Chebsko

Autor: ing. Vilém Vácha 🕔︎︎ 👁︎ 39.173

Před 680 lety bylo Chebsko dnem 4. října 1322 připojeno k Českého státu.

Chebsko je nejzápadnější území České republiky a navíc pozoruhodné svým dějinným vývojem. Chebsko se také navíc stalo jedním z nejmarkantnějších míst, kde docházelo k vzájemnému sbližování a obohacování obou kultur, jak české, tak německé. Protože není jen ve vztahu k Němcům to špatné na co vzpomínat, ale i to, co je dobré a co nás spojuje a toho je velmi mnoho, jako je např. společná historie, mentalita, kulturní kořeny, pokrevní svazky atd.

Reklama

Chebsko od 6. století bylo osídleno českým kmenem Hbanů, který měl hradiště v místech dnešního chebského hradu. V 10. století se stává součástí markrabství Nordgau při Bavorském vévodství. V roce 1061 je první písemná zmínka o Chebu v listině římsko-německého krále Jindřicha IV. pod názvem Egire. Slovo Egire vychází z keltského jména protékající řeky Agara, což je český Ohře. Později se v němčině začalo Chebu říkat Eger.

Do roku 1146 je Chebsko majetkem hrabat z Vohburgu, poté ho získává Konrád III. štaufský a stává se majetkem jeho rodu Hohenštaufů. Několik členů rodu Hohenštaufu bylo císaři Svaté říše římské a zde v Chebu zřídili své sídlo. V roce 1167 ho získává člen tohoto rodu Fridrich I. Barbarossa.

Řekne-li se v Německu Cheb, některým Němcům se okamžitě vybaví císař Fridrich Barbarossa, který je v Německu populární jako Karel IV. u nás. Vypráví pověst, že spí se svými rytíři v hoře Kyffhäuser v Durynsku v Německu a až bude Německu nejhůře, že vyjde ven a pomůže mu. Je to podobná pověst, jako u nás o Blanických rytířích.

Císař Fridrich Barbarossa se narodil v roce 1122, římsko-německým králem se stal v roce 1152 a římským císařem roku 1155. V roce 1158 se za pomoci Boloňských právníků ustanovil takzvané Božské císařství a od té doby se středověká Říše římská, které prvním císařem byl Karel Veliký v roce 800, přejmenovala na Svatou říši římskou. Šlo vlastně o ideu nadstátní instituce, která měla sjednotit všechny tehdejší křesťanské země. Byla to jakási obdoba dnešní Evropské unie, která má pro změnu panevropské ideje. Císař Fridrich Barbarossa utonul v řece Göksu v Malé Asii na 3. křížové výpravě dne 10.06.1190.

Císař Fridrich Barbarossa měl rád Cheb a s oblibou zde pobýval.

Císař Fridrich Barbarossa vybudoval nejpozději v roce 1179 v Chebu císařskou falc (jediná na území dnešní Česká republiky), tj. jakési hlavní město Svaté říše římské, dodnes poměrně zachovalý románský hrad se svojí dominantou Černou věží a s evropským unikátem - vzácnou dvoupatrovou románskogotickou kaplí sv.Erharda a Uršuly. Vzhledem k tomu, že většina ostatních císařských falcí byla později zničena, jde v Chebu o jednu z nejlépe zachovalých císařských falcí na světě.

V okolí Chebu se dodnes zachovalo několik hradů z tohoto období, vybudovaných šlechtici z doby Hohenštaufů tzv. ministeriálů. Dodnes na Chebsku stojí tyto hrady:

  1. Podhradí (Neuberk)
  2. Najperk (Neberg)
  3. Libá (Liebenstein)
  4. Hazlov
  5. Ostroh (Seeberg)
  6. Skalná (Wildstein)
  7. Starý rybník
  8. Starý Hroznatov (Starý Kynšperk
Reklama

Cheb byl ve středověku velmi bohaté, významné město a jedno z geopolitických a obchodních center střední Evropy, kde se odehrávala i důležité politické setkání tehdejších státníků. Tento význam byl podepřen mnoha privilegii. Chebští byli osvobozeni po celé říši od cel a mýt, měli vlastní zemský sněm a soud. Již od roku 1235 razil Cheb vlastní mince. Přes město Cheb vedla významná obchodní stezka tzv.Via regia.

Cheb byl jedním z míst, kde se koncem 12. století plánovala a připravila 3. křížová výprava evropských státu proti muslimům. Mimochodem, k této výpravě se připojil i Český stát a jeho čeští vojáci, kteří se projevili jako velice čilí křižáci na Balkáně, v Malé Asii a Svaté zemi.

Vraťme se však k Chebu a jeho vztahu k Českému státu. Zprvu císař Fridrich Barbarossa podporoval Český stát. Toto období Vladislava II., je doba úzké politické spolupráce s císařem Fridrichem Barbarosou a vzestupu politické a ekonomické moci Českého státu. Příkladem toho je, poté co se Češi podíleli na dobytí Milana v roce 1158, že získává český kníže Vladislav II. královský titul a stal se tak druhým českým králem. V té době dochází k velké stavební činnosti na území českého státu, v důsledku jeho ekonomického rozvoje.

Poté, co však na český knížecí stolec roku 1172 usedl Bedřich a začala doba politické nestability Českého státu, začal místo jednotného Českého státu podporovat císař Fridrich Barbarossa jeho dezintegraci.

Za vlády Hohenštaufů se Chebsko zformovalo jako samostatná země, mající rozlohu přibližně dnešního chebského okresu, bez okolí Mariánských Lázní, a navíc přilehlé území dnes ležící v Německu na sever, jih a především západ od dnešního chebského okresu. Tehdejší Chebsko bylo cca 3x větší než dnešní chebský okres.

V září 1182 Hohenštaufové odtrhli od Českého státu Sedlecko, dnešní území okresů Karlovy Vary, Sokolov a okolí Mariánských Lázní, a připojili ho k Chebsku.

Sedlecko se znovu stalo součástí Českého státu v roce 1193. Za Přemysla Otakara I.(český kníže 1192-1193 a 1197-1198 a český král 1198-1230) na obranu Českého království byl na území Sedlecka v roce 1226 postaven hrad Loket (jiné prameny dokonce uvádějí vznik hradu ve 3. čtvrtině 12. století ) a Sedlecko se přejmenovalo na Loketsko. Loketsko po tomto připojení k Českému státu mělo status vnějšího kraje, podobně jako Kladsko. Status vnější kraje byl podobné úrovně jako země.

Podobně císař Fridrich Barbarossa odtrhl od Českého státu Vitorazsko (viz Jindřichohradecký Speciál 07/2000) s Novobystřickem a Landštejnskem a připojil ho ke svému spojenci Rakouskému vévodství. Novobystřicko a Landštejnsko se vrátilo k Českému státu v 1.polovině 13.století.

Takto zmenšený Český stát císař Fridrich Barbarossa, při obratném využití rozepří mezi Přemyslovci, dále chtěl umenšil. Morava byla v letech 1182-1189 nezávislým státem, když ji císař Fridrich Barbarosa povýšil na markrabství v září 1182 a od této doby byla Morava markrabstvím. Prvním moravským markrabím se stal Konrád Ota II. z rodu Přemyslovců, ale poté co se Konrád Ota II stal českým knížetem 25.03.1189 (vládl v letech 1189-1192) samostatné postavení Moravy sám Konrád Ota II. zlikvidoval.

Podobně císař Fridrich Barbarossa dokonce v 5.března 1187 prohlásil državy pražského biskupství (centrum bylo v Roudnici nad Labem) říšským knížectvím a oddělil je od Českého státu. Takže v letech 1187-1193 byly nezávislým státem državy pražského biskupství (od té doby měl pražský biskup, posléze pražský arcibiskup titul říšského knížete) pod vedením jeho pražského biskupa Jindřicha Břetislava III., rovněž Přemyslovce. Poté, co se i on stal českým knížetem (v letech 1193-1197) v červnu 1193, okamžité državy pražského biskupství připojil k Českému státu.

Český stát zmenšen o Loketsko, Vitorazsko, Novobystřicko, Landštejnsko, Moravu a državy Pražského biskupství v těchto pro něj krizových letech 1187-1189, zabíral jen cca polovinu dnešních České republiky a Horní Lužici, která patřila Českému státu v letech 1135-1253.

Reklama

Císař Fridrich Barbarossa tak chtěl oslabit Český stát. Proč toto však zmiňuji v souvislosti s Chebem? Protože právě zde, v Chebu se realizovala většina těchto pro tehdejší Český stát negativních opatření a Chebsko sloužilo jako nástupiště a opěrný bod mocenské hohenštaufské politiky proti Českému státu. Český stát si uvědomoval strategický význam Chebska.

Proto měl zájem Český stát Chebsko ovládnout a to se mu podařilo a drží ho i dnes. Chebsko poté sloužilo Českému státu jako jakési obchodní, kulturní a politické okno, skrz které se mu v mnohém zprostředkoval styk se západní světem.

Poprvé bylo Chebsko připojeno k Českému státu, když již nebylo mužských potomků Hohenštaufů, na začátku roku 1266 českým králem Přemyslem Otakarem II., který po matce byl Hohenštauf.

Český král Přemysl Otakar II. zde na podporu Českého státu usadil v roce 1270 český řád Křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád vznikl za podpory svaté Anežky české v roce 1233. Nástupci Přemysla Otakara II. tento řád dále na Chebsku podporovali. Tento řád byl v roce 1675 povýšen papežem Klementem X. na rytířský. Je to jediný rytířský řád pocházející z Čech. Tento řád zde působí v Chebu i dnes, při chebském kostele sv.Bartoloměje.

V roce 1276 byl však český král Přemysl Otakar II. donucen se Chebska vzdát. Chebsko bylo znovu součástí Českého státu v letech 1291-1305 za českého krále Václava II. Natrvalo Českému státu Chebsko získal až český král Jan Lucemburský dne 4.října 1322, jako dědičná zástava se stalo součástí zemí koruny české.

V roce 1353 je císařem a českým králem Karlem IV. získána většina území Horní Falc (Falc s velkým písmenem je název země), kde vznikla země koruny české Česká Falc čili Česká horní Falc. Česká Falc je taky nazývána Nové Čechy. Česká Falc se rozprostírá mezi Chebskem a Norimberkem a její centrum bylo ve městě Sulzbach a hradě Rothenberg.

Karel IV. za svého panování připojil k České Falci Tachovsko od Českého království. Po roku 1373 se však Tachovsko opět stává přímo součástí Českého království a je dnes součástí České republiky.

Karel IV. v roce 1373 však poté, co Českému státu rod Wittelsbachů postoupil Braniborsko, jim dává výměnou většinu České Falce. Další část České Falce ztrácí český král Václav IV. počátkem 15. století při bojích s Ruprechtem Wittelsbachem. Český král Jiří z Poděbrad za své vlády v letech 1458-1471 posiluje českou moc v České Falci. Dokonce celá Horní Falc (tedy i Česká Falc) a s ní i Rýnská Falc je součástí Českého státu v letech 1619-1620 za vlády českého krále Fridricha Falckého. Poslední zbytky České Falce jsou ztraceny Českému státu až počátkem 19.století. Dnes je Česká Falc součástí Německa.

Na jaře roku 1945 za 2.světové války jsou dokonce z Čechů, kteří byli osvobozeni z nacistických koncentračních táborů v jižním Německu, vytvořeny československé vojenské jednotky při americké armádě. S ní pak Češi dobývali v dubnu 1945 města a obce v České Falci a jinde v Německu.

Po únoru 1948 byli z Čechů uprchlých před komunisty zformovány antikomunistické československé vojenské jednotky při americké armádě v západním Německu a během 50. a 60. let 20.století operovali také v České Falci.

Nyní se ale vraťme k vlastnímu Chebsku. V roce roku 1396 za císaře a krále Václava IV. je ztraceno z Chebska území tzv. Bayreuthské šestiúřady ve prospěch Hohenzollernů a v následujících letech další území (dnes jsou tato území součástí Německa). Císař a král Zikmund Lucemburský v roce 1422 odtržením od Chebska ustanovuje samostatnou zemí Ašsko, v rámci zemí koruny české. Chebsko dostalo tak dnešní územní rozlohu.

Zajímavostí je, že v Chebu byl dne 25.02.1634 zavražděn český generál Albrecht z Valdštejna.

Roku 1631 byl Cheb obsazen Sasy, o rok později dobyt císařskou armádou a roku 1647 obléhán Švédy.

V letech 1662-1740 proběhla přestavba Chebu v barokní pevnost.

V letech 1742-1743 obsadili Cheb Francouzi při válce o dědictví Marie Terezie. Během těchto bojů byl poškozen chebský hrad a jeho palác se proměnil ve zříceninu.

V období baroka stavěli v Chebu přední barokní stavitelé: chebský rodák Balthasar Neumann, významný stavitel katedrály ve Wurzburku, Kryštof Dientzenhofer, A. Leutner, G. B. Alliprandi, P. Bayer, A. Pfeffer a další, kteří zde zanechali plno krásných staveb např. kostel sv.Kláry, dominikánský klášter, radnici apod.

Do roku 1714 Chebsko (potvrzeno posledním zasedáním chebského sněmu dne 23.07.1721) a do roku 1771 Ašsko, byly samostatnými zeměmi ve svazku zemí koruny české, podobně jako Morava nebo Slezsko, poté se staly integrální součástí přímo Českého království. Podobně byl v roce 1714 zrušen status Loketska, jakožto vnějšího kraje Českého království. Loketsko bylo stejně jako Chebsko přímo integrováno do žateckého kraje v rámci Českého království.

Po církevní stránce bylo Chebsko do roku 1787 součástí řezenské diecése. V letech 1787 až 1993 bylo součástí pražské diecése. Od 31.05.1993 je Chebsko součástí plzeňské diecése.
V roce 1806 je chebská enkláva Marktredwitz odstoupena Bavorsku (dnes součást Německa) v důsledku rakouské porážky v bitvě u Slavkova roku 1805. V roce 1846 je sporné území Frais rozděleno mezi Bavorsko (obec Neualbenreuth) a Čechy (obec Mýtina).

Chebsko také navštívily významné osobnosti německé kultury L. von Beethoven (navštívil Františkovy Lázně), Johann Wolfgang Goethe a Friedrich Schiller, když zde sbíral materiál na své dílo Valdštejnská trilogie. Františkovy Lázně na Chebsku navštívila taky B.Němcová.

V 19.století se Cheb i Aš při vzniku okresů staly okresními městy. O významu Chebu svědčí i to, že bylo sídlem jedné z pěti Obchodních a živnostenských komor na území Čech a to jak za c.k.mocnářství Rakouska - Uherska, tak za první republiky Československé.

Za 1. světové války bylo v Chebu jedno z mála vojenských letišť c.k.mocnářství Rakouska - Uherska. Letadla tohoto letiště byla po 28.10.1918 ukořistěna českou vojenskou výpravou z Prahy a byla přemístěna do Prahy-Kbely. Staly se tak prvními letadly nově vzniklého československého vojenského letectva v Československu.

Při vzniku Československa byl dne 29.10.1918 učiněn pokus začlenit Chebsko do německé separatistické provincie Deutschböhmen se střediskem v Liberci. Toto bylo úspěšně zlikvidováno již v prosinci téhož roku českým vojskem složeným ze sokolů a členů dělnických tělovýchovných jednot. Poté se Chebsko s Ašskem definitivně stávají součástí Československa.

Samo Německo se na Versailleské konferenci roku 1919, marně snažilo získat Chebsko s Ašskem a chtělo je zaintegrovat do Bavorska. Sami Němci tomuto území přikládali velký geopolitický význam a nazývali to českým nosem v srdci Německa.

V bouřlivém roce 1938, období konce první republiky, je z území Ašska a Chebska vyhnáno české obyvatelstvo. 21.září 1938 obsadil Ašsko sudetoněmecký Freikorps, který tvořili henleinovci (příslušníci SdP, Sudetoněmecké strany podporující nacistické Německo). Na vlastním Chebsku jsou v té době sváděny boje mezi henleinovci na jedné straně a jednotkami Stráže obrany státu a Československé armády na druhé straně. Např.v Horních Lomanech u Františkových Lázní je pomník R. Josieka, dozorce finanční stráže zastřeleného r.1938.

Po mnichovské konferenci 30.září 1938 se začátkem října 1938 celé toto území stává součástí nacistického Německa (oficiální název Velkoněmecká říše). V důsledku této dohody Československo vyklidilo Chebsko dne 03.10.1938 a předalo Velkoněmecké říši. Velkoněmecká říše ho začlenila do své župy Sudetenland (Sudetengau) s centrem v Liberci (Reichenberg), která vznikla na severním tj. většině území Sudet, připojených Mnichovskou dohodou k Velkoněmecké říši.

Cheb v tomto období, kdy byl součástí Velkoněmecké říše 1938-1945, byl centrem tzv.Chebského obvodu. Celkem měla Sudetengau tři obvody Cheb (Eger), Ústí nad Labem (Aussig) a Opavu (Troppau).

3. americká armáda osvobodila dne 20.04.1945 Aš, dne 27.04.1945 Cheb a do konce dubna 1945 zbytek Chebska.

Dne 01.05.1945 je u Chebu slavnostně vztyčena československá státní vlajka vojáky kombinovaného oddílu československé samostatné obrněné brigády na Západě, tedy ještě v době existence skomírající Velkoněmecké říše a Protektorátu Čechy a Morava.

Tato brigáda proslula za 2. světové války boji u Dunkerque (1944-1945) a mnozí její příslušníci předtím úspěšně bojovali na Středním východě (Syrie) a v severní Africe (Tobruk).

Tito vojáci se zde hned ujímají správy Chebska, celé území se opět stává součástí Československa a je zde obnoveno správní uspořádaní z doby první republiky.

Po odsunu většiny Němců v letech 1945-1947, je obyvatelstvo Chebska doplněno převážně Čechy z rumunského Banátu (reemigranty) a z českého vnitrozemí.

V západní části Chebska je v letech 1948-1989 hraniční pásmo. Díky němu zde vznikla dnes v západní části Chebska liduprázdná zóna a uchoval se zde výskyt unikátních živočichů a rostlin.

Chebský a Ašský okres po zrušení zemí (Čechy a Moravskoslezská země) v Československu 1948 se staly součástí Karlovarského kraje a byl jeho součástí až do správní reformy roku 1960.

V roce 1960 je ke stávajícímu chebskému okresu připojeno celé území zrušeného okresů Aš a severní území bývalého okresu Mariánské Lázně. Chebský okres se pak v letech 1960-1990 stal součástí Západočeského kraje a od 01.01.2001 se stal znovu součástí Karlovarského kraje.

V současné době je celé historické Chebsko, Ašsko, Loketsko, Česká Falc i s Tachovskem přirozeným centrem a součástí Euroregionu Egrensis se sídlem v Chebu.


znak Chebu


mapa Euroregionu Egrensis


znak Aše

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více