Mława

Autor: Radim Kapavík / kapa 🕔︎︎ 👁︎ 44.509

Po první světové válce zůstalo území Východního Pruska, patřící Německu, vklíněno mezi Polsko a Litvu. Právě z jižního výběžku Východního Pruska vedla nejkratší cesta z území Německa do Varšavy (jen něco málo přes 100 km vzdušnou čarou). Vedla tudy jak hlavní silnice, tak železniční trať. V místech, kde se nekonečná polská rovina mírně zavlní, jen pár kilometrů před hranicí kopcovitého Východního Pruska, u městečka Mława, byly v létě 1939 vybudovány polskou armádou lehké pevnůstky jako opora obranného postavení polské armády hájící tuto nejkratší cestu na vlastní hlavní město.

Pohled od opevněného postavení směrem k hranicícm Východního Pruska
Pohled od opevněného úseku u Mławy směrem k hranicím Východního Pruska

Reklama

Na úseku u Mławy bylo plánováno 68 objektů, do začátky války bylo postaveno 45 z nich - 33 oboustranných, 10 jednostranných a 2 jiné. Všechny byly vybaveny těžkými kulomety (oboustranné dvěma, jednostranné jedním). Polské lehké opevnění se velmi podobalo známým československým řopíkům. V okamžiku německého útoku bylo zbudováno polní opevnění i liniové překážky (protipěchotní i protitankové) doplňující lehké opevnění.


Polský objekt lehkého opevnění u Mławy

Když vypukla válka, bylo opevněné postavení u Mławy obsazeno dvěma pluky polské 20. pěší divize. Za úsvitu 01. 09.1939 začala válka i na tomto úseku. Přímo proti Mławě postupovala obrněná divize "Kempf", v jejímž čele postupoval motorizovaný pluk SS "Deutschland". Polské jednotky se postupně stahovaly k linii opevnění, na níž se jim podařilo nástup SS-manů zastavit. Ti se následně pokusili o postup proti pevnůstkám v malých skupinách, ale ani tak neuspěli. V 10 hodin dopoledne byl proto vydán rozkaz přerušit útok do příjezdu dělostřelectva.

V 11 hodin zahájilo německé dělostřelectvo ostřelování polských pozic a na 12 hodin byl naplánován všeobecný nástup proti polským pozicím. Ten byl však odložen na 15. hodinu, neboť SS-mani nebyli schopni se tak rychle znovu zformovat k útoku a bylo rozhodnuto počkat na podporu tanků 11. obrněné divize, které měly dorazit.

Velitel 1. sboru, do jehož sestavy patřil motorizovaný pluk SS "Deutschland", se rozhodl splnit rozkaz zjistit pozice nepřítele tím, že pluk SS pošle do útoku proti polským pozicím bez podpory tanků, kterýžto útok zahájený po 13. hodině ztroskotal a SS-mani se s velkými ztrátami stáhli do předpolí, kde čekali příchod tanků. V 15:30 dorazily tří roty (53 tanků) a pokusily se objet polské pozice z jihu. Dostaly se při tom do palby polských protitankových děl a zbraní umístěných v pozicích na pevnostní linii. Když taky dorazily na jižní konec linie pevnůstek, zjistily, že jejich křídlo je chráněno bažinami, přes které tanky neprojely. Nastal zmatek, některé tanky začaly ustupovat, některé se pokusily probít skrz polskou linii, ale nepřešly přes 6 metrů široký a 3 metry hluboký protitankový příkop. V 17:00 zbylé tanky ustoupily směrem na sever. Zničeno bylo 7 tanků a dalších 37 bylo vyřazeno z boje.

Reklama


Pohled z objektu polského opevnění na pole a cestu, kde byl odražen útok německých tanků.

Německé jednotky zaujaly výchozí pozice a krom vzájemného ostřelování dělostřelectvem zavládl na frontě klid. Ve 20:00 přišel rozkaz německým jednotkám stáhnout se o 1-2 kilometry zpět v očekávání polského protiútoku. Jen II. prapor motorizovaného pluku SS "Deutschland" zůstal v pozicích asi 150 metrů od polské obranné linie, kdy byl přikován a nemohl se hnout žádným směrem, aniž by utrpěl ztráty. Stáhl se až ve 4:00 hodin následujícího rána, a jeho příslušníci nemohli pro vyčerpání být celý následující den do bojů zasazeni.

Výsledkem prvního dne byl jednoznačný úspěch polských obránců, kteří nejen že nedovolili nepříteli prolomit své postavení, ale způsobili mu značné ztráty a velmi podlomili jeho bojovou morálku. Německé jednotky se během noci přeskupily a vystřídaly a následujícího dne přenesly těžiště svého úsilí na druhý opevněný úsek u Rzęgnowa, který navazoval na bažiny na pravém křídle polské pozice u Mławy. Na mławském úseku během dne neproběhl žádný vážnější bojový střet, až večer se Poláci pokusili o demonstrativní útok na křídlo německých jednotek stojících proti Mławě, který však nebyl úspěšný a Poláci byli brzy zahnáni na výchozí pozice.

Mnohem vážnější problém však představovala skutečnost, že Němci tohoto dne prolomili obranu u Rzęgnowa a polskému velení se situace vymkla z rukou a nedokázalo průlom včas uzavřít. Následujícího dne, 3. září 1939, Němci přesunuli své obrněné jednotky do průlomu, rozšířily ho a odrazily opožděný a nekoordinovaný pokus o protiútok, který provedla polská 8. divize právě dorazivší na bojiště. V důsledku toho se 4. září polští vojáci stáhli i z opevněného postavení u Mławy.

Účelem tohoto článku je přispět do diskuze o vojenských možnostech Československa v září 1938. Proto bych na závěr stručně srovnal polskou situaci u Mławy se situací opevnění v Československu.

Polské bunkry u Mławy de facto odpovídají československému lehkému opevnění. Jde o jeden z nemnoha opevněných prostorů v Polsku.

Československo mělo lehké opevnění vybudováno prakticky po celé délce obranné čáry, nejdůležitější úseky byly doplněny opevněním těžkým.

Polské opevnění u Mławy netvoří souvislou linii, nýbrž pouze uzávěr důležité komunikace.
Československé lehké opevnění tvoří souvislou linii. V případě důležitých komunikací v místech, kde není dobudována linie těžkých objektů, je zpravidla doplněna uzávěrem tvořeným těžkým opevněním.

Polské opevnění u Mławy tvoří jeden sled.
Československé lehké opevnění tvoří minimálně jeden sled, na většině částí linie sledy dva až tři, na některých místech bylo dobudováno i druhé obranné postavení (skládající se opět z několika sledů).

Terén u Mławy je sice mírně zvlněný, ale rozhodně nejde o žádnou strategickou výšinu, spíše o terénní vlnu použitelnou na taktické úrovni. Lze ho přirovnat k terénu v opavském úseku opevnění ČSR, kde byla vybudována souvislá linie těžkých objektů a 2(???) sledy lehkého opevnění.

Na Polsko, s nezmobilizovanou armádou, útočil Wehrmacht v podzimu 1939.
K napadení ČSR, která měla zcela zmobilizovanou a rozvinutou armádu, se schylovalo na podzim 1938.

Reklama


Polsko má na místě bitvy tento památník všem padlým obráncům Mławy.

Zdroj:
Wojciech Zalewski, Andrzej Aksamitowski: Mława 1939. Altair, Warszawa 1996.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více