Carl von Ossietzky

Autor: RoBoT 🕔︎︎ 👁︎ 21.450

Carl von Ossietzky se narodil 3. října 1889 v Hamburku v rodině, která se do tohoto přístavního města přistěhovala ze Slezska. Jeho otec pracoval jako stenograf v právní kanceláři senátora dr. Predöhla. Brzy ale zemřel a malý Carl se musel přestěhovat ke své tetě, dokud se jeho matka znovu neprovdala. Na střední škole se nejevil jako skvělý žák. Problémy měl hlavně s přírodními vědami. Střední školu opustil, aniž by ji dokončil. Tento handicap mu přesto nezabránil stát se jedním z hlavních intelektuálních odpůrců nacistického režimu.

Mnohem více než škola ho zajímaly akce a shromáždění pořádané hamburskou SPD, na které doprovázel svého otčíma. Velký dojem na něj udělali August Bebel a Bertha von Suttner. Získal tak vztah k levicovým idejím, státoprávním teoriím a pacifismu.

Reklama

Před první světovou válkou pracoval díky pomoci senátora dr. Predöhla jako pomocný písař u Hamburského okresního soudu. Záhy se projevil jeho naturel a stal členem Demokratische Vereinigung a Deutsche Friedensgesellschaft. Ještě během působení u soudu se stal spolupracovníkem časopisu Das freie Volk (časopis patřící Demokratische Vereinigung), do kterého předtím přispíval čtenářskými dopisy. Ve svých článcích kritizoval např. úzké propojení státu a církve či militarismus.

Rovněž v jeho osobním životě došlo ke změně, neboť se roku 1913 oženil s politicky angažovanou (např. za ženská práva) Angličankou Maud Lichfield-Wood (dcera britského důstojníka), se kterou měl jednu dceru, Rosalindu. Ve válečném roce 1914 byl v květnu odsouzen k pokutě 200 říšských marek za urážku vojenské soudní pravomoci. V letech 1916 až 1918 sloužil jako ženista v bavorském ženijním pluku na západní frontě. I přes službu v armádě psal příspěvky do pacifistických listů. Po bitvě u Verdunu, které se účastnil, napsal článek proti romantizaci a pokračování války.

V roce 1919 po své demobilizaci pracoval pro Hamburskou dělnicko-vojenskou radu (Hamburger Arbeiter- und Soldatenrat). V témže roce vydal vlastním nákladem spis Der Anmarsch der neuen Reformation, ve kterém zdůraznil význam civilního a demokratického státního povědomí v časech Výmarské republiky. Poté se přestěhoval do Berlína a stal se tam generálním tajemníkem Deutsche Friedensgesellschaft (členy byly např. Albrecht Einstein či Käthe Kollwitzová).

V Berlíně pracoval Ossietzky jako placený zaměstnanec sociálnědemokratického Volks-Zeitung. Po čase se stal odpovědným redaktorem těchto novin. Jakožto spoluiniciátor mírového hnutí Nie wieder Krieg ! se poznal s Kurtem Tucholským. V roce 1924 spoluzakládá Republikánskou stranu (Republikanische Partei), jejíž existence ale nemá dlouhého trvání. Věnuje se tedy hlavně práci v redakci levicově liberálního týdeníku Das Tage-Buch. Přechodně spolupracuje i s Montag-Morgen. Symbolem vyvrcholení jeho žurnalistické kariéry je časopis Weltbühne (týdenní periodicita). V roce 1926 se stal jeho redaktorem, po smrti Siegfrieda Jacobsohna odpovědným šéfredaktorem a nakonec i vydavatelem (1927). Byl tedy jedním z nejvýznamnějších publicistů Výmarské republiky. Ve svých článcích vystupoval proti zneužívání a překrucování ústavy a proti partajničení. Tím si znepřátelil mnohé významné osobnosti výmarské republiky. Pro své pacifistické přesvědčení nemohl v roce 1931 nezveřejnit informace, které získal o tajném vyzbrojování Reichswehru (nebyl to jeho první konflikt s armádou ohledně článků o zbrojení). Byl za to ale odsouzen v senzaci vyvolávajícím procesu za vlastizradu k 18 měsícům vězení. Trest si měl odpykat v berlínském vězení Tegel. Výkon trestu skutečně nastoupil (odmítl nabídky na opuštění Německa; žádost o milost nebyla úspěšná, stejně jako žádosti významných osob - např. Thomas Mann či Albert Einstein - o zrušení trestu), ale již v prosinci 1932 byl na základě vánoční amnestie propuštěn. Opět psal články do Weltbühne.

Po převzetí moci nacisty v lednu 1933 Ossietzky opět odmítl útěk do zahraničí (někteří autoři zastávají názor, že spíše podcenil rychlost nacistů a utéci nestihl). Případné vězení chápal jako poslední formu protestu, jako poslední možnost nenásilné činnosti proti násilnickému a zločinnému režimu. V noci z 27. na 28. února po požáru říšského sněmu se stalo to, co se dalo očekávat: byl zatčen gestapem a mučen. V březnu byla zakázána Weltbühne a v dubnu putoval její bývalý šéfredaktor z policejního vězení ve Špandavě do koncentračního tábora Sonnenburg. Příštího roku byl převezen do koncentračního tábora Papenburg-Esterwegen (jeden z táborů na Emži). V táborech byl i přes špatný zdravotní stav (srdeční infarkt) nucen vykonávat těžké nucené práce. Cílem nacistů, pro které byl jedním z největších nepřátel, byla jeho fyzická likvidace těžkou prací a příšerným zacházením.

V roce 1935 byla po kampani Ligy za lidská práva (Liga für Menschenrechte) Carlu von Ossietzkému udělena Nobelova cena míru. Bylo to kromě ocenění osobní statečnosti a zásluh o mír i jakési symbolické vysvědčení pro nacistickému Německu za oblast lidských práv. Hitlera to rozzuřilo a napříště zakázal německým občanům přijímat Nobelovu cenu.

V květnu 1936 byl Ossietzky s těžkou tuberkulózou převezen do nemocnice v Berlíně. I zde zůstal pod dohledem bezpečnostních složek státu. Cesta do zahraničí za účelem převzetí Nobelovy ceny mu byla znemožněna. Cena za rok 1935 mu tak byla předána v nepřítomnosti. Dne 4. května 1938 Carl von Ossietzky podlehl tuberkulóze v nemocnici Nordend. Fyzickým a psychickým terorem oslabené tělo se nedokázalo vypořádat s touto zákeřnou chorobou.

Reklama

Carl von Ossietzky se stal jedním ze symbolů německého odporu proti nacistickému režimu. Ztělesňoval takřka vše, co nacisté nenáviděli (intelektuál, pacifista, Žid, levicový novinář). Po válce se samozřejmě dočkal uznání a jeho jméno nese mnoho veřejných prostranství, ulic, vzdělávacích ústavů a vědeckých pracovišť (mj. univerzita v Oldenburgu).

Zdroje:
Bedürftig, Friedemann: Třetí říše a druhá světová válka. Lexikon německého nacionálního socialismu 1933-1945, Prostor, Praha, 2004
http://www.dhm.de/lemo/html/biografien/OssietzkyCarl/
http://www.shoa.de/p_carl_von_ossietzky.html
+ wikipedia

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více