účinné působnosti = prostor, ve kterém dojde ke střetnutí rakety s cílem s pravděpodobností danou nebo vyšší, pro ne tolik zapálené rakeťáky prostor, ve kterém je cíl možné zničit), čímž je oddálena hranice přikrytí rušením.
Unifikovaný PBU 54K6E. Foto Leonid Jakutin
Realizace nových technických řešení je zabezpečena těmito úpravami systému PVO Favorit:
Úpravy SU 83M6E2:
- do SU 83ME6E2 je začleněno nově vyvinuté unifikované stanoviště bojového řízení PBU 54K6E2;
- PBU 54K6E2 je maximálně unifikován s PBU 54K6E od PLRS S-400 Triumf a je postaven na podvozku Ural-532361 s elektrickým napájením od pojezdového motoru vozidla.
Pracoviště v PBU 54K6E2. Foto Leonid Jakutin.
PBU 54K6E2 se skládá z:
- počítače "Elbrus-90mikro" s PO (programové vybavení - ПО - программное обеспечение), včetně PO řízení RLO 64N6E2;
- unifikovaných pracovišť s použitím počítače "RAMEK" a LCD displejů;
- modernizované aparatury telekódového spojení STRS-ME s možností přenosu hlasové informace;
- radioreléové stanice milimetrového pásma "Luč-M48" pro zabezpečení rádiového spojení mezi PBU a RLO;
- spojovací aparatury 93Ja6 pro spojení s RLO, nadřízeným velitelským stanovištěm a vnějšími zdroji radiolokační informace;
- aparatury hlasového spojení (современной речевой связи - СРС - SRS) 11Ja6ME na bázi radiostanice R-168-25UE;
- dokumentačního zařízení procesů bojové činnosti počítače Elbrus-90mikro.
Charakteristiky počítače (цифровый вычислительного комплекс - ЦВК - CVK) 40U6 a Elbrus-90mikro:
40U6 | Elbrus-90mikro | |
Výkon [MIPS] | 2 | 140 / 400 |
Počet procesorů | 5 | 4 |
Taktovací kmitočet [MHz] | 10 | 150 / 500 |
Paměť [MBytes] - operační - programová - vnější |
0,256 0,512 0,512 |
256 / 512 - 36000 |
Potřebný příkon [kW] | 5,6 | 1,4 / 1 |
Meziporuchový čas [hodin] | 125 | 9000 |
Programovací jazyk | AK40 Jarus |
C |
Záměna počítače CVK 40U6 počítačem Elbrus-90mikro byla vynucena morálním zastaráním 40U6. Počítač 40U6 byl vyvinut v osmdesátých letech na součastkové základně intergrovaných obvodů se střední hustotou integrace a je horší ve všech základních hodnotách než počítač Elbrus-90mikro (výkon, objem paměti, potřebný příkon, objem a váha aparatury, spolehlivost).
Pozn.FCH2: z údajů o paměti jednoznačně vyplývá, že počítač 40U6 je navržen v architektuře typu "Harvard", kdežto Elbrus-90mikro je v architektuře "von Neumann".
Pozn.FCH3: v počítačích Elbrus-90mikro jsou použity procesory typu MCST-R150 (МЦСТ-R150 - frekvence 150 MHz) nebo MCST-R500 (МЦСТ-R500 - frekvence 500 MHz). Tyto procesory jsou typu RISC (Reduced Instruction Set Computer, v překladu počítač s redukovanou instrukční sadou), je navržen v architektuře SPARC verze V8 (SPARC = Scalable Processor ARChitecture) a jsou vyrobeny technologií 350 nm (MCST-R150), resp. 130 nm (MCST-R500). Podrobnější údaje o této řadě počítaců se dočtete (v ruštině) na stránkách výrobce, kterým je společnost ZAO "MCST" v Moskvě.
Srovnání charakteristik prostředků řízení 83M6E a 83M6E2:
83M6E | 83M6E2 | |
Sektor snímání balistických raket: - v polohovém úhlu - v azimutu - tempo snímání - přístrojová dálka |
55° 60° 6 sec 300 km |
75° 60° 6 sec 300 km |
Hranice předání CU (ЦУ - целеуказание) na balistickou raketu typu Lance | 110 km | 125 km |
Možnost současného použití protiletadlových raket 48N6E a 48N6E2 | neumožňuje | zabezpečeno |
Možnost spřažení s VVO 98L6E | neumožňuje | zabezpečeno |
Možnost současné činnosti c nadřízeným VS a RLS | neumožňuje | zabezpečeno |
Topografické připojení k SU 86M6E2 PLRK vzdáleným do 100 km | přes kódové pole | zabezpečeno automaticky |
Použitá zdokonalená aparatura unifikovaného PBU 54K6E2 zabezpečuje:
- zmenšení rozměrů, váhy a snížení spotřeby elektrické energie ve srovnání s aparaturou 54K6E 3 až 4-krát;
- zvýšení spolehlivosti a užitných hodnot.
Aparatura PBU 54K6E2 je umístěna v kontejneru, který má ve srovnání s PBU 54K6E poloviční hmotnost.
Základní charakteristiky protiletadlových raket 48N6E a 48N6E2:
Raketa | Váha kg |
Délka mm |
Průměr mm |
Rozpětí kormidel mm |
Systém navedení |
Váha BN kg |
Rychlost cíle m/s |
Dosah km |
Dostup m |
48N6E | 1800 | 7500 | 519 | 1134 | RK PAGSN |
145 | 2800 | 150 | 27000 |
48N6E2 | 1834 | 7500 | 519 | 1134 | RK PAGSN |
180 | 2800 | 200 | 27000 |
RK - radiopovelový (РК - радиокомандная)
PAGSN - poloaktivní samonaváděcí hlavice (ПАГСН - полуактивная головка самонаведения)
Pozn.FCH4:Byl na mne vznesen dotaz, jaký systém navedení raket je vlastně v S-300PMU2 použit. Proto jsem se rozhodl doplnit tento článek ještě o následující informace.
Jak systém navedení je tedy vlastně u PLRK S-300PMU2 použit? V ruštině je tento systém znám pod pojmem 'система комбинированная через ракету', v angličtině jako 'Track-via-missile' (TVM), no a konečně česky je to 'systém kombinovaný přes raketu' (dále jej budu označovat pouze zkratkou SKR).
Vysvětlení pojmu ' Systém kombinovaný přes raketu':
Systém navedení SKR vyžaduje pozemní radiolokační stanici a řízenou střelu (raketu) s radiolokačním přijímačem. Tak jako u poloaktivních samonaváděcích střel, tak i u řízené střely (dále jen ŘS) vybavené SKR pozemní radiolokátor ozařuje cíl a elektromagnetická energie odražená od cíle je detekována RL anténou a přijímačem ŘS. Nicméně na rozdíl od samonaváděcích poloaktivních ŘS, které potřebují signál od radiolokátoru s nepřetržitým vyzařováním (radiolokátor využívající dopplerův efekt), v případě použití metody SKR se neprovádí výpočty přímo na palubě ŘS. Informace od odraženého signálu je předána po datovém kanálu zpět na pozemní stanici navedení.
Výhody:
- na rozdíl od ŘS s aktivním radiolokačním samonaváděcím systémem, když cíl ozařuje samotná ŘS, není cíl varován před skutečností, že právě on je cílem. Cíl je sice informován, že je ozářen pozemním radiolokátorem, nemůže ale rozpoznat, jestli se toto ozáření týká konkrétně jeho či někoho jiného. Při použití moderních radiolokátorů, které požívají anténní soustavu s fázovanou mřížkou, je kvůli velmi úzkým vyzařovaným svazkům a hodně slabým postranním lalokům pro ozařované letadlovelmi složité zjistit, že právě ono je terčem útoku;
- na rozdíl od ŘS s poloaktivním radiolokačním samonaváděcím systémem, kdy je kompletní aparatura pro výpočet povelů na palubě ŘS, je tato aparatura mimo palubu ŘS, což je výhodné z hlediska možných omezení funkce aparatury, váhy a také ceny. Umožňuje to udělat ŘS mnohem přesnější použitím důmyslnějších, více propracovaných a složitějších algorytmů, než by bylo možné použít v počítači limitovaným možnostmi danými umístěním na její palubě. Navíc tato metoda umožňuje operátorovi změnit v průběhu navedení metodu navedení (dráhu letu ŘS) a to dokonce i její poslední fázi těsně před střetnutím ŘS s cílem. V neposlední řadě změna algorytmů neznamená dělat změny na mnoha ŘS, které jsou navíc hermeticky uzavřeny v TPK (ТПК - транспортно-пусковой контейнер = transportně-odpalovací kontejner) a bez porušení hermetizace mají životost 10 až 15 let;
- na rozdíl od rádiopovelového systému navedení jsou souřadnice cíle měřeny mnohem přesněji, protože vzdálenost mezi cílem a přijímací anténou na palubě ŘS je mnohem menší, než mezi cílem a pozemním radiolokátorem. Signál, který se odrazí od cíle a je zachycen přijímací anténou na palubě ŘS je také mnohem silnější, než ten který dospěje až k anténě pozemního radiolokátoru;
- další možností je použít ve stanici navedení raketpoužít oba zdroje informace o poloze cíle, tedy aby se informace o poloze cíle přijatá z paluby ŘS spojila s informací o poloze cíle získanou od pozemního radiolokátoru. Toto zvyšuje elektronickou odolnost systému a činí jej mnohem bezpečnější a spolehlivější.
Nevýhody:
SKR má i nevýhody, například datový kanál z paluby ŘSna stanici navedení raket může být zahlcen, zarušen nebo z jiných důvodů neprůchozí, což se v případě aktivní radiolokační metody nemůže stát. Pozemní radiolokátor také můsí být vybaven zařízením, které jej činí odolným proti použití protiradiolokačních raket. Další potencální nevýhodou je samotné umístění pozemního radiolokátoru, kdy je potřeba počítat zvláště při střelbě na cíle v malých a přízemních výškách s reliéfem terénu, tedy s možnými úhly skrytu.
Nevýhody jsou dle mého mínění menší než zkvalitnění, které tato metoda přináší.
Částečný řez raketou 48N6E2
Úpravy realizované v PLRK C-300PMU2:
- použití nové protiletadlové rakety 48N6E2 s modifikovanou bojovou náloží;
- použití nového počítače Elbrus-90mikro při odpovídajícím převodu programového vybavení CVK 40U6 do programovacího jazyka C. Konstrukčně je počítač Elbrus-90mikro umístěn dole v přední části přístrojového kontejneru F2E2 v místech, kde byl dřív CVK 40U6. Zůstavají při tom zachovány propojovací kabelové svazky mezi počítačem a řídicí aparaturou přístrojového kontejneru F2E1;
- úprava programového vybavení počítače Elbrus-90mikro v oblasti použití mnohem přesnější metody navedení na balistické cíle;
- zdokonalené řízení bojové nálože, zabezpečující vyšší efektivnost ničení balistických cílů;
- doplněné programy řízení a navedení v části rozšířeného prostoru ničení aerodynamických cílů;
- použití nových pracovišť velitele a operátora startu na bázi prvků současné součástkové základny včetně barevných LCD displejů a počítačů Baret-23V zabezpečujících také používání více typů protiledlových raket;
- výměna materiálu FAR (anténa s fázovanou anténní mřížkou - ФАР - фаэовая антенная решетка) RPN bez výměny modulu a FAR jako celku;
- modernizace počítače fází (CFV - ЦВФ - цифровый вычислитель фаз), zabezpečující realizaci nového algorytmu s nezávislým řízení směrování paprsků kompenzačních antén;
- použití nového vstupního vysokofrekvenčního zesilovače v RPN;
- použití vysoce spolehlivé spojovací aparatury CTRS-ME;
- použití navigačního koplexu "Orientir", který využívá družicové i trasovací kanály a také radionavigační informaci;
- použití aparatury hlasitého spojení SRS (СРС - современнfz речевfz связь) 12Ja6ME pracující na bázi radiostanice R-168-25UE;
- použití radiolokační informace od přídavného VVO 96L6E;
- změny aparatury anténního postu a odpalovacích zařízení zabezpečující realizaci změněných dosahů a vyšší spolehlivost práce.
Základní TTD systému PVO Favorit:
Prostředky řízení zabezpečují: | |
- současné vyhledání | do 300 cílů |
- současné sledování | ne méně než 100 cílů |
Prostor obzoru radilokátoru vyhledání RLO (azimut x polohový úhel): | |
- na aerodynamické cíle | 360° x 14° |
- na balistické cíle | 60°x 75° |
Prostor účinné působnosti: | |
- vnitřní hranice PÚP na aeodynamické cíle | 3 km |
- vnější hranice PÚP na aeodynamické cíle | 200 km |
- dolní hranice PÚP na aeodynamické cíle | 10 m |
- horní hranice PÚP na aeodynamické cíle | 27 000 m |
- mezní parametr letu pro aeodynamické cíle | 195 km |
- vnější hranice PÚP na balistické cíle | 40 km |
- dolní hranice PÚP na balistické cíle | 2000 m |
- horní hranice PÚP na balistické cíle | 25 000 m |
- mezní parametr letu pro balistické cíle | 20 km |
Množství současně: | |
- postřelovaných cílů | do 36 |
- naváděných raket | do 72 |
Pravděpodobnost zničení cíle jednou raketou 46N6E2: | |
- aerodynamické cíle | 0,81 - 0,98 |
- balistické cíle | 0,70 - 0,93 |
Maximální rychlost ničených cílů | 2800 m/s |
Tempo střelby [s] | 3 |
Rychlost přesunu bojových prostředků: | |
- na cestě | 60 km/h |
- nezpevněný povrch | 30 km/h |
Čas potřebný pro rozvinutí / svinutí | 5 / 5 minut |
Závěr
Rozměry prostoru bráněného systémem PVO Favorit před různými prostředky vzdušného napadení jsou odpovídajícími charakteristikami prostorů ničení PLRK S-300PMU2, množstvím PLRK v sestavě systému PVO Favorit a jejich vzájemnou polohou v prostoru rozmístění.
Vzniklá kooperace průmyslových podniků zaručuje výrobu nových systémů PVO Favorit i modernizaci systémů S-300PMU1 na úroveň systému PVO Favorit současně s prováděním generálních oprav jak v Ruské federaci, tak i podle kontrektů v zahraničí.
Výroba nové modifikace systému řady S-300PMU1 - systému PVO Favorit - umožňuje uspokojit poptávku po těchto systémech ve světovém obchodu zbraněmi.
******************************************************
Články a diskuse na stejné nebo velmi podobné téma:
Články:
Systém PVO S-300PMU2 Favorit: střelba v Podněbesnoj
Diskuse:
RUS - S-300PM (S-300PMU-1, SA-20A Gargoyle)
RUS - S-400 Triumf (SA-21 Growler)
SOV - S-300PMU / SA-10 Grumble (fotogaléria zo služby v ČSFR/SR)
SOV - S-300V / SA-12a,b Gladiator,Giant
Podobné články
Další články autora