Medaile Cti je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Od roku 1862 se uděluje „jménem amerického Kongresu“ těm vojákům, kteří se „vyznamenají mimořádnou odvahou a hrdinstvím, když plní v přímém ohrožení života nad rámec svých povinností službu v boji proti ozbrojenému nepříteli Spojených států.“ Návrh na udělení vyznamenání předkládá buďto příslušný armádní velitel, či může být oceněný navržen členem amerického Kongresu. Jménem Kongresu předává Medaili Cti prezident USA. Medal of Honor je často udělována až posmrtně těm, jež jejich hrdinství a nasazení stálo život. Mimo Legion of Merit je to jediné americké vyznamenání nošené na stuze okolo krku.

Vznik Medal of Honor se datuje k 9.12.1861, kdy senátor za stát Iowa James W. Grimes předložil v Senátu Spojených Států Amerických návrh na udělení „Medailí cti“ příslušníkům Námořnictva k pozvednutí jejich bojové morálky. Návrh byl schválen Senátem 21.12. a posléze podepsán prezidentem Lincolnem. To byl vznik Navy Medal of Honor. Armádní (Army Medal of Honor) medaile vznikla o něco později – 17.2.1862 předložil senátor za Massachusetts Henry Wilson podobný návrh ohledně příslušníků Armády. Návrh doznal několika změn, než ho 12.6. podepsal prezident a vstoupil tak v platnost.

O vyznamenání

Vzhled Medaile cti se liší pro jednotlivé složky Amerických ozbrojených sil – Armády (US ARMY), Námořnictva (US NAVY) a Letectva (USAAF). Příslušníkům Námořní pěchoty (USMC) je udělována verze Námořnictva, stejně tak jako jí byl oceněn jediný vyznamenaný příslušník Pobřežní pěchoty (USCG) poddůstojník Douglas Munro během bojů o Guadalcanal. Od roku 1963 má sice Pobřežní stráž vlastní variantu, ale ta dosud nebyla nikomu udělena. Podoba vyznamenání se od jeho zavedení do dneška několikrát měnil. Původní verze z roku 1862 byla nahrazena nejprve v roce 1896 (pouze u Armádní medaile, verze pro Námořnictvo zůstala stejná) a posléze roku 1904 návrhem brig. generála Gillespieho, kde se poprvé objevila dnes charakteristická světle modrá stuha (předtím byla stuha kombinací červené, bílé a modré). Medaile Cti pro Námořnictvo doznala změn prvně až roku 1913. Příslušníci Námořnictva obdrželi od roku 1919 do roku 1942 i několik tzv. Tiffany Cross, jehož medaile měla místo hvězdy tvar Maltézského kříže. Toto vyznamenání ale nebylo příliš populární a v roce 1942 bylo zrušeno. Air Force získalo vlastní design Medal of Honor až v roce 1965. Dnešní Armádní Medaile Cti, která je prakticky shodný má podobu dolů obrácené pěticípé hvězdy obklopené věncem s americkým orlem nahoře trůnícím na kovovém plíšku s nápisem „Valor“. Verze US NAVY je plná hvězda, orel se na ní nevyskytuje a zavěšení na stuhu je stylizováno do podoby kotvy. Verze Letectva se podobá Armádní, ovšem nápis „Valor“ je hned pod stuhou a orel je stylizován do podoby pilotního odznaku s blesky v pozadí. Samotná medaile je pak připevněna na světle modré stuze z lesklého hedvábí, která má 21 ¾ palce (cca 54 ¼ cm) na délku a 1 ³/₁₆ palce (2,97 cm) na šířku, která je pro všechny varianty stejná. Uchycení tvoří zpevněný osmiúhelník s 13 bílými hvězdami na modrém pozadí.

Vícenásobné udělení Medaile Cti (dosud 19x) označují u Armády a Letectva tzv. „Dubové listy“ (Oak leaf clusters) a u Námořnictva zlaté hvězdy (Award Stars).

Stužka nošená na uniformě má mezi ostatními stuhami k vyznamenáním mimořádnou pozici – je vždy nošena v samostatné řadě uprostřed, čtvrt palce nad ostatními vyznamenáními. Stužka samotná je světle modrá s 5 bílými hvězdami sestavenými zhruba do podoby písmena „M“ (stává se, že bývá v reprodukovaných grafikách zobrazována opačně – tj. do podoby „W“)

Na civilním oblečení (např. na klopě saka) se nosí světle modrá šestiboká růžice s 13 bílými hvězdami.

Od 23.10.2003 je mimo medaile a stužky udělována k vyznamenání také Vlajka. Vlajka nemá pevně určené rozměry a je tvořena světle modrým polem orámovaná zlatým pruhem s třinácti bílými pěticípými hvězdami. První jí k vyznamenání obdržel in memoriam seržant Paul R. Smith, který padl v roce 2003 v Iráku a je zatím posledním člověkem, jemuž byla Medaile Cti udělena (či lépe řečeno, jehož oceněný čin se udál nejpozději). 30.9.2006 bylo oceněno touto vlajkou dalších 60 žijících (ze 143 celkem) nositelů Medal of Honor na palubě fregaty USS Constitution.

Součástí vyznamenání jsou i další privilegia, která jsou nositelům udělena. Prvním je doživotní měsíční renta 1027 dollarů (částka není pevná, od roku 2004 podléhá každoroční valorizaci podle aktuální míry inflace). Jejich důchod je oproti běžné výši zvednut o 10%. Dále mají zajištěny příspěvky na výzbroj, mimořádná privilegia v letecké přepravě, speciální identifikační kartu a jejich děti mají volný vstup na vojenské akademie USA. Po odchodu z armády smějí Medal of Honor nosit i na civilním oblečení.

Mimo mnohých hrdinských příběhů těch, kterým byla medaile za nesporné zásluhy v boji udělena, provází historii Medal of Honor i několik nepříliš hezkých událostí. Například v době 2. světové války nebyl Medailí Cti oceněn žádný černý voják, byť si to mnozí zasloužili. Černí však v té době mohli obdržet „pouze“ Distinguished Service Cross. Teprve 13.1.1997 po přezkoumání podkladů vyznamenal 7 černých hrdinů z 2. sv. války prezident Clinton. V té době byl už ovšem naživu pouze jeden – nadporučík Vernon Baker. Podobně byla ještě o tři roky později oceněna dvacítka Američanů původem z Asie (nejčastěji z Japonska), kteří bojovali ve speciální jednotce asijských Američanů 442nd Regimental Combat Team v Evropě. Údajně kvůli „systematickému antisemitismu“ byl až 23.9.2005, s odstupem více než 50 let vyznamenán prezidentem Bushem veterán z Koreje Tibor Rubin, Maďar židovského původu, který je k dnešnímu dni zatím poslední osobou oceněnou Medal of Honor.

5.2.1917 bylo zase po přezkoumání Kongresem odebráno 911 vyznamenání udělených od dob Občanské války, neboť jejich nositelé nebyli vyznamenáni za zásluhy v přímém boji s nepřítelem.

Ač se to zdá možná neuvěřitelné, existují i lidé, kteří nosí Medaili cti neoprávněně či je dokonce podloudně prodávají, jako například firma HLI Lordship Industries Inc, bývalý výrobce těchto vyznamenání, která jich dokázala nelegálně rozprodat na tři sta. A trest? Pokuta 75 dollarů za každý prodaný kus. Podobné čachry vedly na přelomu století dokonce k tomu, že brigádní generál v.v. George Gillespie, veterán z Občanské války a nositel Medaile cti inicioval vytvoření nového vzhledu medaile.

Řeč čísel

Celkem bylo uděleno od roku 1862 3641 Medailí cti.

Prvním činem, který byl oceněn Medailí cti (byť se tak stalo až v roce 1894) byla akce armádního lékaře Bernarda J.D. Irwina, který 13.2.1861 se 14 muži, kterým velel, pomohl zachránit 60 amerických vojáků z obležení Apačskými indiány v Arizoně. Prvním vyznamenaným příslušníkem Námořnictva se stal John Williams z lodi USS Pawnee za útok na Mathias Point 26.6.1861. Prvním oceněným Mariňákem byl corporal John Jackie za útok na Ft. Darling 15.5.1862. Když se pak po 2. světové válce osamostatnilo Letectvo v samostatnou USAAF, byl jejím prvním oceněným major Louis J. Seville, vyznamenaný 5.8.1950 za akci v Koreji. Jako první černoch obdržel medaili bývalý otrok seržant Williams H. Carney za příkladnou starost o vlajku v bitvě 18.7.1963. Až do roku 2000, kdy prezident Clinton vyznamenal dalších 20 asijských Američanů, byl jediným nositelem Medal of Honor s kořeny v Asii vojín 1. třídy Sadao S. Munemori oceněný 5.4.1945. Jen jednou jedinkrát byla vyznamenána žena – ošetřovatelka Mary Edwards Walker, která ji za zásluhy při První bitvě na Bull Runu 21.7.1861 obdržela 11.11.1865. V roce 1917 se jí sice dotklo rozhodnutí Kongresu, kvůli kterému nárok na medaili ztratila, ovšem rozhodnutím prezidenta Cartera z 10.6.1977 je Dr. Mary E. Walker právoplatnou nositelkou Medal of Honor. Jak už bylo řečeno, 19 osob obdrželo více než jednu Medaili cti. Prvním, kterému se to podařilo, byl podporučík Thomas W. Custer (bratr známějšího podplukovníka George W. Custera, pozdějšího velitele nešťastně proslulé 7. kavalérie). První dostal za dobytí nepřátelské vlajky 10.5.1863 a druhou za mimořádnou odvahu i přes vážné zranění 6.4.1865. Kapitán Maurice L. „Footsie“ Britt se zase 10.11.1943 stal prvním vojákem, kterému se podařilo být oceněn všemi třemi nejvyššími vyznamenáními USA (Medal of Honor, Distinguished Service Cross a Silver Star) Jedním ze známých nositelů byl například Willam F. Cody, známý jako Buffalo Bill (byť mu bylo vyznamenání v roce 1917 odebráno).

Nejčastěji vyznamenávanými jsou příslušníci US Army – 2401x, následuje Námořnictvo (745x), Námořní pěchota (296x), Letectvo (17x) a úplně na konci je Pobřežní stráž, kde je jediným vyznamenaným už jmenovaný poddůstojník Douglas Munro.

Následuje seznam s počty medailí podle konfliktů, v jejíž souvislosti byly uděleny:

Občanská válka – 1522

Války s Indiány – 426

Shinmiyangyo 1871 – 15

Španělsko-Americká válka – 110

Samojská občanská válka – 4

Americko-Filipínská válka – 86

Boxerské povstání – 59

Americko-Mexická válka – 56

Haiti 1915-1934 – 8

Dominikánská republika 1916-1924 – 3

Nikaragua 1909-1933 – 2

1. světová válka – 124

2. světová válka – 464

Korejská válka – 131

Vietnamská válka – 245

Somálsko 1993 – 2

Irák 2003 – 1

Mírové doby - 193

Nezařazeno – 9

A to je už úplný závěr tohoto článku. Jen snad ještě dodám, že fotografie různých verzí Medal of Honor naleznete zde.

Zdroje:
http://www.cmohs.org;
http://en.wikipedia.org