Pamětní medaile na obnovení papežské autority [1849]

Tato zajímavá medaile Vatikánu se dosti často v našich sbírkách objevuje, ale málokdo ví, proč tomu tak je. Nacházíme ji v různých vyhotoveních, ražby jsou vždy pečlivé, bronzové, případně zlacené a patinované, ale velmi vzácně i zlaté či stříbrné. Proč právě tato medaile?:
Papež Řehoř XVI.(1831-1846) umírá dne 1. června 1846 a již 16. června 1846 byl novým papežem zvolen kardinál Jan Maria hrabě Mastal-Feretti, narozen 13. května 1792, který přijal papežské jméno PIUS IX. Jako člověk pokrokový, na tehdejší dobu nevídaný, se snažil o řešení vymanit Evropu z metternichovského názoru a řešení problémů. Stává se reformním papežem. Již 14. září vyhlašuje amnestii a ministrem vatikánské vlády byl na jeho návrh ustaven Pellegrina hrabě Rossi (1787-1848). Ale politická nálada v církevních kruzích i státu Vatikán se více shodovala s politickým názorem vzniklé nové francouzské republiky. A tak se stalo, že i nově jmenovaný ministr byl na římském náměstí dne 15. listopadu zavražděn a sám papež po této události opouští Vatikán a hledá klid a bezpečí v Gaetě. Papež si uvědomil, že jde o počátek revoluce.
Revoluční rok 1848 zastihl i Rakousko v revolučním kvasu. Ve Vídni je davem zabit ministr války Theodor hrabě Baillet-Latour (6. října 1848), je odvolán Metternich, který odjíždí do Anglie. V Italii je to snaha Piemontu (Sardinské království) o sjednocení země, a to i s církevním státem Vatikán. Mezi známá jména patří především Giuseppe Mazzini (1805-1872) a Giuseppe Garibaldi (1807-1882). Když ale papež odřekl sardinskému králi Albertovi žádost o spojení proti Rakousku, uvědomil si papež, že jde o revoluci a již 9. února 1849 se Řím stává republikou. Papežský Řím se stal kořistí republikánů, kteří zbavili papeže Pia IX. panovnictví světského panství. V této době se však Rakousko tvrdě staví proti těmto snahám o sjednocení Italie a odtržení části rakouského území. 12. března 1849 vítězí český voják, maršál Jan Josef Radecký (1776-1858), v bitvě u Novary. Král Albert se vzdává trůnu a novým králem je ustanoven jeho syn Viktor Emanuel II.(1849-1878). Konec války je vítězstvím konzervativních sil, ke kterým se nakonec připojuje i Francie. Do Říma po několika pokusech pronikají jednotky francouzského generála Charlese Oudinota (1791-1863), ve spojení s jednotkami Rakouska je Řím obsazen a osvobozen. Dne 12. dubna 1849 se z Gaety navrací do Říma i papež Pius IX, který se však vrací ke konzervativním hodnotám a sám začíná provádět politiku v duchu knížete Metternicha. Papež projevil dík vítězným armádám Rakouska, Sicilie, Neapolska, Francie a Španělska a vydává příkaz (květen 1849) k založení Vojenské pamětní medaile polního tažení z let 1848-1849 ve prospěch církevního státu Vatikán. Jde o zlaté, stříbrné a bronzové medaile pro vojáky, kteří se zbraní v ruce v tomto tažení bojovali.
Medaile je kruhová, v průměru 31,8 mm a při síle 2,8 mm. Okraj medaile na lícové i rubní straně je mírně zvýšený. Ve středu je umístěna papežská tiara, podložená zkříženými klíči a celkově obklopená vavřínovým věncem. Při samém okraji medaile je nápis: SEDES APOSTOLICA ROMANA (Sídlo římské apostiliky). Na rubní straně je v pěti řádcích následující opis: PIVSIX.PONT.MAX./ROMAE RESTITVTVS/CATHOLICIS ARMUS/COLLATIS/AN.MDCCCXLIX. V překladu (Pius IX. Největší velekněz v Římě znovu obnovený, postavený katolickou armádou v roce 1849). Stuha viz přiložený obrázek bronzové medaile s původní stuhou ze soukromé sbírky. Medaile na průvlečné stuze z majetku polního kuráta Václava Beneše.
Známe tedy medaile:
Zlaté - uděleno jen nejvyšším velitelům
Stříbrné zlacené - pro vyšší důstojníky armád
Bronzové - pro ostatní vojáky.
Dále známe privátní ražby a soukromá vylepšení zdobeným ouškem, patinováním. Obrázky budou vloženy později.
Literatura:
Václav Měřička.Pamětní medaile z let 1848