Recenze: Od jišuvu k Izraeli - Jan Zouplna

Autor: Radek Havelka / Admin 🕔︎︎ 👁︎ 13.736

Od jišuvu k Izraeli.
Formování izraelských mocenských elit 1919–1949
Jan Zouplna

Vyšlo: 9. února 2007
Brož., 328 stran, ISBN 978–80–7277–336–7
Cena: 490 Kč

Reklama

Anotace uvedená vydavatelstvím Libri :

Autor zaměřil pozornost na u nás málo zpracované téma počátků izraelského státu. Pojednává o historickém vývoji, ideologii a vztahu k židovskému kulturně-náboženskému dědictví hlavních společensko-politických směrů židovské komunity během britské mandátní správy (1920–48). Čtenáři předkládá nejen u nás dosud nepublikované informace, z velké části založené na archivním bádání, ale i nový pohled na celou řadu otázek.

Libri pro nás ve své historické řadě připravilo další zajímavou knihu, na kterou jsem se osobně velmi těšil. Izrael a vše kolem jeho historie sleduji s velkým zájmem a majíc již několik knih na toto téma, očekával jsem, v čem bude tato kniha jiná a v čem rozšíří mé znalosti. Po přečtení této knihy jsem si dal pár dní, aby se to všechno vstřebalo a usadilo, a mohl jsem se o své zkušenosti s touto knihou podělit s čtenáři serveru valka.cz.

Izrael a jeho dějiny, jak jsem již naznačil, jsou téma poměrně populární a existuje nespočet publikací zabývajících se tímto úsekem dějin převážně 20. století. Poměrně dobře je tak zmapován vývoj od více či méně legální imigrace Židů do Palestiny, první plány na vytvoření samostatného správního celku, politické vlivy mocností, soupeření za první a druhé světové války, mandátní správa i dramatické vyhlášení samostatného židovského státu - Izraele, včetně mnoha válečných střetnutí, které soustředění Židů na území obývaném Araby vyvolalo a doposud vyvolává. Když si do ruky vezmete třeba knih Martina Gilberta, Dějiny Izrale, nebo jí podobné, a otevřete třeba v polovině, zjistíte, že jste někde v oblasti roku 1967 - velká část knih je věnována relativně novejším dějinám, zatímco starší události, které jsou jedinou cestou k pochopení aktuálního dění v této bouřlivé oblasti, zůstavají zpracovány na několika málo stránkách, spolu s historickým exkurzem do této oblasti někdy na počátku našeho letopočtu. Autor knihy Od Jišuvu k Izraeli naopak celou svou knihu zaměřil na období 1919 - 1949, tedy na události přímo předcházející vzniku izraelského státu. Kniha tak nabízí unikátní pohled na - v české populární literatuře nezmapované - období.

Kniha vznikla z autorovy doktorandské práce, a vzala si za cíl zmapovat vývoj politických struktur, které formovaly jak události před vyhlášením Izraele, tak na dlouhé roky řídily jeho běh. Kniha se tak přirozeně dělí na úvodní představení, a dvě hlavní části. V té první se autor zaměřuje na sionistickou levici, a seznamuje nás s genezí stran a hnutí jako je Achdut ha-avoda, Mapaj, Histadrut, Hagana či Palmach, vstupem Ben Guriona, pozdějšího izraelského premiéra a významného politika na scénu, jednotlivými idejemi a ideovými proudy sionistické levice a vzájemné vazby jejích předních představitelů. V druhé části se pak setkáváme s revizionistickou (pravicovou) částí spektra, v mnohém spíše předsudky a zneužitím myšlenek a ideálů odsuzovaným Vladimirem Žabotinským, revizionistickým hnutím, Novou sionistickou organizací, Betarem a Irgunem a mnoha dalšími.

Kniha přináší až neuvěřitelně detailní zpracování vztahů jednotlivých osob a osobností politického hnutí Židů, ať těch v zemích diaspory, nebo přímo na palestinském území, jejich vzájemné sympatie a antipatie, proces vývoje jejich politických a sociálních názorů a jejich implementace v praxi. Autor skutečně přináší zcela ojedinělý pohled pod pokličku kotle, ve kterém se "uvařil" Izrael, a dává tak v mnohém pochopit jeho další vývoj, politické špičky a jejich světovou i místní orientaci, přístup k arabskému obyvatelstvu či socio-ekonomické zřízení v Palestině.

Na druhou stranu, tento pohled pod drobnohledem se musel nutně projevit na čitelnosti knihy. Dovolím si použít citát z knihy L.N.Gumiljova - Hledání vymyšlené říše (Mladá Fronta 1974), strana 81

Reklama

"Opačným extrémem jsou díla H. Cordiera nebo R. Grousseta, jejichž autoři pečlivě a suše vybírají z pramenů všechna fakta a řadí je za sebou. Jako příručky jsou nenahraditelná, ale v příručkách listujeme až tehdy, když už o daném tématu leccos víme a zajímáme se o něj. V těchto dílech je ale všechno zajímavé pohlceno obrovským množstvím jmen a dat. Číst tyto knihy je stejně obtížné, jako číst technický lexikon, a je to vlastně i zbytečné, protože žádný estetický prožitek čtenář z takové četby nemá a jeho pamět brzy zahltí nepřetržitý tok fakt, která nejsou spojena žádnou vnitřní logickou vazbou. Stačí však takové vazby objevit, a již se fakta seskupují do přehledných obrazců."


Byť bych knihu Od Jišuvu k Izraeli rozhodně neřadil tak kategoricky, v mnohém výše uvedené platí i pro tuto publikaci - obsahuje skutečně obrovské množství dat, jmen, vztahů a po několika stranách čtení je mnohdy poměrně složité "udržet nit" vyprávění. Naopak ty zajímavé (alespoň pro čtenářskou obec ne na tuto oblast vědecky zaměřenou) informace, například o vztahu Ben Guriona k jednotlivým aspektům židovské víry, mnohdy skutečně zapadnou. Kniha mi rozhodně nešla číst "jedním dechem", naopak, musel jsem jí číst po kratších úsecích, abych byl schopen vstřebávat nabízené informace. Oproti dějinám Izraele byl i romanopisec Victor Hugo autorem knih ve stylu one-man show, protože pokud čekáte dvě hlavní postavy a tři - čtyři vedlejší, připravte se, že budete doslova zahrnuti postavami, které ve vývoji levice nebo pravice židovstva mnohdy znamenali sotva epizodní roli, souhlas či nesouhlas s některým z kroků hlavních aktérů, ale přesto jejich účást nelze přehlídnout. Co bych knize skutečně vytknul, je jazyk a způsob, jakým je psána. Každému to asi bude vyhovovat jinak, ale mě osobně přišla kniha napsaná přiliš šroubovaně, neustále dokola se používají zbytečně složité cizí výrazy - tam, kde by se dalo říct prosté a krásné slovo "obdiv" je použita "adorace" apod. Podobně je použito mnoho výrazů, které sice obecně "víme kam zařadit", ale pokud by nás na ulici zastavil J. Krampol a zeptal se na jejich význam, nedokázali bychom je mnohdy přesně vysvětlit. Sdělení knihy tím pak, podle mého trochu zbytečně, trpí. Pokud je kniha určena široké veřejnosti, vědecký jazyk originálu je přepych, který mnohé od čtení odradí.

V několika částech se děj přelévá z jednoho období do druhého a zase zpět, časová kontinuita je často narušována a pro čtenáře je pak složité zorientovat se, o kterém že období se to zrovna teď mluví.

Také mi trochu chyběla porovnatelná kritéria obou mapovaných oblastí, zatímco v případě levice se v samostatné sekcí mapují jednotlivé politické směry, pojetí židovských tradic a kultury, v případě revizionismu je to pohled na arabskou otázku, orientaci na světové velmoci, sociální otázka, náboženská otázka a interpretace bilbického odkazu, tedy témata v mnohém nesrovnatelná. Přitom právě v pohledu na arabskou otázku je Žabotinsky až překvapivě realistický a přímý, srovnání tohoto tématu v obou hnutích v samostatné části by bylo jistě zajímavé.

Stejně tak mi v knize chybí popis základních politických struktur světového židovského hnutí na počátku 20. století, jejich působnost a vůbec způsob, jakým Židé tyto orgány volili, co pro ně znamenaly, jakou měly působnost a jak k tomu sami Židé přistupovali. Levice je mapována zejména na palestinské půdě, zatímco revizionisté působili spíše po Evropě, velmi dobře je popsán mocenský střet o Sionistickou organizaci, ale tak trochu mi tam uniká odpověď na otázku PROČ. Pokud nebude čtenář dobře uveden do reálií té doby a situace světového židovstva, bude mu kniha popisovat jen hašteření a zápas o moc, bez širších souvislostí.

A ještě k obsahu - autor si stanovil za cíl zmapovat formování politických a mocenských elit, v názvu stojí slovo Izrael. Obsahově ale dle mého názoru ani jednu z mapovaných částí politického spektra nedotáhl do okamžiku vzniku samostatného státu Izrael. Revizionistická část dokonce de facto končí smrtí Žabotinského v roce 1940, a další náznaky pokračování myšlenek revizionismu, zejména odkazy na budoucí politické představitele z řad hnutí Betar a Irgun zůstávají viset ve vzduchu - nějak se vzali, ale v této knize se nedozvíme jak. Toto rigidní omezení na roky 1919-1949 nutně ochuzuje čtenáře o následky, které v knize popisované události měly na běh Izrale jako takového a nutí ho k dalšímu studiu (což na druhou stranu nikdy není na škodu). Uvítal bych v tomto případě nějaké závěrečné shrnutí a stručnou kapitolku "co bylo potom".
 
Pokud se tedy vrátím k onomu "mongolskému" citátu - knihu Od Jišuvu k Izraeli rozhodně nelze číst, pokud o tomto tématu ještě nic nevíte, naopak, je vhodné před a i po přečtení knihy vzít k ruce další a podívat se dějinám Izraele pořádně na zoubek, jinak pro vás bude poměrně vysokých 490 Kč za tuto knihu jen zbytečnou investicí. Naopak pokud se v dějinách Izraele již orientujete a toto téma vás zajimá, nelze tuto knihu než doporučit ! Mnou zmíněné problémy s čtivostí možná nebudete vnímat stejně, navíc ať tak nebo tak, kniha se odvděčí skutečně obrovským množstvím nových informací - ostatně tak, jak je u knih z vydavatelství Libri dobrým zvykem ! A je vidět, že autor je skutečným odborníkem na danou oblast a osobně se těším, že snad někdy v budoucnu budu držet v ruce další knihu na téma Izrael či Blízký východ od pana Zouplny.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více