Operace Rösselsprung

Autor: hambac 🕔︎︎ 👁︎ 36.004

Na jaře 1944 se Třetí říše i její spojenci potýkali mimo jiné i s rostoucím partyzánským hnutím na území Jugoslávie. Ani po šesti ofenzívách odpor neustával.

Partyzáni měli kolem 100 000 - 150 000 mužů rozdělených do 31 divizí (každá kolem 2–3000 mužů) a kolem stovky různých dalších menších oddílů. Tyto jednotky podléhaly 10 velitelstvím. Vrchním velitelem národněosvobozenecké armády pak byl předseda Jugoslávské komunistické strany Josip Broz Tito – v době operace Rösselsprung sídlící se svým štábem v západobosenském Drvaru.

Reklama

Proti partyzánům stála 2. tanková armáda (přesto v její sestavě nebyla ani jedna divize tanková nebo divize pancéřových granátníků) genplk. Lothara Rendulice skládající se z 11 pěších, jedné jezdecké a jedné horské divize. K 1. 6. 1944 čítalo toto uskupení 185 484 mužů.

V dubnu 1944 se Tito opět pokusil získat pevné pozice v Srbsku. Nakonec byl vytlačen, ale tato skutečnost vedla německé velení k myšlence zajmout nebo alespoň zničit Tita i s jeho štábem a představiteli zahraničních vojenských misí, což by dle jejich předpokladu vedlo k zhroucení velení a přerušení dodávek ze zahraničí.

Již v létě 1943 začalo odposlouchávání rádiového provozu partyzánských vyšších štábů, jejichž kód se Němcům podařilo po několika měsících prolomit a bez větších potíží tak mohli číst jejich depeše. Problematičtějším bylo zaměřování vysílání kvůli značné pohyblivosti partyzánských oddílů. Jelikož však Tito svůj štáb delší dobu nepřesunul, byla oblast Drvaru odhalena a podrobena leteckému průzkumu.

6. května 1944 vydal vrchní velitel pro jihovýchod polní maršál Maxmilian von Weichs rozkaz 2. tankové armádě k zaujmutí pozic v oblasti Bugono – Jajce – Banja Luka – Bihać – Knin. O šest dní později se sešli nejvyšší velitelé všech zainteresovaných útvarů ve štábu 2. tankové armády k projednání plánu.

Plán počítal s momentem překvapení, čehož měl dosáhnout vzdušný výsadek SS-Fallschirmjägerbattaillonu 500 pod vedení SS-Hauptsturmführera Rybky. Jeho úkolem bylo zajištění štábu, zahraničních misí, vysílačky a města a udržení pozic do příchodu následujcích pozemních jednotek:

Reklama

· Kampfgruppe z 373.(Kroatische) Infanterie-Division o síle pluku

· Grenadier-Regiment 92 (mot)

· Gebirgs-Aufklärungs-Abteilung 54

· Panzer-Abteilung 202

· Kampfgruppe z 7.SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division Prinz Eugen o síle pluku

· SS-Freiwilligen-Gebirgsjäger-Regiment 13 Artur Phleps (od Prinz Eugen)

· SS-Freiwilligen-Gebirgs-Aufklärungs-Abteilung (mot) 7 (od Prinz Eugen)

· SS-Aufklärungs-Abteilung 105

· Brandenburger-Regiment 1 (z divize Brandenburg)

· posílený 369.Aufklärungs-Abteilung (z 373.(Kroatische) Infanterie-Division)

Vzdušnou podporu zajišťovaly stíhačky od II./JG 51 a Stuky od I./StG 2.

Výsadkové jednotky byly kvůli nedostatku transportních letadel a kluzáků rozděleny do dvou vln. V první vlně mělo seskočit 314 mužů na padácích a 340 mužů v kluzácích. Druhá vlna o síle 220 mužů měla být vysazena hned jak se uvolní transportní letadla.

Reklama

Kluzákový výsadek byl dále rozdělen do skupin s následujícími úkoly:

Panther“ – 110 mužů – obsazení štábu

Greifer“ – 40 mužů – obsazení britské mise

Beiser“ – 20 mužů – spolupráce s „Greiferem“ při obsazování britské mise

Stürmer“ – 50 mužů – obsazení sovětské mise

Brecher“ – 50 mužů – obsazení americké mise

Draufgänger“ – 70 mužů – obsazení vysílačky

Zatímco padákový výsadek měl obsadit samotný Drvar.

Celkem čítaly německé síly kolem 20 000 mužů. Partyzáni byli podstatně slabší. Přímou ochranu štábu zajišťoval strážní prapor, dále se ve městě nacházely dva prapory tvořící se ženijní brigády (nedostatečně vyzbrojené). Ve městě byla dále důstojnická škola s asi 150 posluchači a kolem 800 účastníků 2. sjezdu antifašistické mládeže Jugoslávie. V blízkosti města byla dále rozmístěna 3. brigáda 6. Ličské divize.

Dnem D byl určen 25. květen – den Titových narozenin. Útok začal o půl sedmé ráno náletem dvou Fw190 následovaných patnácti Stukami, který přerušil veškeré spojení partyzánů. Ještě během náletu začali vyskakovat výsadkáři a do 7.45 byl výsadek první vlny včetně kluzáků hotov. Hlavní nápor výsadkářů směřoval na střed města bráněného převážně delegáty sjezdu a civilisty. Po tuhých bojích byl Drvar kolem 9.00 v německých rukou. Do zajetí padlo na 400 civilistů a partyzánů.

Němci však neznali úplně přesně místo Titova štábu a netušili, že se kvůli obavám z náletu přesunul do jeskynního komplexu severně od města. První německé hlídky, které dorazily k jeskyni, se dostaly pod silnou palbu strážního praporu posíleného o posluchače důstojnické školy. Kolem půl jedenácté tam Rybka poslal dva oddíly. Ty se s podporou letadel a těžkých kulometů krok za krokem probojovávaly k jeskyni. V 11.30 dorazila druhá vlna výsadku, musela však být zasazena do obrany proti třem praporům 3. brigády 6. Ličské divize, které kolem poledne zahájily útok na město. Ve stejnou dobu se podařilo navázat spojení z Titova štábu k 5. sboru a 1. divizi, které dostaly rozkaz zabránit německému postupu od Jajců a Bihaće za každou cenu. Tito spolu se svým štábem jeskyni opustil jiným východem již někdy kolem 11.30 a pěšky se vydali do 15 km vzdáleného Potoci, kde se setkali s příslušníky zahraničních vojenských misí (mezi příslušníky britské mise byl i Randolph Churchill, syn britského premiéra).

Situace něm. výsadkářů ve městě se stávala kritickou. Téměř celé město se dostalo zpět pod kontrolu partyzánů a „esesáci“ se museli opevnit na hřbitově. Tam byl také kolem 18.00 vážně zraněn Hauptsturmführer Rybka, který byl okamžitě odtransportován do zázemí letounem Fi-156 Storch původně určeným k převozu Tita.

Velení výsadkářů převzal Hauptmann Bentrup (k jednotce přidělený od divize Brandenburg, proto neměl SS hodnost) a přikázal zaujmutí kruhové obrany na hřbitově. S padajícím soumrakem začaly útoky partyzánů nabírat na čím dal větší cíle. Nově je posílila 4. brigáda 6. Ličské divize a části 9. Dalmatské divize.

Spojenecké velení v Itálii se rozhodlo partyzánům pomoct vzdušnou podporou a několik dní, počínaje 26. květnem, bombardovalo vojenská seskupení v okolí Bihaće a Bosanske Krupy a také napadalo kolony na silnici z Kninu do Drvaru. Německému postupu však zabránit nedokázali.

26. května ráno navázali výsadkáři v Drvaru spojení s průzkumným oddílem 373 a kolem poledne se setkali s prvními jednotkami 373. (Kroatische) Infanterie Division a Grenadier-Regiment 92 (mot.). Z 874 výsadkářů zůstalo bojeschopných 250.

Tito se mezitím přesunul s ostatními do Kupreska Polje, odkud byl 3. června převezen do Bari. Z Bari se pak 6. června na palubě torpédoborce HMS Blackmore přesunul i se svým štábem na ostrov Vis, kde zřídil své nové vrchní velitelství.

Německým jednotkám se během operace Rösselsprung sice podařilo krátkodobě vyřadit hlavní partyzánský štáb z provozu a způsobit partyzánům vysoké ztráty na životech, na druhou stranu sami utrpěly nemalé ztráty a hlavní úkol operace splněn nebyl.

Zajatá Titova uniforma
Zajatá“ Titova uniforma

Ztráty
Němci
zabitých 213
pohřešovaných 57
raněných 881
Partyzáni
mrtvých 1 916
pravděpodobně mrtvých 1 402
zajatých 161
dezertovalo 35
zatčených 33
Zdroje:
http://www.bundesheer.at/omz/ausgaben/artikel.php?id=455
http://povijest.net/content/view/374/52/
http://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D1%81%D0%B0%D0%BD%D1%82_%D0%BD%D0%B0_%D0%94%D1%80%D0%B2%D0%B0%D1%80
www.vojska.net/eng/world-war-2/operation/rosselsprung-1944/
http://www.axishistory.com/index.php?id=7637

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více