První bitva u Bull Runu

Autor: hambac 🕔︎︎ 👁︎ 48.129

15. dubna 1861, den po kapitulaci Fort Sumter, vydal Lincoln prohlášení, v němž obvinil jižanské státy z porušení federálních zákonů. Zároveň požádal 75 000 dobrovolníků, aby narukovali na tři měsíce do armády a zvýšili tak počet pravidelné armády, do té doby čítající pouze 15 000 mužů (Davis, prezident konfederace, požádal o 100 000 jednoročních dobrovolníků už 6. března). Po této výzvě se ke Konfederaci přidaly ještě další čtyři státy: Virginie, Severní Karolína, Arkansas a Tennessee. Skončilo období nejistoty a vypukla válka.

Vrchním velitelem federálních vojsk byl jmenován 75 letý generálporučík Winfield Scott, účastník anglo-americké války v roce 1812, války s Mexikem v roce 1848 a také několika válek s indiány. Ten navrhoval ovládnutí Mississippi, obsazení New Orleansu a námořní blokádu všech přístavů Konfederace. Jeho „Plán Anakonda“ měl však příliš dlouhodobý charakter, což nekorespondovalo s veřejným míněním očekávajícím rychlé vítězství po jedné větší bitvě. Polním velitelem byl jmenován brigádní generál Irwin McDowell, ještě donedávna major, který údajně vděčil za své jmenování především známostem s tehdejším ministrem financí. McDowell na Scottův příkaz vypracoval plán útoku na Manassaskou železniční křižovatku, kde se shromažďovala Potomacká armáda Konfederace. McDowell ji plánoval obejít z východu a přetnout její zásobovací trasy. Optimismus dodávala skutečnost, že Potomacká armáda měla jen 22 000 mužů. Nejbližší posily sice mohla přisunout z údolí řeky Shenandoah, kde se nacházela armáda generála Jo Johnstona (Konfederace), té však bránila v pohybu armáda generála Roberta Pettersona (Unie) – tedy měla bránit. 29. června byl McDowellův plán schválen a po nezbytných přípravách se 16. července jeho oddíly v síle cca 30 000 mužů označované jako Armáda Severovýchodní Virginie vydaly na pochod.

Reklama

Rozložení hlavních sil
Rozložení hlavních sil

Tato skutečnost samozřejmě neunikla jižanským špionům a neprodleně informovali velitele Potomacké armády a „hrdinu od Fort SumterG.P.T.Beauregarda. Hned následujícího dne požádal Beauregard gen. Johnstona, aby přivedl své jednotky co nejrychleji k Manassasu. Johnstonův protivník, gen. Petterson, ze strachu, aby nepadl do léčky, si držel značný odstup a tak ani nezaregistroval, že Konfederační armáda vyklidila pole a zamířila k nejbližší železnici směřujíc k Manassasu.

McDowell se mezitím začal opožďovat oproti plánu. Jeho muži byli neukáznění, nerespektovali rozkazy, nebyli schopni pochodovat v útvaru a neustále se zastavovali, aby se napili nebo si nasbírali ovoce apd. Navíc ani většina velitelů, byť absolventů West Pointu, neměla zkušenosti s velením tak velkým formacím (samotný McDowell prý do té doby nevedl v boji jednotku větší než rota, totéž ale platilo pro důstojníky vojsk Konfederace, proto je někdy bitva u Bull Runu zmiňována jako „bitva amatérů“) a v neposlední řadě se chýlila ke konci lhůta 90 dní, na kterou se vojáci „upsali“.

Teprve 18.července dorazily první oddíly do Centerville. Jednalo se o Tylerovu divizi, která měla podle rozkazu provést průzkum v okolí Bull Runu, ale v žádném případě se neměla zapojovat do boje. Tyler, který byl dotčen povýšením McDowella, však příkazy nerespektoval a nařídil Richardsonově brigádě zaútočit na Jižany u Blackburn´s Ford, tedy přímo proti nejsilnějšímu uskupení Potomacké armády. Útok byl odražen, avšak McDowell si alespoň uvědomil, že původní plán nebude proveditelný. Rozhodl se tedy obejít Jižany ze západu. Musel však počkat než dorazí všechny jeho síly. 19. července ale začaly přijíždět také první Johnstonovy oddíly. Zvěsti o jeho příjezdu se donesly i McDowellovy. Musel tedy jednat rychle. Dvacátého jeho průzkum odhalil dva přechody přes Bull Run vzdálené míli a dvě míle západně od Stone Bridge a ještě téhož dne byly vydány rozkazy k bitvě.

McDowell své oddíly rozdělil na tři uskupení: Mylesova divize posílená o Richardsonovu brigádu měla držet Centerville a poutat pozornost jižanů, zbytek Tylerovy divize (Hermanova, Schenckova a Keyesova brigáda) měl provést klamný útok u Stone Bridge. Hlavní síly složené z Hunterovy a Heintzelmanovy divize (13 000 mužů a 20 děl) měly pochodovat ještě více na západ, překročit Bull Run u Sudley Ford a obejít nejzápadněji položenou jednotku Konfederace – Evansovu brigádu.

Také Beauregard plánoval útok ve stejný den jako McDowell. Měl být proveden jeho pravým křídlem, které mělo zaútočit na Centerville. Rozkazy byly vydány, ale ne všichni poslové své zprávy doručili. Útok musel být zastaven, což se ale nakonec Beauregardovi vyplatilo.

Reklama

21.7. ve 2:30 ráno se jako první vydaly na západ jednotky Tylerovy divize a kolem 6:00 dorazily na své místo u Stone Bridge, odkud začali ostřelovat Evansovy muže. Jádro McDowellových jednotek se mezitím snažilo dostat k Sudley Fordu. Zvolená cesta se však ukázala jako příliš úzká, vojáci ji museli prosekávat a čistit. Opět se začali opožďovat za plánu. Generál Johnston zneklidněn zvukem střelby ozývajícím se od Stone Bridge vyslal do oblasti dvě brigády, přesto se dále s Beauregardem snažili rozběhnout vlastní útok. Zhruba v 8:30 kapitán Alexander, velitel signálního oddílu Potomacké armády, zpozoroval Hunterovu a Heintzelmanovu divizi snažící se Jižany obejít. Evans, který měl už delší dobu podezření, že potyčka u Stone Bridge je jen zástěrka, zanechal na místě několik rot a s většinou své brigády zaujal postavení na Matthew´s Hill.

Jako první zaútočila na Evansovy muže Burnsideova brigáda následovaná Porterovou brigádou. Spolu s nimi vyrazil kupředu i generál Hunter, velitel celé divize, který se však stal jedním z prvních raněných a velení nad celou divizí převzal Burnside. Kolem 11:00 dorazily Jižanům první posily – Beeova a Bartrowova brigáda spolu s baterií kapitána Imbodena. Zatímco dělostřelci zaujali pozici na Henry Hill, obě brigády zaujali pozice po Evansově pravém boku.

Mezitím McDowell vydal příkaz Tylerovi, aby přešel do útoku. Keyesova a Shermanova brigáda překročily Bull Run kousek na sever od Stone Bridge a začaly ohrožovat křídlo Jižanů. Ti se proto stáhli a zaujali výhodné pozice na Henry Hill. Teprve v tuto chvíli si JohnstonBeauregardem uvědomili význam bojů na svém levém křídle a urychleně sem poslali další posily, především Jacksonovu brigádu. Ta musela spolu s Hampton Legion držet celou obranou linii, protože ostatní brigády byly dezorganizované, především kvůli značným ztrátám mezi veliteli.

Kolem 13:00 se Tyler, doposud hodně pasivní (po incidentu u Blackburn´s Fordu mu McDowell vyhrožoval zbavením velení), se rozhodl přispět svou trošku do mlýna a bez předchozího upozornění McDowella poslal do útoku Keyesovu brigádu. Byla však odražena, stáhla se zpět k řece a po zbytek dne se už bojů neúčastnila.

Ve dvě hodiny vydal McDowell rozkaz k útoku na Henry Hill. Do předu však poslal nejdříve Griffinovu a Rickettovu baterii. Tu měl krýt 11. New Yorský pluk. Na neštěstí se však nejdříve dostal pod těžkou palbu a posléze byl rozprášen další z jižanských posil - Stuartovou jízdou – a na nikým nechráněné baterie zaútočil 33. Virginský pluk. Třiatřicátníci nosili modré uniformy, takže si je velitel federálního dělostřelectva spletl a zakázal na ně střílet. Virgiňané pak z bezprostřední blízkosti zlikvidovali salvou téměř všechnu obsluhu děl a obsadili je. O děla se pak bojovalo a ještě několikrát změnila majitele, Unionistům se je však nakonec nepodařilo získat zpět.

Reklama

Bitva zatím ustrnula na mrtvém bodě. McDowell posílal do boje pluk za plukem. Jeho muži se museli škrábat do prudkého svahu a když se konečně dostali nahoru, zkosila je Jižanská palba a v panice ustupovali. Jižané mezitím dostávali další posily (Cockova, Elzeyho, Earlyho, Holmesova a Ewellowa brigáda). V 16:00 začal nápor Unionistů slábnout a přestával Jižany ohrožovat. Toho využili Elzey s Earlym, kteří podporováni zhruba 150 Stuartovými jezdci zaútočili proti pravému křídlu federálních vojsk, konkrétně proti Howardově brigádě. Té se nepodařilo soustředěnému tlaku odolat a kolem páté hodiny se dala na ústup. Došlo k prolomení pravého křídla Unionistů a všechny federální jednotky se daly na ústup, který posléze přerostl v útěk. McDowellovy snahy o zformování obrany selhaly, proto pověřil Portera, aby se svou brigádou (tvořenou i oddíly profesionálních vojáků) utvořil zadní voj, a sám odjel do Centerville.

Prchající oddíly mířily také do Centerville odhazujíce cestou zbraně. Paniku ještě umocnily fámy o blížící se konfederační jízdě a aby toho nebylo málo, cestu zacpaly i kočáry washingtonské smetánky, která se přijela podívat na „hezkou bitvu“. McDowell dorazil do Centerville okolo šesté. Když se mu ani zde nepodařilo zorganizovat obranu (Miles, velitel záložní divize, si celý den kompenzoval svou absenci na bojišti alkoholem a kolem poledne už nebyl schopen vydávat smysluplné rozkazy), rozhodl se s padající tmou následovat své muže. Jeho jediným štěstí bylo, že také Jižani byli značně vysíleni a nezmohli se na pronásledování prchajících „federálů“. O pronásledování se pokusili až další den ráno, deště však rozbahnily cesty a znemožnily Jižanům pohyb.

Několik dalších dnů po bitvě obě strany počítaly ztráty a Jižani navíc i kořist. Do rukou jim padlo 27 děl, 500 pušek a kolem půl milionu kusů munice, ale také množství povozů, jídla a dalších zásob. Ztratili však kolem 2000 mužů, z toho 387 padlo a 13 bylo nezvěstných. Podstatně větší ztráty utrpěli Unionisté, kteří krom výše zmíněného materiálu přišli o zhruba 3000 mužů, z toho 460 padlo a 1300 bylo nezvěstných (pravděpodobně zajatých).

První bitva u Bull Runu tak místo rychlého ukončení války pouze ukázala, co se má v Americe během příštích čtyř let ještě mnohokrát zopakovat.

Zdroje:
First Bull Run 1861, Osprey edice Campaign sv.10, ISBN 1-85532-133-5
www.army.mil
www.civilwarhome.com
en.wikipedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více