Capitano Mario Visintini

Mario Visintini

Narozen na Istrii 26. dubna 1913 se Capitano Mario Visintini stal známým stíhacím pilotem Východoafrické kampaně. Po skončení střední školy se pokoušel o vstup na Academia Aeronautica, ale neprošel zdravonítmi testy. Nedal se odradit a přihlásil se do civilního pilotního kursu v Taliedu, poblíže Milána, což mu umožnilo poté vstoupit do Regia Aeronautica jako pilotní důstojnický kadet (Allievo Ufficiale Pilota di Complemento. Svůj odznak vojenského pilota "křidélka" obdržel září 1937 v Grottaglie a byl umístěn k jednotce 91 Squdriglia, 10. Gruppo, 4. Stormo v Gorizii.

Visintini se zanedlouho dobrovolně přihlásil ke službě ve Španělsku. Po schválení létal v řadách 25 Squadriglie XVI Gruppo "La Cucaracha" kde se zapojitl do mnoha vzdušných bojů a 5. září 1938 sestřelil republikánkosu stíhačku I-16. Výsledkem jeho válečných zásluh bylo trvalé umístění v řadách Regia Aeronautica po jeho návratu do Itálie v listopadu 1939.

Byl přeložen k 412. Squadriglii vyzbrojené stíhačkami CR.42 působící v Italské Východní Africe těsně předtím než Itálie vstoupila do války. Loď přepravující řadu bývalých pilotů 4. Storma do Italské Východní Afriky přistály 6.června 1940, když jednotky RAF začaly s bombardovacími akcemi na cíle v Eritreji Visintini si připsal pvní úspěch no novém bojišti když sestřelil letoun Sqn. No 14 Vickers Wellesley (K7743, pilot Plt Off Plunkett). Druhý stroj stejného typu sestřelil 3. července (L2652, pilot Flg Off S.G. Soderholm).

Bohužel, v průběhu posledních dnů bojů před Italskou kapitulací ve Východní Africe byly bojové záznamy 412. Squadriglie zničeny, což velmi ztížilo rekonstrukci podrobností všech 16 dosažených vítězství která si Visintini v této kampani připsal na své konto. Je známo že sestřelil nejméně pět Blenheimů, o několik více Wellesleyů a zcela jistě tři Gladiatory. Byl taktéž úspěšný při pozemních útocích na letištích u Ghedarefu,  Gaz Ragebu a Agordatu kde podle britských zdrojů tyto nájezdy stály RAF a SAAF deset letadel zničených na zemi.

Během útoku na Gaz Rageb 12. prosince 1940, CR.42 patřící veliteli 412. Squadriglie, Capitano Raffi, byl zasažen  protiletadlovou palbou a byl přinucen k nouzovému přistání za nepřátelskými liniemi. Visintini přistál vedle vraku velitelova stroje, vyhodil z kabiny svůj padák a pomohl Raffimu nasednout k sobě. Poté odstartoval o odpilotoval zpáteční let v sedě na velitelově klínu.

Povýšení na do hodnosti Capitano jako uznání za dosavadní bojovou činnost a vyznamenání Stříbrnou a Bronzovou medailí za vojenskou statečnost si Visintini dlouho neužil. Přišel o život 11.února 1941 když jeho CR.42 havaroval do úbočí hory Mount Nefasit v Eritreji. Pátral v tu chvíli po svém číslu Sergente Baronovi, který byl tím samým špatným počasím které zapříčinilo ztrátu Visintiniho donucen nouzovému přistání.

Za své hrdinské činny v této kampani byl Mario Visintini posmrtně vyznamenán Zlatou medailí na vojenskou statečnost. Jeho náhlá smrt a nezpochybnitelný úspěch  v bojích proti nepřátelské převaze na zapadlém válčišťi v horu Italského impéria se staly součástmi legendy která kolem něho vznikla. V jednom čísle ročníku 1942 časopisu Eroi e Avventure della Nostra Guerra (Hrdinové a dobrodružství naší doby) ho označili titulem Il Pilota Solitario (samotářský pilot). Jeho bratr Licio, důstojník Regia Marina, také přišel o život během akce „lidských torpéd“ při útoku na válečné lodě zakotvené v přístavu Gibraltar 8.prosince 1942. A stejně jako Mario byl také posmrtně vyznamenán Zlatou medailí na vojenskou statečnost.

Tažení v Italské Východní Africe rozšířilo řady italských stíhacích es kromě Visintiho o tyto jména: Luigi Baron (12 vítězství samostatné a 2 sdílená), Aroldo Soffritti (8 vítězství samostatně), Carlo Canella (7 samostatných vítězství), Alberto Veronese (6 samostatných a 2 společná vzdušná vítězství), Antonio Giardina (5 samostatných a 3 sdílená vítězství) a Enzo Omiccioli (5 vzdušných vítězství).

Seznam dosažených vítězství:

Celkem: 17 samostatných, 2 společné, 1 pravvděpodobné vzdušné vítězství, 32 společných zničených letadel na zemi.

16/10/40 - podle britských zdrojů osm Wellesley ze 47 Squadron a dva Vincents ze 430 Flight byly zničenyz celkem jedenácti zničených letadel na zemi.

12/12/40 - Hawker Hardys K4053, K4308, K4055 a K4307 ze ‘B’ Flight, 237 Squadron byly zničeny.

09/02/41 - 412^a Squadriglia u Agordatu zničila 16 letadel na zemi. Skutečné ztráty tvořily dva Wellesleys (K7713 a L2665) ze 47 Squadron, dva Hardys a dva Lysanders ze 237 Squadron, když bylo zároveň dosaženo poškození dalších čtyřech strojů.