Válka u Červené řeky 1874 - 1875

Autor: Radek Havelka / Admin 🕔︎︎ 👁︎ 24.830

Během svého prvního prezidentského období podepsal Ulysees S. Grant tzv. Indian Appropriation Act, kterým zaručoval indiánům státní ochranu a zrušil předchozí smlouvy. Americká vláda byla poprvé výrazně zavázána k péči o indiánské kmeny na svém území. Na základě tohoto dokumentu byly zřízeny pod ministerstvem vnitra programy pro vzdělání a zdravotnictví. Tuny potravin, oblečení a knih byly darovány církví a humanitárními organizacemi jednotlivým indiánským kmenům. Počet indiánských domů v rezervacích vzrostl v letech 1868 - 1876 z 7 500 na více než 56 000, obdělávaná půda se zešestinásobila, počet škol a učitelů ztrojnásobil a indiánské vlastnictví dobytka narostlo patnáctkrát. Přesto tato politika nebyla zcela úspěšná, zejména kmeny z jižních plání v oblasti na západ od řeky Mississippi byly nespokojené, protože k nim se dávky určené státem nedostaly a bílí lovci i nadále pokračovali ve vybíjení stád bizonů na indiánských územích. Nakonec na jaře roku 1874 kmeny Kiowů, Komančů a Čejenů spustily sérii útoků v Texasu, což vyvrcholilo v červnu téhož roku prudkým útokem na malé obchodní centrum bílých lovců známé jako Adobe Walls.

V odpovědi na tento útok se generál Phillip H. Sheridan, velitel divize z Missoury, rozhodl vyslat 4 oddíly do oblasti Llana Estacada v západním Texasu. Plukovník Nelson A. Miles velel 800 mužům ze Šesté kavalerie a Páté pěší a spolu se svými muži postupoval směrem na jih, na území indiánů. 30. srpna 1874 narazil na oddíl indiánů o téměř stejném počtu, jaký čítaly jeho jednotky. V pětihodinové bitvě za použití kulometů Gatling měl Miles výhodu na své straně, ale pronásledování musel nakonec odvolat pro nedostatek zásob. Na konci září velký oddíl Kiowů a Komančů zaútočil na Milesův zásobovací konvoj a obklíčil jej, ale po třech dnech zuřivých bojů dorazily obleženým vojákům posily a konvoj byl vysvobozen.

Reklama

Mezitím byl druhý oddíl Čtvrté kavalerie pod velením plukovníka Ranalda S. Mackenzieho přesouvající se z jihu napaden v noci na 26. září 1874 asi 250 indiány kmene Komančů. Pokus ukrást koně jezdectva ztroskotal na pečlivém zabezpečení tábora a útočníci byli odraženi. Mackenzie hned ráno vyrazil k pronásledování a brzy jeho stopaři hlásili velké soustředění Komančů, Kiowů a Čejenů ve vesnici v kaňonu Palo Duro na Červené řece.

Tato velká vesnice byla hlavním místem soustředění kmenů oblasti, které zde hledaly ochranu v jejích pevných zdech. Jednotky plukovníka Mackenzieho sestoupily do kaňonu podél stezky pro zvířata a útokem za úsvitu překvapily indiánské bojovníky. Vojáci zničili většinu vesnice a pobili velké stádo indiánských koní, jen některé zachovali pro sebe. Tímto strašlivým krokem Mackenzie vážně narušil možnosti indiánů podnikat další nájezdy.

Na podzim třetí oddíl jednotek pod velením plukovníka George P. Buella postupoval krajinou a vypaloval každou vesnici indiánů, na kterou narazil. Pak zaútočil opět Miles - 8. listopadu 1874 oddíl vedený poručíkem Frankem D. Baldwinem napadl čejenskou vesnici a osvobodil dvě děvčata z Kansasu, která byla unesena v září. Přestože Baldwin zničil celou vesnici, náčelník Šedý Vous a většina jeho bojovníků unikla. Krátce nato narazili unikající indiáni na další oddíl vojáků, tentokrát pod velením majora Williama Price, který ale z neznámého důvodu nebyl schopen Šedý Vous napadnout. Oblast zůstala hlavním bodem v plánovacích mapách vojáků. Podplukovník John "BlackJack" Davidson postoupil z jihu z Fort Sill, aby odřízl Šedému Vousu ústup, ale i když se dostal blízko, nebyl schopen čejenské bojovníky zadržet. Miles vyslal další jednotku, ta ale ztratila stopu indiánů v rozlehlém kaňonu Palo Duro.

Nástup zimy zastavil ofenzivní operace, ale chlad spolu s vojenským tlakem se ukázaly jako příliš velké sousto pro indiánské bojovníky. Někteří se začali vzdávat v zimě, někteří na jaře 1875 a nakonec i sám Šedý Vous kapituloval. V dubnu 1875 došlo ještě vinou nedorozumění k šarvátce mezi zajatými indiány a vojáky ve Fort Sill, indiánům se podařilo utéci, ale nakonec byli dopadeni jednotkami Šesté kavalerie u Sappa Creek v západním Kansasu. Bitva u Sappa Creek byla poslední bitvou války u Červené řeky.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více