Albrecht z Valdštejna

Autor: ing. Vilém Vácha 🕔︎︎ 👁︎ 78.923


Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna
commons.wikimedia.org

Někteří z občanů vědí, kde zasedá horní komora parlamentu České republiky tj. senát, a to ve Valdštejnském paláci. Tuto nádhernou manýristickou stavbu vytvořil významný vojevůdce a postava třicetileté války (trvala v letech 1618–1648) – Albrecht z Valdštejna.

Reklama


Albrecht z Valdštejna, přibližně 1636-1641
commons.wikimedia.org

Tento významný český šlechtic ze starobylého českého rodu se zásadně zapsal do dějin třicetileté války, kdy zdokonalením vojenského umění posunul toto umění válečníků výrazně vpřed. Jeho plné jméno zní Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Albrecht z Valdštejna se narodil dne 24.09.1583, takže letos je tomu 420 let od jeho narození.

Jeho otec vlastnil nevelké panství ve východních Čechách s centrem na tvrzi v Heřmanicích. V roce 1604 bojoval jako fendrych (praporčík) v Uhrách proti muslimům, protože v té době většina Uher byla součástí Osmanské říše, která z Uher ohrožovala celou střední Evropu.

V roce 1606 přestoupil z evangelického (českobratrského) vyznání víry na katolické. V roce 1607 vstoupil do služeb Matyáše Habsburského (pozdějšího císaře a krále českého vládl v letech 1611–1619). V roce 1609 vyženil s Lukrecií Nekšovnou z Landeku (+1617) vsetínské a bystřické panství na východní Moravě.

V roce 1615 se stal plukovníkem moravských stavů. V roce 1617 bojoval ve Friuli (Furladsko), jako velitel jezdeckého útvaru, proti Benátkám. Zvlášť se zde vyznamenal při útoku u Gradišky.

Za stavovského povstání 1618–1620 se v roce 1619 postavil na stranu císaře a krále Ferdinanda II. poté, kdy dezertoval od moravských stavů i s částí svého pluku a ukořistěnou stavovskou pokladnou. Toto vše se odehrálo v době, kdy vzbouření stavové začali dělat protestantský teror proti katolíkům, např. konfiskace (včetně Valdštejnova panství na Moravě), vyplenění svatovítské katedrály v Praze, umučení svatého Jana Sankardra v Olomouci ve dnech 13.02.1620 – 17.03.1620 (papež ho osobně svatořečil v květnu 1995 v Olomouci), rabování stavovských žoldnéřských vojsk na Táborsku, Žatecku,  Bechyňsku a Prácheňsku (proti stavům povstali v květnu 1620 sedláci) atd.

10.06.1619 pod vedením Karla Bonaventury Buquoye se účastní jako velitel kyrysnického pluku bitvy u Záblatí v Čechách, kde porazili stavovské vojsko vedené Mansfeldem. V roce 1620 se Valdštejn stává členem dvorské válečné rady.

Reklama


Valdštejn na portrétu kolem roku 1620
commons.wikimedia.org

Významnou měrou se zasloužil jeho kyrysnický regiment v bitvě na Bílé Hoře 08.11.1620 o likvidaci těchto vzbouřených stavů a obnovu zákonnosti v Českém království i ostatních zemích koruny české. On sám v té době velí části císařských vojsk v severozápadních Čechách a poráží zde stavovské jednotky.

Albrecht z Valštejna dne 18.01.1622 je jmenován „pražským“ plukovníkem (Obrist von Prag) tj. zemským velitelem Čech. Již v létě 1623 byl povýšen do hodnosti generála-strážmistra (General-Wachmeister).

Za tehdejší oddanost císaři a králi Ferdinandovi II. získává Abrech z Valdštejna z vděčnosti, po konfiskaci majetku těchto vzbouřenců, rozsáhlý majetek ve východních Čechách.

Dne 18.01.1622 se Albrecht z Valdštejna, spolu s Karlem z Lichtenštejna, Františkem z Dietrichštejna, Pavlem Michnou z Vacínova, Hansem de Witte a Jakubem Bassewi, stal členem měnového konsorcia, které provedlo emisi nové měny v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích (tzv. dlouhá mince). Dne 28.12.1623 vzniká mincovní kaláda tj. devalvace měny (hodnota mincí byla pouze 12,5 % jejich nominálu), tj. státní bankrot. Působnost v měnovém konsorciu Albrecht z Valdštejna obratně využil k získání dalších rozsáhlých majetků ve východních Čechách.

V roce 1622 se podruhé oženil s Isabellou Kateřinou, dcerou císařova rádce hraběte Karla Harracha. Ve stejném roce získal Albrecht z Valdštejna frýdlantské panství.


Izabela Kateřina z Harrachu, Valdštejnova druhá manželka
commons.wikimedia.org

V srpnu 1622 císař povýšil Albrechta z Valdštejna tak, že za své jméno mohl ještě psát „z Frýdlantu“ zároveň byl povýšen na falckraběte a říšského hraběte. 07.09.1623 se stal Albrecht z Valdštejna říšským knížetem z Frýdlantu a jeho panství ve východních Čechách čítala 49 a vytvořilo základ budoucího Frýdlantska. Jeho rodovým heslem se stává „INVITA - INVIDIA (Navzdory závisti)“.

Reklama

Valdštejn se aktivně věnuje také politice, když se v březnu 1625 ve Vídni ustavila z císařova rozkazu komise, v čele s ním a Lichtenštejnem, která měla navrhnout revizi zemského zřízení v Čechách. Aktivita této komise dne 10.05.1627 vyústila v Obnovené zřízení zemské pro Čechy (tj. zemská ústava).


Albrecht z Valdštejna okolo 1625
commons.wikimedia.org

V roce 1624 Albrecht z Valdštejna již vlastnil 64 panství ve východních Čechách. Tyto panství císař a král Ferdinand II. povýšil dne 12.03.1624 na Frýdlantské knížectví a dne 04.01.1627 na Frýdlantské vévodství.

Kde jeho knížetem a pak vévodou se stal Albrecht z Valdštejna. Frýdlantské vévodství se vydělilo z království Českého, coby jeho autonomní součást. Frýdlantské vévodství bylo se sídlem v Jičíně, kde na náměstí dodnes stojí Albrechtem z Valdštějna zbudovaný vévodský palác.

Frýdlantské knížectví, později vévodství, bylo tak vlastně jakýmsi státem ve státě, podobně jako slezská vévodství či knížectví ve svazku zemí Koruny české nebo Chebsko (viz Neakceptovatelné pravdy a strategicko-logické hry, 5.díl, r. 1999).

Frýdlantské vévodství zaniklo se zavražděním Albrechta z Valdštejna v roce 1634. Znakem Frýdlantského vévodství se stala korunovaná zlatá orlice se zlatou zbrojí na červeném poli. O moci vévody svědčí i to, že razil vlastní mince.

Pro své vojenské vojevůdcovské nadání byl 25.07.1625 jmenován generalissimem (General-Capo) a převzal vedení a reorganizování císařské armády v Německu a Nizozemí. Později převzal i vedení spojeneckých sil císaře a krále ve střední Evropě sdružených do katolické ligy.

Za připomenutí rozhodně stojí nejvýznamnější vojenské úspěchy Albrechta z Valdštejna během třicetileté války. Dne 12.11.1621 ubránil Olomouc před protestantským vojskem vedeným Thurnem a Ladislavem Velenem ze Žerotína.

Dne 28.04.1626 porazil u Desavy Dány a P. E. Mansfelda, a to při ztrátách na 6 tisíc padlých Mansfeldových vojáků, zatímco císařští měli jen 100 mrtvých vojáků.


Valdštejnův tábor
commons.wikimedia.org

V polovině roku 1626 rozbil Valdštejn překvapujícím útokem svého jezdectva u Wohrtedtu sbor Jana Fuchse z Binbachu.

V roce 1623 a pak znovu v září 1626 vytlačil z Moravy sedmihradského vévodu a kolaboranta s muslimskými Turky Gábora Bethlena, který se 21.09.1619 v Košicích prohlásil za vzdorovládce Uherského království a byl dokonce 22.08.1620 v Banské Bystrici protestantskou šlechtou Uher prohlášen za uherského vzdorokrále. Gábora Bethlena pronásledoval Valdštejn na podzim 1626 až do Uher.

V roce 1627 dobyl Albrecht z Valdštejna severní Německo a vpadl do Jutska v Dánsku.

Pro zajímavost, Albrecht z Valdštejna, tento český šlechtic, se stal v roce 1627 knížetem slezského Zaháňska (oblast na hranicích dnešního Polska a Německa), které císař 1628 povýšil na vévodství, a v lednu 1628 se stal vévodou Meklenburska (země u Baltu), dnes jedna ze spolkových zemí Německa (Mecklenburg-Vorpommern). Meklenbursko Albrecht z Valdštejna držel až do roku 1631, kdy jej dobyli Švédové.


Valdštejn s odznaky svého postavení, s insigniemi Řádu zlatého rouna, maršálskou holí a šerpou
commons.wikimedia.org

Císař a král Ferdinand II. Albrechta z Valdštejna jmenoval v roce 1628 „císařským nejvyšším polním hejtmanem a generálem Oceánského a Baltického moře“ a začal s budování císařského loďstva na Baltu.

Dne 13.08.1630 byl Albrecht z postu generalissima odvolán. Do této funkce se vrátil v prosinci 1631. 15.04.1632 je od císaře vybaven rozsáhlými pravomocemi a jeho armáda čítá 40 000 mužů. Dále Albrecht z Valdštejna obdržel od císaře v roce 1632 slezské Hlohovské vévodství (dnes území v Polsku) náhradou za ztracené Meklenbursko.

V květnu 1632 vytlačil z Čech saskou protestantskou armádu, která zde rabovala od 15.11.1631 (obsazení Prahy Sasy). Ve dnech 01.-04.09.1632 v bitvě u  Fürthu porazil Švédy. Byla to první porážka švédského krále Gustava II. Adolfa v třicetileté válce.


Bitva u Lützenu 6. listopadu 1632 byla jednou z nejdůležitějších bitev třicetileté války. V bitvě byl zabit švédský král Gustav Adolf
commons.wikimedia.org

Dne 16.11.1632 skončila remízou bitva se Švédy, kde padl jejich švédský král Gustav II. Adolf, a to přesto, že Švédové byli ve výhodě a měli na začátku bitvy 16 000 mužů proti 12 000 císařským, později ještě dorazilo 3 000 císařských. Je příznačné pro tuto dobu, že bojovým pokřikem císařských byla slova „Ježíš a Maria“.

11.10.1633 se odehrála bitva u Stínavy ve Slezsku, kde bylo poraženo švédské vojsko vedené Thurnem a plukovníkem Duvalem. Valdštejn dal propustit zajaté důstojníky (včetně Thurna) za cenu vydání všech švédských pevností ve Slezsku císařským.

Na konci roku 1633 zradil císaře a českého krále Ferdinanda II. a začal za jeho zády vyjednávat se Švédy a jeho dalšími nepřáteli. Dále neuposlechl císařova rozkazu táhnou do Bavorska po dobytí Řezna Švédy. Dokonce si v Plzni své rozhodnutí nechal schválit podřízenými veliteli a později (13.01.1634) si na nich vynutil slib osobní věrnosti tzv. revers, v rozporu s přísahou věrnosti císaři a králi Ferdinandu II.

Proto ho dne 24. 01.1634 císař Ferdinand II. zbavil hodnosti vrchního velitele císařských armád a jeho nástupcem jmenoval hrabě Jana Matyáše Gallase. Dále císař prohlásil dne 18.02.1634 proskripční dekretem Valdštejna za zrádce a rebela.


Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu
commons.wikimedia.org

Vévoda Albrecht byl zavražděn na svém ústupu dne 25.02.1634 v purkrabském domě v Chebu kapitánem Walterem Deveroux, který ho probodl spontonem, v doprovodu 6 dragounů, kteří nesouhlasili spolu s ostatními vojáky s Valdštejnovou zradou a byli plně oddáni císaři a králi Ferdinandu II. Spolu s Valdštejnem byli před ním téhož dne zavražděni vrchním strážmistrem Robertem Geraldinem, kapitánem Dionysem Mac Danielem a třemi desítkami dragounů, Valdštejnovi přátelé generálové Kristián Illov a Adam E. Trčka z Lípy, civilista hrabě Vilém Kinský a rytmistr dr. Jindřich Niemann na chebském hradě. Tito nespokojení vojáci byli vedeni důstojníky, kteří rovněž nesouhlasili s Valdštejnovou zradou, a to plukovníkem Walterem Butlerem, podplukovníkem Johnem Gordonem a nejvyšším strážmistrem Walterem Leslie.


Valdštejn zobrazený jako Mars, bůh války. Stropní výzdoba v hlavním sále Valdštejnského paláce
QuartierLatin1968, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org

Majetek Albrechta z Valdštejna, kromě pražského paláce a panství Česká Lípa, který zůstal rodu Valdštejnů, ale i Trčků, Kinských a Illovův byl zkonfiskován. Majetek z těchto konfiskací z větší části získali generálové (Jan Matyáš Galllas, Ottavio Piccolominy, Jan Aldringer, Jindřich Šlik, Rudolf Colloredo-Waldsee, Giovanni Isolano atd.), kteří byli oddáni císaři a králi Ferdinandu II.

Tělo Albrechta z Valdštejna bylo nejdřív pohřbeno ve minoritském kostele ve Stříbře. V roce 1636 bylo přeneseno do rodinné hrobky v kartouze ve Valdicích u Jičína a v roce 1785 byly jeho pozůstatky znovu přeneseny do kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti, kde je pohřben dodnes.


Kostel sv. Anny v Mnichově Hradišti, kde jsou uloženy ostatky Albrechta z Valdštejna
Hejkal, CC BY-SA 2.0 de, commons.wikimedia.org

Již od roku 1874 v Chebu je muzeum v domě, kde byl zavražděn Albrech z Valdštejna a mnoho turistů od té doby navštívilo místnost skonu tohoto vojevůdce. Pro zajímavost - od 19. století do poloviny 20. století se na počest zavraždění Albrechta z Valdštějna v Chebu konaly každoročně chebské valdštejnské slavnosti. V současnosti od roku 1994 každoročně se na počest Albrechta z Valdštejna konají Frýdlantské slavnosti, jak jinak než ve Frýdlantu.

I přes tuto zradu, byl Albrecht z Valdštejna jeden z nejschopnějších vojevůdců své doby a významný Čech. Jeho odkaz si dokonce kuriózně připomínali i Němci, kdy dokonce po tomto Čechovi Albrechtovi z Valdštejna (německy Albrecht von Wallenstein) pojmenovali za 2. světové války jednu svoji divizi, 44. SS Panzer Grenadier Division „Wallenstein, což byla „SS-Kampfverband“ tj. bojový svazek působící na území Čech, obsahující mimo útvary německé branné moci i tři prapory Hlinkovy gardy (slovenské jednotky).

Ale i v současnosti je ceněn jeho vojenský odkaz, kdy dne 08.05.2002 prezident České republiky svým rozkazem propůjčil 1. mechanizované divizi Armády České republiky název „Albrechta z Valdštejna“.


Valdštejnský palác v Praze
Archív Kanceláře Senátu, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia.org


Albrecht z Valdštejna
commons.wikimedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více