Zemská armáda

Armia Krajowa (AK)
Armia Krajowa


- vznikla v roce 1942 sloučením několika odbojových organizací a podléhala londýnské exilové vládě


- v roce 1944 pod velením gen. Bór-Komorowského dosáhla početního stavu 380 tisíc příslušníků, z toho 10 tisíc důstojníků


- 60. tisíc příslušníků Zemské armády bojovalo ve varšavském povstání


- oficiálně rozpuštěna 19. ledna 1945


- část Zemské armády přešla do ilegality a pokračovala v činnosti až do roku 1948, 50 tisíc jejích příslušníků bylo deportováno do sov. pracovních táborů
URL : https://www.valka.cz/Zemska-armada-t24451#91008 Verze : 0
Zemská armáda - Armia Krajowa (AK)


Během okupace v období 2. světové války vznikl v Polsku rozsáhlý podzemní stát, který disponoval vlastními školami, úřady, soudy a ozbrojenými jednotkami. Přestože byl polský odboj politicky velmi roztříštěn, drtivá většina jeho demokratických skupin tento podzemní stát respektovala a spolupracovala s ním. Zemská armáda, polsky Armia Krajowa (AK), byla nejvýznamnějším představitelem odboje a stala se jednou z největších podzemních ozbrojených organizaci v celé okupované Evropě. Stanovila integrální část polských ozbrojených sil a podléhala londýnské exilové vládě . Její organizace, disciplína, výcvik a množství bojových akci potvrdily, že byla významnou odbojovou silou - opravdovou armádou polského podzemního státu.


1939 - 1942, začátek vojenské konspirace a období ZWZ.


Ještě během zářijové kampaně byly zahájeny přípravy organizace podzemní armády a již 27. září 1939 byla založená odbojová organizace Služba vítězství Polska (Służba Zwycięstwu Polski SZP). Táto organizace byla v listopadu 1939, exilovou vládou na jejímž čele stál generál Władysław Sikorski, reorganizována na Svaz ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej ZWZ), který působil na polském území okupovaném Německem i Sovětským svazem. ZWZ měl být celonárodní nadstranický, striktně apolitický a na rozdíl od SZP měl organizovat bojové a sabotážní akce.


1942 - 1943, AK v konspiračním boji.


V roce 1942 se ZWZ spojil s dalšími odbojovými organizacemi a vznikla tak Zemská armáda (AK). Hlavním velitelem AK se stal generál Stefan Rowecki, alias Grot. Další změna názvu podzemní armády nic nezměnila na hlavních úkolech, strategických cílech a jejím podřízení londýnské vládě. AK zůstala armádou těžící s organizační sítě ZWZ, jedině se výrazně rozrostla a koncem roku 1942 čítala již kolem 200 tisíc vojáků. Byla taktéž dokončená výstavba její regionální a velitelské struktury, zintenzívnil se její boj. Hlavním úkolem AK byl boj za nezávislost pomocí sabotáží, odvetných akcí, otevřeného boje, likvidace konfidentů, odstranění nebezpečných příslušníků aparátu teroru okupantů, propagandy a pomoci obětem represí. Ve druhé fázi to měla být organizace a příprava podzemní armády pro celonárodní povstání, které mělo za cíl osvobození Polska vlastními sílami a mělo být zahájeno v období vojenského kolapsu Německa.


Organizace Zemské armády se skládala ze sedmi odborů:
I. Organizační - plánoval a organizoval akce, pracoval na personálních záležitostech, udržoval spojení s exilovou vládou. Podléhalo mu duchovenstvo AK.
II. Informačně-výzvědný - měl za úkol bezpečnost, rozvědku, kontrarozvědku, legalizaci a spojení.
III. Operačně-školící - plánoval a připravoval bojové akce, koordinoval práci inspektorů různých druhů zbraní.
IV. Ubytovací - koordinoval práci služeb: zbrojní, zdravotnické, intendantury, a dalších. Řídil práce konspirační výroby.
V. Spojovací - měl za úkol technické zajištění spojení, plánoval přejímku spojeneckých shozů a staral se o kurýrní službu.
VI. Informace a propagandy - řídil propagační a informační činnost AK.
VII. Finanční - měl za úkol finanční správu a kontrolu hospodaření. Organizoval konspirační byty.


V lednu 1943 byly navíc vytvořeny zvláštní jednotky Kedyw (z polských slov kierownictwo dywersji - diverzní ústředí), které plánovaly diverzní a zvláštní akce.


AK byla od svého vzniku masovou organizaci, své řady zvětšovala náborem dobrovolníků a kontinuaci slučovacího procesu, zahájeného jejím předchůdcem Svazem ozbrojeného boje ZWZ. V létech 1940 - 1944 se k AK připojily mezi jinými následující odbojové organizace : Tajná polská armáda (Tajna Armia Polska), Polská ozbrojená organizace " Znak " (Polska Organizacja Zbrojna "Znak"), Lidová garda (Gwardia Ludowa), Tajná vojenská organizace (Tajna Organizacja Wojskowa), Ozbrojená konfederace (Konfederacja Zbrojna), Socialistická bojová organizace (Socjalistyczna Organizacja Bojowa), Polský bojový svaz Nezávislost (Polski Związek Bojowy Niepodległość) a dále částečně Národní vojenská organizace (Narodowa Organizacja Wojskowa), Rolnické prapory (Bataliony Chłopskie) a Národní ozbrojené síly (Narodowe Siły Zbrojne).
Mimo AK tak zůstaly převážně prosovětské organizace neuznávající londýnskou vládu jako : Lidová armáda (Armia Ludowa), Polská lidová armáda (Polska Armia Ludowa) a jiné menší podzemní organizace.


Počet vojáků AK, kteří složili vojenskou přísahu, byl na začátku roku 1942 kolem 100 tisíc, na začátku roku 1943 již kolem 200 tisíc a v čase maximální bojové schopnosti (léto 1944) síly AK představovaly asi 380 tisíc osob, z toho 10 tisíc důstojníků. Předválečný důstojnický kádr byl doplňován absolventy tajných kursů a výsadkáři (tzv. cichociemni). Bylo to 316 vybraných důstojníků polské armády na západě, kteří byli letecký dopravení do Polska a stali se neobyčejně důležitou a kvalitní posilou pro diverzní ústředí.


Územní organizace AK se dělila na 17 oblastí, které odpovídaly 17 předválečným vojvodstvím. Oblasti se dělily na samostatné okruhy - na začátku roku 1940 jich bylo 280. Dalšími spojovacími články byly podokruhy, obvody a inspektoráty.


Vedením AK byl pověřen její velitel, který užíval titul Velitel zemských ozbrojených sil. Když byl 30. června 1943, první velitel generál Stefan Rowecki alias Grot zatčen gestapem, nahradil ho ve funkci generál Tadeusz Komorowski, alias Bór, který tuto funkci spravoval do 2. října 1944, kdy po kapitulaci Varšavského povstání šel do německého zajetí. Třetím a posledním velitelem AK byl generál Leopold Okulicki, alias Niedźwiadek - od října 1944 do rozpuštění Zemské armády 19. ledna 1945.
Výzbroj AK pocházela částečně ze zásob zakopaných a různě ukrytých polskými jednotkami po září 1939. Později si AK opatřovala zbraně a vybavení bojovými akcemi (německá výzbroj) a vlastní tajnou produkcí. Zbraně byly tajně vyráběny v soukromých dílnách nebo ve vlastních podzemních závodech, které pro AK vyráběly samopaly typu Blyskawica a Sten, plamenomety, minomety, bomby, granáty a další výzbroj.


1944 - 1945, akce "Bouře", Varšavské povstání, rozpuštění AK.


Hlavní velitel, generál Kazimierz Sosnkowski poslal v říjnu 1943 do Polska instrukce, ve kterých dává místní ilegální vládě rozkaz, aby vstupu Rudé armády do Polska předcházely sabotáže a zesílená činnost AK, dále doporučuje, aby nadále zůstali v konspiraci. Čelní představitelé polského podzemního státu však trvali na tom, že je potřeba jasně deklarovat fakt, že v Polsku existuje legální moc, která spadá pod vládu v Londýně. Od roku 1943 byly v jednotkách podřízených hlavnímu velitelství AK tvořeny roty a prapory, mezi jinými slavné prapory s krycímí názvy : Zośka, Parasol, Miotła, Czata. V roce 1944 je pro připravované celoplošné povstání tvořená struktura AK, dle vzoru předválečné polské armády, vznikají tak první pluky, brigády a divize AK.


Začátkem roku 1944 již aktivně bojovalo víc jak 54 velkých jednotek AK ve všech regionech Polska. Během německého ústupu pod náporem sovětských vojsk, bojovala AK v týlu německých vojsk. Celá táto rozsáhlá akce dostala krycí název Bouře a měla být vedená nezávisle na Rudé armádě. Rozkaz hlavního štábu ale předpokládal činnost AK v roli spojence a spolupráci s Rudou armádou na taktické úrovni. Tato spolupráce byla spojená s odtajněním jednotek podzemní organizace a vystupování před Rudou armádou jako hlavní představitel polské vlády. Akce Bouře trvala na polském území od ledna 1944, kdy sovětská vojska překročila na Volyni polsko-sovětskou hranici z roku 1939. Její intenzita klesala nebo narůstala dle vývoje situace na německo-sovětské frontě až do ledna 1945.


Sověti se vůči velení AK chovali nepřátelsky a s nedůvěrou. I když společně bojovali proti Němcům, tak po ukončení akci byly jednotky AK obkličovány a odzbrojovány. Důstojníci byli zatýkáni a mnoho z nich bylo později popraveno. Řadoví vojáci AK měli na výběr, vstoupit do Berlingovy polské lidové armády nebo deportace. AK byla v očích sovětů nepřátelskou organizaci řízenou exilovou vládou v Londýně a proto se rozhodli ji zničit.
Vojenské cíle akce Bouře byly v podstatě splněny, což nelze říci o cílech politických.
Západní spojenci měli od zpravodajců AK dostatečné informace o akcích NKVD na osvobozeném území Polska, ale nevyvinuli žádnou snahu, která by mohla změnit sovětskou politiku vůči Polsku a jejímu obyvatelstvu.
Stalin trvale a lživě přesvědčoval spojence o neschopnosti AK vést bojové akce a o její minimální podpoře mezi obyvatelstvem, které naopak údajně váže své naděje na nezávislost s polskou levici . Celkem bylo v důsledku působení NKVD uvězněno na 50 000 příslušníků AK, hlavně za odmítnutí vstupu do Berlingový armády podřízené SSSR. Represe se nevyhnuly ani civilnímu obyvatelstvu, hlavně na územích, která se díky Jaltské dohodě dostala do sovětského područí.


Kulminací bojového úsilí AK bylo Varšavské povstání, které původně do akce Bouře nebylo zahrnuto. S blížící se Rudou armádou k Varšavě a pod dojmem informací o jejím teroru a válečných zločinech ve východním Polsku bylo 25.7. 1944 rozhodnuto o začlenění Varšavského povstání do akce "Bouře".


Vedení Zemské armády určilo "hodinu W" - čili začátek Varšavského povstání na 17:00 1.8.1944 . Bohužel již před hodinou W propukly , částečně díky aktivitám německých ozbrojených složek, částečně neopatrností či přílišnou horkokrevností některých povstalců, ozbrojené střety a přestřelky na mnoha místech Varšavy. Byl tak ztracen důležitý moment překvapení. Varšava byla rozdělená na sedm obvodů (Śródmieście, Mokotów, Żoliborz, Wola, Ochota, Praga, Obroża, Okęcie). Do boje v samotném městě bylo mobilizováno na 38 tisíc vojáků a dalších 11 tisíc v příměstském obvodě. Velení počítalo s tím že, že Rudá armáda bojující na varšavském předměstí Praga vstoupí na levý břeh Visly během několika dnů. Obvyklé odhady počítaly s 3-5 dny povstání, 10 dní bylo obecně považováno za maximum, po které musí povstání vydržet. Fatální situace s výzbrojí, kterou tvořily převážně pouze ruční zbraně, nedávala povstalcům proti dobře vyzbrojeným německým jednotkám, disponujícím leteckou podporou a tankovými jednotkami, mnoho šanci. Povstalci však toto riziko podstoupili s vírou ve správnost boje o osvobození hlavního města vlastními silami.
Po 63 dnech nerovných bojů, bez pomoci zvenčí, muselo Varšavské povstání padnout. Na základě kapitulační dohody podepsané 2. 10. 1944, byly zastaveny boje. Dvacet tisíc vojáků AK se svými veliteli odešlo do zajetí. Civilní obyvatelstvo, které po boku příslušníků AK bojovalo v povstání, muselo opustit rozvaliny města. Před odchodem do zajetí předal gen. Tadeusz Komorowski velení AK gen. Leopoldu Okulickému alias Niedźwiadek. Ten vedl AK během sporadických bojů proti Němcům do 19. 1. 1945, kdy podepsal rozkaz o rozpuštění AK. Ztráty AK dosáhly téměř 100 tisíc padlých, 50 tisíc deportovaných do SSSR a uvězněných v tamních táborech a vězeních.


Část příslušníků Zemské armády odmítla provést demobilizaci a pokračovala v boji v rámci Hnutí odporu Zemské armády (Ruch Oporu Armii Krajowej), Sdružení Svoboda a nezávislost (Zrzeszenia Wolność i Niezawisłość) a dalších organizací až do roku 1948.


Příslušníci Zemské armády byli po válce hromadně pronásledováni komunistickými úřady, hlavně v období stalinismu. V souvislosti s určitou oblevou v roce 1956 byli odsouzeni příslušníci AK propouštění z vězení. Neznamenalo to však návrat do normálního života - většina z nich byla až do roku 1989 diskriminována a stanovili tak skupinu obyvatelstva zbavenou většiny občanských práv i když je navenek vlastnili ...


Zdroje:
Armia Krajowa: szkice z dziejów Sił Zbrojnych Polskiego Państwa Podziemnego
Andrzej Chmielarz, Krzysztof Komorowski
Oficyna Wydawnicza Rytm, 1999
ISBN 8387893455
Armia Krajowa w dokumentach, 1939-1945
P.C.A. Publications Ltd (Księgarnia SPK), 1989
pl.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Zemska-armada-t24451#284922 Verze : 0
Společný hrob čtyř velitelů odbojových organizaci : Služba vítězství Polska (Służba Zwycięstwu Polski SZP), Zemská armáda - Armia Krajowa (AK) a Svaz ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej ZWZ) na varšavském vojenském hřbitově (Cmentarz Wojskowy na Powązkach).


Od leva: Michał Karaszewicz-Tokarzewski - Torwid, Stefan Rowecki - Grot, Tadeusz Komorowski - Bór, Leopold Okulicki - Niedźwiadek.


Zdroj: vlastní foto.
URL : https://www.valka.cz/Zemska-armada-t24451#285090 Verze : 0
Přehled větších jednotek Zemské armády založených pro akci „Bouře“


Jednotka: Vytvořená v rámci okruhu AK:
2 Dywizja Piechoty Legionów AK "Pogoń"
2 . pěší divize legií
Okruh AK Radom-Kielce
3 Dywizja Piechoty Legionów AK
3. pěší divize legií
Okruh AK Lublin
5 Dywizja Piechoty AK "Dzieci Lwowskich"
5. pěší divize
Okruh AK Lvov
6 Dywizja Piechoty AK Ziemi Krakowskiej "Odwet"
6. pěší divize
Okruh AK Krakov
7 Dywizja Piechoty AK "Orzeł"
7. pěší divize
Okruh AK Radom-Kielce
8 Dywizja Piechoty AK im. Romualda Traugutta
8. pěší divize
Podkruh AK Varšava - východ
9 Podlaska Dywizja Piechoty AK
9. pěší divize
Okruh AK Lublin
10 Dywizja Piechoty AK im. Macieja Rataja
10. pěší divize
Okruh AK Lodž
11 Karpacka Dywizja Piechoty AK
11. pěší divize
Okruh AK Lvov – podokruh Stanislavov
12 Dywizja Piechoty AK
12. pěší divize
Okruh AK Lvov – podokruh Tarnopol
21 Dywizja Piechoty AK
21. pěší divize
Okruh AK Krakov
22 Dywizja Piechoty AK "Jarosławska"
22. pěší divize
Okruh AK Krakov – podokruh Řešov
24 Dywizja Piechoty AK "Rzeszowska"
24. pěší divize
Okruh AK Krakov – podokruh Řešov
26 Dywizja Piechoty AK
26. pěší divize
Okruh AK Lodž
27 Wołyńska Dywizja Piechoty AK
27. pěší divize
Okruh AK Volyň
28 Dywizja Piechoty AK im. Stefana Okrzei
28. pěší divize
Okruh AK Radom-Kielce
29 Dywizja Piechoty AK
29. pěší divize
Okruh AK Białystok
30 Dywizja Piechoty AK "Twierdza"
30. pěší divize
Okruh AK Polesí
106 Dywizja Piechoty AK "Dom"
106. pěší divize
Okruh AK Krakov
Krakowska Brygada Kawalerii Zmotoryzowanej AK
Krakovská brigáda motorizované jízdy
Okruh AK Krakov



Zdroje uvedené v předchozím příspěvku.
URL : https://www.valka.cz/Zemska-armada-t24451#284925 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více