Záznam Teheránské konference

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 32.198


V první řadě: Maršál Stalin, prezident Roosevelt, ministerský předseda Churchill (v uniformě leteckého komandéra) na terase ruského velvyslanectví
Zadní řada: Generál H. H. Arnold, náčelník amerického armádního letectva; generál Alan Brooke, náčelník Imperiálního generálního štábu; admirál Cunningham; admirál William Leahy, náčelník štábu prezidenta Roosevelta, během Teheránské konference.
Teherán, Írán, prosinec 1943

commons.wikimedia.org

1

Záznam rozhovoru mezi Stalinem a Rooseveltem 28. listopadu 1943 v 15 hodin

Roosevelt se ptá, jaká je situace na sovětsko-německé frontě.
Stalin odpovídá, že v poslední době vyklidila naše vojska důležitý železniční uzel Žitomir.
Roosevelt se ptá, jaké je na frontě počasí.
Stalin odpovídá, že příznivé počasí je jenom na Ukrajině, kdežto na ostatních úsecích fronty je bláto a půda ještě neumrzla.
Roosevelt prohlašuje, že by chtěl donutit Němce, aby stáhli ze sovětsko-německé fronty 30 - 40 divizí.
Stalin odpovídá, že by to bylo dobré, kdyby se to dalo udělat.
Roosevelt podotýká, že je to jedna z otázek, k níž podá vysvětlení v nejbližších dnech. Američané stojí před úkolem udržovat dvoumilionovou armádu, vzdálenou 3 000 mil od americké pevniny.
Stalin říká, že to vyžaduje dopravu a že to plně chápe.
Roosevelt prohlašuje, že stavba lodí ve Spojených státech pokračuje uspokojivým tempem.
Říká, že by chtěl později pohovořit s maršálem Stalinem o poválečném období a o rozdělení loďstva Velké Británie a Spojených států tak, aby Sovětský svaz mohl začít s rozvojem námořního obchodu. Velká Británie a USA budou mít po skončení války příliš velké obchodní loďstvo, a proto on, Roosevelt, hodlá postoupit část tohoto loďstva ostatním Spojeným národům.
Stalin odpovídá, že by to uvítal. Jestliže Spojené státy budou chtít, udělají to. Musí říci, že Rusko bude po válce velkým odbytištěm pro Spojené státy.
Roosevelt říká, že Američané budou potřebovat po válce velké množství surovin, a proto si myslí, že se mezi našimi zeměmi budou vyvíjet těsné obchodní styky.
Stalin s tím souhlasí a říká, že budou-li nám Američané dodávat zařízení, budeme jim moci dodávat suroviny.
Roosevelt prohlašuje, že měl velmi zajímavé rozhovory s Čankajškem. On, Roosevelt, byl velmi obezřetný a chtěl se vyhnout tomu, aby se jeho schůzka s Churchillem a Stalinem konala v přítomnosti Číňanů. On, Roosevelt, si myslí, že Číňané jsou s tím, co bylo rozhodnuto, spokojeni.
Stalin podotýká, že se Čankajškova vojska bijí špatně.
Roosevelt přisvědčuje a říká, že Američané vyzbrojují dnes 30 čínských divizí v jižní Číně. Až tyto divize budou připraveny, vyzbrojí Američané dalších 30 divizí.
Stalin se ptá, co se děje v Libanonu, kdo má na tamějších událostech vinu.
Roosevelt odpovídá, že vinu má francouzský Národní výbor. Angličané a Francouzi zaručili Libanonu nezávislost. Libanonci dostali vlastní ústavu a presidenta. Chtěli však provést v ústavě menší změny. Avšak Francouzi jim to zamítli a zatkli presidenta i celou vládu. Teď je v Libanonu zase všechno v pořádku.
Stalin se ptá, zda po britském ultimátu nastal v Libanonu klid.
Roosevelt přisvědčuje a říká, že kdyby se maršál Stalin sešel s de Gaullem, nelíbil by se mu de Gaulle.
Stalin říká, že osobně de Gaulla nezná.
Roosevelt odpovídá, že Francouzi jsou podle jeho názoru dobrý národ, ale že potřebují absolutně nové vůdce, kteří by nebyli starší než čtyřicet let a kteří nezastávali v dřívější francouzské vládě žádný úřad.
Stalin odpovídá, že si to vyžádá mnoho času.
Roosevelt s tím souhlasí. Říká, že Američané dnes vyzbrojují 11 francouzských divizí. Giraud je velmi sympatický a dobrý generál, ale nevyzná se v civilní správě a v politice.
Stalin říká, že některé vedoucí vrstvy ve Francii chtějí být chytřejší než všichni Spojenci a chtějí Spojence napálit. Zřejmě si myslí, že jim Spojenci předají Francii zadarmo, nechtějí válčit na straně Spojenců, nýbrž raději spolupracují s Němci. Orientují se na spolupráci s Němci. Přitom se francouzského lidu nikdo na nic neptá.
Roosevelt odpovídá, že podle Churchillova názoru se Francie plně obnoví a záhy se stane velmocí. On, Roosevelt, je jiného názoru. Myslí, že to bude trvat mnoho let. Jestliže si Francouzi myslí, že jim Spojenci odevzdají Francii na podnose, pak se mýlí. Francouzi budou muset vyvinout velké úsilí, než se Francie opravdu stane velmocí.
Stalin odpovídá, že si nepředstavuje, že Spojenci budou prolévat krev za osvobození Indočíny a že ji potom Francie dostane, aby tam obnovila koloniální režim. Myslí, že po tom všem, co Japonci udělali v Barmě a Thajsku s myšlenkou nezávislosti, je nutné zamyslit se nad tím, jak starý koloniální režim nahradit režimem svobodnějším. Události v Libanonu jsou podle jeho názoru prvními kroky k nahrazení starého koloniálního režimu novým. Myslí, že Churchill je pro to, aby v Libanonu byl svobodnější režim. On, Stalin, si myslí, že s Indočínou je třeba udělat totéž.
Roosevelt říká, že s tím stoprocentně souhlasí. Byl velmi rád, když se dověděl, že Čankajšek Indočínu nechce. Francouzi hospodařili v Indočíně sto let, avšak životní úroveň lidu je tam dnes nižší než před sto lety. Čankajšek řekl, že lid Indočíny není na samosprávu připraven. A tu on, Roosevelt, uvedl příklad Filipín, které před několika lety rovněž nebyly na samosprávu připraveny. Díky pomocí Američanů se Filipínci do dnešní doby na samosprávu připravili, a tak jim Američané slíbili, že jim ji poskytnou. On, Roosevelt, si myslí, že nad Indočínou by bylo možno ustanovit 3 - 4 poručníky a během 30 - 40 let připravit indočínský lid na samosprávu. Táž zásada je podle jeho názoru správná i vůči jiným koloniím. Churchill nechce rázně jednat, aby byl uskutečněn tento návrh na ustanovení poručníků, protože má strach, že by tuto zásadu bylo nutno uplatnit i vůči jeho koloniím. Když byl Hull v Moskvě, měl s sebou dokument o ustavení mezinárodní komise pro kolonie, který vypracoval on, Roosevelt. Tato komise by měla zřídit v koloniálních zemích inspekci, která by v nich zkoumala situaci a eventuálně ji zlepšila. Veškerá činnost této komise by měla širokou publicitu.
Stalin odpovídá, že by to bylo dobré. Na tuto komisi by bylo možno se obracet se stížnostmi, s žádostmi atd.
Roosevelt prohlašuje, že je lepší s Churchillem o Indii nemluvit, protože on, Roosevelt ví, že Churchill o Indii vůbec neuvažuje. Churchill chce tuto otázku řešit až po skončení války.
Stalin říká, že Indie je Churchillovo bolavé místo.
Roosevelt přisvědčuje. Avšak Velká Británie bude muset něco v Indii podniknout. On, Roosevelt, by si rád s maršálem Stalinem pohovořil o Indii. Myslí, že se pro Indii nehodí parlamentní systém. Lidé, kteří nemají s Indií co dělat, mohou tuto otázku lépe vyřešit než lidé, kteří k ní mají bezprostřední vztah.
Stalin říká, že lidé, kteří nemají s Indií co dělat, jistě dokážou dívat se na věci objektivněji.

Reklama


Josif V. Stalin, Franklin D. Roosevelt a Winston Churchill na terase sovětského velvyslanectví během teheránské konference.
commons.wikimedia.org

2

PRVNÍ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE

Teherán 28. listopadu 1943
Začátek zasedání v 16 hodin, konec zasedání v 19 hodin 30 minut

Roosevelt: Jako nejmladší z přítomných šéfů vlád bych rád promluvil jako první. Chci příslušníky nové rodiny - členy této konference, kteří zasedli u tohoto stolu - ujistit, že jsme se zde sešli všichni s jedním cílem, s cílem co nejrychleji vyhrát válku.
Chtěl bych říci ještě několik obecných slov ke konferenci. Nemáme v úmyslu zveřejnit nic z toho, o čem zde budeme mluvit, ale obracejme se k sobě jako přátelé, otevřeně a upřímně. Myslím, že tato porada bude úspěšná a že tři národy, které se v průběhu nynější války spojily, utuží vzájemné svazky a vytvoří předpoklady pro těsnou spolupráci budoucích generací. Naše štáby mohou projednávat vojenské otázky, kdežto delegace, i když nemáme přesně vymezený pořad jednání, by mohly projednávat jiné problémy, jako například problémy poválečného uspořádání. Jestliže si však projednávat takové problémy nepřejete, nemusíme o nich mluvit.
Než přejdeme k práci, chtěl bych vědět, zda si pan Churchill nepřeje říci několik všeobecných slov o důležitosti této schůzky, o tom, co tato schůzka znamená pro lidstvo.
Churchill: Je to největší koncentrace světových sil, jakou kdy dějiny lidstva poznaly. Je v naší moci zkrátit válku, dosáhnout vítězství a rozhodnout o budoucím osudu lidstva. Modlím se, abychom dokázali využít jedinečné možnosti, kterou nám dal bůh - možnosti sloužit lidstvu.
Roosevelt: Možná že by chtěl maršál Stalin něco říci?
Stalin: K zahájení konference představitelů tří vlád bych chtěl říci několik slov. Myslím, že dějiny nás hýčkají. Daly nám do rukou značně velké síly a značně velké možnosti. Doufám, že uděláme všechno, abychom na této poradě plně a v duchu spolupráce využili této síly a moci, kterou nám daly naše národy. A teď přistupme k práci.
Roosevelt: Možná že bych měl začít celkovým přehledem války a jejích potřeb v současné době. Budu ovšem hovořit o tom z hlediska USA. Stejně jako britská říše a Sovětský svaz doufáme i my v brzké vítězství. Chci začít přehledem té části války, která se týká spíše Spojených států než Sovětského svazu a Velké Británie. Mám na mysli válku v Tichomoří, kde Spojené státy nesou hlavní břemeno války a dostávají pomoc od australských a novozélandských vojsk...
Přecházím k důležitější otázce, která už více zajímá Sovětský svaz - k invazi přes Kanál. V této souvislosti chci říci, že pracujeme na našich plánech již půldruhého roku, a pro nedostatek tonáže jsme nemohli určit termín této operace. Chceme nejen překročit Kanál, ale i pronásledovat nepřítele do vnitrozemí. Anglický Kanál je takový nepříjemný pruh vody, který vylučuje možnost zahájit expedici přes Kanál před 1. květnem, a proto plán, který byl vypracován v Quebeku, vycházel z toho, aby invaze byla podniknuta kolem 1. května 1944. Ke všem vyloďovacím operacím jsou nutná zvláštní plavidla. Budeme-li podnikat velké vyloďovací operace ve Středozemním moři, není vyloučeno, že expedici přes Kanál bude nutno o dva nebo o tři měsíce odložit. Proto bychom chtěli, aby nám naši sovětští kolegové poradili, co máme v této věci dělat a jak co nejlépe využít vojsk v prostoru Středozemního moře se zřetelem k tomu, že je tam málo lodí. Nechceme však odkládat invazi přes Kanál na pozdější dobu než na květen nebo červen. Přitom by anglo-americká vojska mohla být zasazena na mnoha místech: v Itálii, v prostoru Jaderského moře, v prostoru Egejského moře a konečně na pomoc Turecku, jestliže vstoupí do války. To všechno zde musíme vyřešit. Velmi rádi bychom pomohli Sovětskému svazu a odvedli část německých vojsk ze sovětské fronty. Chtěli bychom, aby nám naši sovětští přátelé poradili, jak bychom jim mohli co nejvíc ulehčit jejich situaci.
Možná že by pan Churchill chtěl k tomu něco dodat.
Churchill: Chtěl bych požádat o dovolení, abych směl svůj projev odložit a vyslovit se až po maršálu Stalinovi. Zároveň chci říci, že v zásadě souhlasím s tím, co řekl president Roosevelt.
Stalin: Pokud jde o první část projevu pana presidenta o válce v Tichomoří, dá se říci toto: my Rusové vítáme úspěchy, kterých dosáhla a dosahují anglo-americká vojska v Tichomoří. Pokud jde o druhou část projevu pana presidenta o válce v Evropě, mám zde také několik připomínek.
Především několik slov o tom, jak jsme vedli a vedeme operace od červencové ofenzívy Němců. Možná že zaběhnu do podrobností, a pak bych mohl svůj projev zkrátit.
Churchill: Jsme ochotni vyslechnout všechno, co chcete říci.
Stalin: Musím mimo jiné říci, že my sami jsme se v poslední době připravovali k ofenzívě. Němci nás předešli. Ale protože jsme se k ofenzívě již připravovali a soustředili velké síly, podařilo se nám po odražení německého útoku rychle přejít do protiútoku. Musím říci, že ačkoli se o nás říká, že všechno plánujeme předem, nečekali jsme ani my sami takové úspěchy, jakých jsme dosáhli v srpnu a září. Proti našemu očekávání se ukázalo, že Němci jsou slabší, než jsme předpokládali. Nyní mají Němci na východní frontě podle údajů naší zpravodajské služby 210 divizí a dalších 6 divizí se přemísťuje na frontu. Kromě toho je tu 50 německých divizí včetně Finů. To znamená, že celkem mají Němci na naší frontě 260 divizí, z toho asi 10 maďarských, asi 20 finských a 16 nebo 18 rumunských.
Roosevelt: Jaký je početní stav německé divize?
Stalin: U Němců má divize zhruba 8 000 - 9 000 mužů bez pomocných sil. Připočteme-li k tomu i pomocné síly, má divize 12 000 - 13 000 mužů. Loni bylo na naší frontě 240 divizí, z toho 179 německých. Letos je na naší frontě 260 divizí, z toho 210 německých, přičemž dalších 6 německých divizí je na cestě na frontu. Na ruské straně je 300 - 330 divizí. Máme tedy víc divizí než Němci i s jejich satelity dohromady. Tohoto přebytku sil využíváme k útočným operacím. Jinak by se o nějakém útoku nedalo mluvit. Avšak postupem doby se rozdíly mezi početností ruských a německých divizí čím dál víc zmenšují. Velké těžkosti nám působí také to, že Němci při ústupu všechno barbarsky ničí. To nám ztěžuje přísun střeliva. Proto se naše ofenzíva zpomalila. V posledních třech týdnech zahájili Němci útočné operace na Ukrajině - na jih a na západ od Kyjeva. Vyrvali nám důležitý železniční uzel Žitomir. O tom jsem již mluvil. V těchto dnech zřejmě obsadí Korosteň, který je také důležitým železničním uzlem. V tomto prostoru mají Němci 5 nových tankových divizí a 3 staré tankové divize, celkem 8 tankových divizí, jakož i 22 - 23 pěších a motorizovaných divizí. Jejich úkolem je znovu obsadit Kyjev. Čekají nás tedy určité těžkosti.
To je přehled našich letních operací.
Teď několik slov o tom, kde by měly anglo-americké síly v Evropě podniknout operace, aby usnadnily situaci na naší frontě. Možná že se mýlím, ale my Rusové jsme mysleli, že italské válčiště je důležité jenom proto, aby byla spojeneckým lodím zajištěna svobodná plavba ve Středozemním moři. Jenom v tomto smyslu je italské válčiště důležité. Takový byl náš názor a na tom trváme. Pokud jde o to, aby byl z Itálie podniknut útok bezprostředně na Německo, jsme my Rusové přesvědčeni, že k takovým účelům není italské válčiště vhodné. Vypadá to tedy tak, že italské válčiště je důležité pro svobodnou plavbu Středozemním mořem, ale nemá žádný význam pro další operace proti Německu, protože Alpy přehrazují cestu a brání postupu na Německo. My, Rusové, se domníváme, že největší efekt by přinesl úder zasazený nepříteli v severní nebo v severozápadní Francii. Dokonce i operace v jižní Francii by byly lepší než operace v Itálii. Bylo by dobře, kdyby Turecko bylo ochotno otevřít Spojencům cestu. Z Balkánu by přece jen bylo k srdci Německa blíže. Zde nestojí v cestě ani Alpy, ani Kanál. Avšak největší slabinou Německa je Francie. Je to ovšem nesnadná operace a Němci ve Francii se budou zoufale bránit, ale přece jenom je to nejlepší řešení. To jsou moje připomínky.
Churchill: Už dávno jsme se domluvili se Spojenými státy o tom, abychom zaútočili na Německo přes severní nebo severozápadní Francii. V tomto smyslu se provádějí dalekosáhlé přípravy. Museli bychom uvést spoustu cifer a faktů, abychom ukázali, proč se nám tyto operace nepodařilo uskutečnit v roce 1943. Avšak rozhodli jsme se zaútočit na Německo v roce 1944. Místo pro útok na Německo bylo vybráno v roce 1943. Máme teď před sebou úkol vytvořit podmínky pro přepravu armády přes Kanál do Francie na sklonku jara 1944. K tomuto účelu můžeme do května nebo do června soustředit 16 britských a 19 amerických divizí. Avšak tyto divize mají větší početní stav než německé, o kterých mluvil maršál Stalin. Za těmito silami by následovaly hlavní síly, přičemž se předpokládá, že celkem v operaci „Overlord" přemístíme během května, června a července přes Kanál asi milion lidí. Spolu s armádami ve Středozemním moři a v Indickém oceánu je to všechno, co můžeme my, Angličané, poskytnout, vezmeme-li v úvahu 46 milionnů obyvatel naší země a početnost sil našeho vojenského letectva. Doplnění těchto divizí záleží na Spojených státech. Avšak výše zmíněný termín je ještě daleko. Tato chvíle nastane až za šest měsíců. Jednali jsme spolu s presidentem o tom, jak nejlépe využít našich sil ve Středozemním moři, abychom pomohli Rusům, aniž tím utrpí operace "Overlord", a aby tato operace byla uskutečněna včas nebo jen s nevelkým zpožděním. Odeslali jsme z prostoru Středozemního moře již sedm osvědčených divizí a také část vyloďovacích plavidel pro operaci „Overlord". I když uvážíme tuto okolnost a také špatné počasí v Itálii, přece jenom musíme říci, že jsme trochu zklamáni tím, že jsme dosud nedobyli Řím. Naším prvním úkolem je dobýt Řím; počítáme, že v lednu dojde k rozhodné bitvě a že tuto bitvu vyhrajeme. Velitel 15. armádní skupiny generál Alexander, který podléhá generálu Eisenhowerovi, myslí, že vyhrát bitvu o Řím je naprosto reálné. Přitom se snad podaří zajmout a zničit víc než 11 - 12 nepřátelských divizí. Nemáme v úmyslu postupovat dále do Lombardie, nebo dokonce jít přes Alpy do Německa. Předpokládáme, že postoupíme jenom kousek na sever od Říma k čáře Pisa - Rimini, a pak by bylo možno vylodit se v jižní Francii a přes Kanál.
Další důležitou otázkou je přimět Turecko, aby vstoupilo do války. To by nám umožnilo otevřít spoje přes Dardanely a Bospor, takže bychom mohli zásobovat Rusko přes Černé moře. Kromě toho bychom mohli používat tureckých letišť k boji proti nepříteli. Stačily by jenom malé síly k tomu, aby obsadily Rhodos a jiné ostrovy. Pak bychom mohli navázat bezprostřední kontakt s Rusy a nepřetržitě je zásobovat. Až dodnes se nám podařilo vyslat do severních přístavů Ruska jenom čtyři konvoje, protože nebylo dost doprovodných lodí, ale kdyby byla uvolněna cesta do Černého moře, mohli bychom pravidelně posílat zásoby do jihoruských přístavů.
Stalin: Je třeba říci, že tyto konvoje připluly beze ztrát, aniž narazily cestou na nepřítele.
Churchill: Jak se nám podaří přimět Turecko ke vstupu do války? Co bude muset udělat? Bude muset napadnout Bulharsko a vypovědět Německu válku? Bude muset podniknout útočné operace nebo nebude smět postupovat do Thrákie? Jaký postoj by potom Rusové zaujali vůči Bulharům, kteří si stále ještě pamatují, že je Rusko osvobodilo od Turků? Jaký vliv by to mělo na Rumuny, kteří už dnes hledají cesty, jak se dostat z války ven? Jak by to zapůsobilo na Maďarsko? Nedojde následkem toho v mnohých zemích k velkým politickým změnám? To všechno jsou otázky, na které mají naši ruští přátelé samozřejmě svůj vlastní názor.
Má sovětská vláda zájem o naše akce ve východní části Středozemního moře, které by eventuálně způsobily určitý odklad operace přes Kanál? V této otázce jsme prozatím ještě nedospěli k určitému řešení, a proto jsme přijeli sem, abychom ji vyřešili.
Roosevelt: Je ještě jedna možnost. Možná že by bylo účelné vylodit se v severní části Jaderského moře, zatímco sovětské armády by postoupily až k Oděse.
Churchill: Jestliže dobudeme Řím a budeme blokovat Německo z jihu, můžeme pak přejít k operacím v západní a jižní Francii a také poskytovat pomoc partyzánským armádám. Tyto operace ještě nejsou podrobně rozpracovány. Bylo by možno ustavit komisi, která by tuto otázku prozkoumala a vypracovala podrobný dokument.
Stalin: Mám několik otázek. Pochopil jsem správně, že je pro invazi do severní Francie připraveno 35 divizí?
Churchill: Ano správně.
Stalin: Před zahájením invaze do severní Francie se tedy počítá s operací na italském válčišti k dobytí Říma a pak se má v Itálii přejít do obrany?
Churchill: Ano. Již dnes stahujeme z Itálie 7 divizí.
Stalin: Rozuměl jsem tomu tak, že kromě toho se počítá ještě se třemi operacemi, z nichž jedna bude vylodění v prostoru Jaderského moře?
Churchill: Možná že tyto operace budou pro Rusy užitečné. Jakmile bude 7 divizí z prostoru Středozemního moře staženo, budeme mít 35 divizí pro invazi do severní Francie. Kromě toho budeme mít 20 - 23 divizí v severní Itálii.
Chci ještě říci, že největším problémem je přesun potřebných sil. Jak jsem již řekl, zahájíme operaci „Overlord" s 35 divizemi. K těmto divizím budou potom přibývat další divize přepravované z USA, takže jejich počet pak stoupne na 50 - 60. Chci dodat, že britské a americké letecké síly ve Velké Británii budou v nejbližších šesti měsících zdvojnásobeny až ztrojnásobeny. Kromě toho se nepřetržitě připravuje soustřeďování sil ve Velké Británii.
Stalin: Ještě jednu otázku. Pochopil jsem správně, že kromě operací k dobytí Říma se plánuje ještě jedna operace v prostoru Jaderského moře a také operace v jižní Francii?
Churchill: V okamžiku, kdy bude zahájena operace „Overlord", se počítá s útokem na jižní Francii. K tomu se použije vojsk, která bude možno postrádat v Itálii. Avšak tato operace ještě není podrobně vypracována.
Stalin: A ještě jednu otázku: Jestliže Turecko vstoupí do války, co bude v tomto případě podniknuto?
Churchill: Mohu říci, že by stačily nanejvýš 2 - 3 divize k obsazení ostrovů podél západního pobřeží Turecka, aby zásobovací lodi mohly plout do Turecka a aby byla otevřena cesta do Černého moře. Ale nejdříve pošleme Turkům 20 letek a několik pluků protiletecké obrany, což je možné bez újmy pro ostatní operace.
Stalin: Podle mého názoru by bylo lepší, kdyby za základ všech operací v roce 1944 byla vzata operace „Overlord". Kdyby se současně s touto operací vylodila vojska v jižní Francii, mohly by se obě skupiny vojsk ve Francii spojit. Proto by bylo dobře, kdyby byly uskutečněny dvě operace: operace „Overlord" a jako podpůrná operace vylodění v jižní Francii. Přitom operace v prostoru Říma by měla odvést pozornost. Kdyby byla ve Francii vyloděna vojska na severu i na jihu, bylo by možno při spojení těchto sil dosáhnout jejich většího soustředění. Francie je slabinou Německa. Pokud jde o Turecko, pochybuji, že Turecko vstoupí do války. Nevstoupí do války, i kdyby byl na ně vyvíjen sebevětší tlak. To je můj názor.
Churchill: Vycházeli jsme z toho, že sovětská vláda má velký zájem na tom, abychom přiměli Turecko ke vstupu do války. Může se ovšem stát, že se nám nepodaří přimět Turecko, aby vstoupilo do války, ale musíme se vynasnažit, abychom pro to udělali všechno.
Stalin: Ano, musíme se pokusit o to, abychom přiměli Turecko vstoupit do války.
Churchill: Souhlasím s úvahami maršála Stalina o tom, že by nebylo žádoucí, aby se síly rozptylovaly, ale jestliže máme v prostoru Středozemního moře 25 divizí, bude přece jenom možno 3 - 4 divize a 20 letek poskytnout Turecku, a to tím spíše, že tyto síly jsou dnes zaměstnány ochranou Egypta a bude je možno odtud přesunout na sever.
Stalin: 20 letek je veliká síla. Bylo by jistě dobře, kdyby Turecko vstoupilo do války.
Churchill: Obávám se, že těchto šest měsíců, v jejichž průběhu bychom mohli dobýt Řím a připravit se k velkým operacím v Evropě, bude naše armáda zahálet a nebude vyvíjet na nepřítele tlak. Mám obavy, že v takovém případě by mi parlament vytýkal, že neposkytuji Rusům žádnou pomoc.
Stalin: Myslím, že „Overlord" je velká operace. Byla by značně usnadněna a přinesla by zaručený úspěch, kdyby byla podporována z jižní Francie. Já osobně bych to riskoval. Přešel bych v Itálii do obrany a vzdal se dobytí Říma a místo toho zahájil operaci v jižní Francii, která by odvedla síly Němců ze severní Francie. Za takové 2 - 3 měsíce bych zahájil operace v severní Francii. Tento plán by zajistil úspěch operace „Overlord", přičemž by se obě armády mohly spojit a zvětšovat své síly.
Churchill: Mohl bych uvést ještě více argumentů, ale chci jenom říci, že by nás to oslabilo, kdybychom nedobyli Řím. Kromě toho, chceme-li podniknout leteckou ofenzívu na Německo, musíme dosáhnout čáry Pisa - Rimini. Chtěl bych, aby tuto otázku projednali vojenští odborníci. Boj o Řím je už v proudu a doufáme, že v lednu se nám podaří Řím dobýt. Ustoupit od dobytí Říma by znamenalo pro nás porážku, a já bych to nedokázal ve sněmovně vysvětlit.
Roosevelt: Mohli bychom uskutečnit operaci „Overlord" ve stanovené lhůtě, kdyby nebylo operací ve Středozemním moři. Budou-li operace ve Středozemním moři, oddálí se tím zahájení operace „Overlord". A já bych nechtěl „Overlord" oddalovat.
Stalin: Ze zkušeností z našich operací víme, že úspěch bývá zajištěn tehdy, je-li úder zasazen ze dvou stran, a že operace podniknutá z jedné strany není dost účinná. Proto se vždy snažíme zasadit nepříteli úder ze dvou stran, aby musel přesunovat síly hned tím, hned oním směrem. Myslím, že i v tomto případě by bylo dobře provést operaci z jihu i ze severu Francie.
Churchill: Já osobně s tím plně souhlasím, ale myslím, že bychom mohli podniknout záškodnické akce v Jugoslávii a také přimět Turecko ke vstupu do války, ať již podnikneme invazi do jižní a severní Francie nebo ne. Já osobně považuji za velmi negativní jev nečinnost naší armády v prostoru Středozemního moře. Proto nemůžeme zaručit, že termín 1. května bude přesně dodržen. Přesné stanovení tohoto data by bylo hrubou chybou. Nemohu obětovat operace ve Středozemním moři jenom proto, abych dodržel datum 1. května. Musíme ovšem dospět v této věci k jednoznačné dohodě. Tuto otázku by mohli projednat vojenští odborníci.
Stalin: Dobře. My jsme nevěděli, že se budou projednávat i ryze vojenské otázky, a proto jsme nevzali s sebou zástupce generálního štábu, ale myslím, že maršál Vorošilov a já to můžeme nějak zařídit.
Churchill: A jak to uděláme s otázkou Turecka? Neměli bychom ji také postoupit k projednání vojenským odborníkům?
Stalin: To je politická i vojenská otázka. Turecko je spojencem Velké Británie a udržuje přátelské styky s SSSR i s USA. Je třeba, aby Turecko přestalo lavírovat mezi námi a Německem.
Churchill: Možná že budu mít šest nebo sedm otázek týkajících se Turecka. Ale chtěl bych si je nejdřív promyslet.
Stalin: Dobře.
Roosevelt: Já s tím plně souhlasím, abychom přiměli Turecko ke vstupu do války, ale kdybych byl já na místě tureckého presidenta, řekl bych si za to tak vysokou cenu, že by to určitě poškodilo operaci „Overlord".
Stalin: Je třeba se pokusit o to, abychom přiměli Turecko válčit. Turecko má mnoho divizí, které zahálejí.
Churchill: My všichni chováme vůči sobě vzájemné přátelství, ale je přirozené, že máme rozdílné názory. To chce čas a trpělivost.
Stalin: To je pravda.
Roosevelt: Zítra ráno se tedy sejdou vojenští experti a ve čtyři hodiny bude zasedat konference.

3

PORADA VOJENSKÝCH PŘEDSTAVITELŮ

Teherán 29. listopadu 1943, začátek jednání v 10 hodin 30 minut

Admirál Leahy vybízí generála Brooka, aby podal zprávu o středomořském válčišti.

Reklama

Generál Brooke říká, že nejdůležitějším úkolem Angličanů a Američanů je vyvíjet tlak na nepřítele všude, kde je to možné. Zároveň je žádoucí zabránit přesunu německých divizí do severní Francie, kde by zvětšování německých sil bylo nežádoucí. Operace „Overlord" bude vázat velké množství německých divizí. Avšak tuto operaci nelze podniknout před 1. květnem, kdy je pro vylodění nejvhodnější doba. Proto nám do zahájení této operace zbývá ještě 5 - 6 měsíců a v té době bude nutno něco podniknout pro odvedení německých divizí. Brooke říká, že Angličané mají velké síly ve Středozemním moři, kterých chtějí využít co nejúčinněji.
Pak se Brooke obrací ke generálu Marshallovi s prosbou, aby ho přerušil v případě, že řekne něco, co by neodpovídalo názorům Američanů.

Generál Marshall žádá Brooka, aby ve výkladu pokračoval.

Brooke říká, že plány Anglo-Američanů počítají s aktivní činností na všech frontách, tedy i v prostoru Středozemního moře. V současné době je ve střední a severní Itálii 23 německých divizí. Anglo-Američané jsou dost silní, aby posunuli frontu do severní Itálie. Avšak vzhledem k terénním podmínkám nemohou anglo-americká vojska bezprostředně vyvinout náležitý tlak na německá vojska, a proto bude nutné uskutečnit boční operaci z moře. Počítá se, že tato operace zaměstná 11 - 12 divizí, takže německé velení bude muset tyto divize doplňovat. Tyto operace v Itálii budou poutat stejné množství německých divizí, které tam jsou dnes, přičemž tyto divize budou značně oslabeny.
Přecházeje k otázce Turecka, říká Brooke, že ponecháme-li stranou ryze politický zřetel, byl by vstup Turecka do války z čistě vojenského hlediska velmi žádoucí a přinesl by velké výhody. Za prvé by se nám otevřely námořní spoje přes Dardanely. To by mělo velký význam pro eventuální vystoupení Rumunska a Bulharska z války. Kromě toho by bylo možno navázat kontakt s Rusy přes Černé moře a touto cestou zásobovat Rusko. A konečně zřízení leteckých základen Spojenců v Turecku by umožnilo podnikat nálety na důležité objekty Němců, zejména na naftová pole v Rumunsku atd. Kdyby se náklady přepravovaly přes Černé moře místo oklikou přes Persii, zkrátila by se tím cesta a uvolnila tonáž, které by bylo možno použít jinde. K otevření cesty do černého moře by stačilo obsadit několik ostrovů podél tureckého pobřeží počínaje ostrovem Rhodos. To nebude těžká operace a nevyžádá si nasazení velkých sil. Brooke říká, že Angličané mají ve Středozemním moři zvláštní vyloďovací plavidla, kterých by bylo možno použít k výše uvedeným operacím. Bylo by jenom nutné odsunout operaci „Overlord" o stejnou dobu, jakou by si vyžádalo použití těchto lodí ve Středozemním moři. Zároveň by tyto operace blokovaly německá vojska, kterých by jinak mohli Němci použít proti operaci „Overlord". Brooke říká, že je velmi důležité zajistit letiště v Itálii, aby bylo možno zahájit nálety na průmysl v jižním Německu. Takové letecké operace by spolu s nálety podnikanými z Velké Británie měly velký význam pro vedení války v roce 1944. Bude-li včerejší návrh, abychom přešli v Itálii do obrany ještě předtím, než tam skončí operace, přijat, museli bychom tam držet velké síly, které by poutaly německá vojska. Proto by pro operace v jižní Francii mohly být uvolněny jen omezené síly. Brooke říká, že plně souhlasí se strategií, kterou navrhl maršál Stalin, aby byl nepříteli zasazen úder na dvou místech. Je to však snazší, jestliže se operace vyvíjejí na souši, než když jde o vylodění. V takovém případě se takové dvě operace nemusí vždy navzájem podporovat, protože není snadné přisunovat zálohy hned jednomu, hned druhému uskupení. Kdybychom nyní vylodili v jižní Francii 6 nebo 8 divizí, snadno by se s nimi Němci vypořádali. Proto je nutné, aby mezi oběma operacemi bylo co nejmenší časové rozpětí. K tomu však bude třeba velkého množství vyloďovacích plavidel. Brooke říká, že Spojenci hodlali vylodit v době operace „Overlord" menší síly ve Středozemním moři, aby odlákali z prostoru operace „Overlord" část německých vojsk. Avšak nesnáz je v tom jak takový výsledek včas doplňovat vojsky. Najednou se totiž podaří vylodit jenom 3 - 4 divize, které později bude nutno posílit až na 35 divizí. Je nutné, aby do té doby, dokud síly Spojenců budou ještě nepatrné, nemohli Němci svá vojska posilovat. Brooke říká, že to je všechno, pokud jde o pozemní operace, a vybízí maršála letectva Portala, aby podal přehled o leteckých operacích.

Maršál Vorošilov říká, že by bylo lepší nejdříve vyslechnout zprávu Američanů o pozemních operacích, a potom přejít k operacím leteckým.

Marshall říká, že chce vylíčit vojenskou situaci tak, jak se jeví Američanům. V současné době musí Američané bojovat na dvou válčištích, a to v Atlantském a v Tichém oceáně. Hlavní problém je v tom, že Američané operují ve dvou tak obrovských oceánech. Na rozdíl od obvyklých podmínek nepociťují Američané ani nedostatek vojsk, ani nedostatek materiálu. Marshall říká, že kromě divizí již do boje zasazených je v USA více než 50 divizí, kterých by Američané chtěli využít co nejdříve. Avšak starosti jim dělá tonáž a vyloďovací plavidla. Přesto však mohou Američané říci, že dosáhli značných úspěchů, a jsou nyní připraveni ještě více zesílit tlak na nepřítele, říká Marshall. Američané si přejí, aby byly všechny jejich síly uvedeny do pohybu co nejdříve. Pokud se mluví o vyloďovacích plavidlech, jde především o lodi k přepravě tanků a motomechanizovaných jednotek. A právě takové lodi chybějí pro úspěšné uskutečnění operací ve Středozemním moři, o nichž mluvil generál Brooke. Marshall opakuje, že Američané nemají nedostatek ani vojáků, ani materiálu. Připomíná, že Američané mají velký zájem na tom, aby se zkrátila doba přepravy a kotvení lodí v přístavech. Marshall říká, že přednost operace „Overlord" spočívá v tom, že tu jde o nejkratší vzdálenost, kterou bude nutno překonat v prvním okamžiku. Později se počítá s tím, že vojska budou do Francie dopravována bezprostředně z USA. Bude třeba přemístit do Francie asi 60 amerických divizí. Marshall říká, že pokud jde o Středozemní moře, nebyla dosud udělána konečná rozhodnutí, protože se předpokládalo, že tato otázka bude projednána v Teheránu. Dnes jde o to, co je třeba udělat v nejbližších třech a podle toho pak v nejbližších šesti měsících. Marshall říká, že podniknout operaci v jižní Francii dva měsíce před operací „Overlord" je velmi nebezpečné, ale zároveň je naprosto správné, že operace v jižní Francii by dopomohla k úspěchu operace „Overlord". Marshall předpokládá, že vylodění v jižní Francii by mělo být provedeno 2 - 3 týdny před operací „Overlord". Nesmí se zapomínat, že Němci zničí všechny přístavy, což bude pro tyto operace značnou překážkou. Dlouho bude nutné zásobovat armády přes otevřené pobřeží. Americké ženijní jednotky mají sice velké zkušenosti s obnovováním přístavů, ale Marshall si přece jenom myslí, že to bude znamenat určité zdržení. Říká, že v době vylodění v Salernu se podařilo v prvních 18 dnech přepravovat jenom 108 tun zásob denně. Přes otevřené pobřeží bylo vyloděno celkem 189 000 lidí. Nesmí se také zapomínat na to, že je k tomu třeba značného množství stíhacích letounů, které by kryly operaci ze vzduchu. Marshall říká, že nad Salernem měly anglo-americké letouny pro svou činnost pouze 15 - 20 minut času. Možná že v operaci „Overlord" budou mít letouny až 30 minut. Marshall znovu poukazuje na to, že problémem Američanů není nedostatek vojsk a materiálu, nýbrž nedostatek vyloďovacích prostředků. Říká, že by chtěl, aby maršál Vorošilov pochopil, že Američané podnikají nyní v Tichomoří pět výsadkových operací, doprovázených silnými leteckými boji. Během ledna budou podniknuty další čtyři vyloďovací operace. Marshall říká, že to je vše, co chtěl říci.

Leahy vybízí maršála letectva Portala, aby doplnil Brookovu a Marshallovu zprávu.

Maršál Portal prohlašuje, že bude mluvit jenom o leteckých operacích. Až dosud byly nálety na Německo podnikány hlavně z Velké Británie. Nyní začínají takové nálety také z oblasti Středozemního moře. V současné době shazují Anglo-Američané na Německo 15 000 - 30 000 tun bomb měsíčně a jejich hlavním cílem je ničení průmyslu, komunikací a leteckých sil nepřítele. Kromě toho je značný počet německých stíhacích letounů ničen přímo ve vzduchu. Ceká nás ještě těžký boj, ale můžeme s jistotou říci, že anglo-americký plán ničení německého letectva je korunován úspěchem. Úspěšné plnění tohoto plánu je vidět z dislokace nepřátelských sil. V současné době je v západním a jižním Německu 1 650 - 1 700 stíhacích letounů, zatímco na všech ostatních frontách je pouze 750 německých stíhačů. Jak citlivě reagují Němci na nálety, je vidět z toho, že jenom jediný nálet anglo-amerického letectva z prostoru Středozemního moře na jižní Německo donutil Němce přemístit ze středního Německa 300 stíhačů. Portal chápe, že sovětské letectvo je téměř plně zaměstnáno pozemními boji, ale bylo by dobře, kdyby sovětské velení mohlo uvolnit určitou část letectva k bombardování východního Německa. To by mělo velký vliv na situaci na všech ostatních frontách. Portal dodává, že to je vše, co chtěl říci.

Leahy říká, že by bylo dobře vyslechnout názor maršála Vorošilova.

Vorošilov říká, že Američané, jak pochopil ze zprávy generála Marshalla, mají 50 - 60 divizí, které chtějí zasadit ve Francii, a že zdržení působí jenom dopravní a vyloďovací prostředky. Vorošilov se ptá, co se dělá pro to, aby byl odstraněn nedostatek těchto prostředků.

Vorošilov říká, že ze zprávy generála Marshalla pochopil, že Američané považují operaci „Overlord" za hlavní operaci, a ptá se, zda také generál Brooke jako náčelník britského generálního štábu považuje tuto operaci za hlavní a zda si nemyslí, že by tuto operaci bylo možno nahradit nějakou jinou operací v prostoru Středozemního moře nebo na některém jiném místě.

Marshall říká, že chce odpovědět na otázku maršála Vorošilova, jak je připravována operace „Overlord". V současné době se dělá všechno pro to, aby byla uskutečněna operace „Overlord", ale tato věc naráží na dopravní a vyloďovací problémy. Marshall dodává, že byla-li v srpnu ve Velké Británii jedna americká divize, je tam dnes již devět amerických divizí a další divize jsou na cestě.

Reklama

Vorošilov, odvolávaje se na referáty generálů Deana a Ismaye na konferenci v Moskvě, v nichž bylo uvedeno, že se ve Velké Británii a v USA staví velké množství vyloďovacích plavidel a že se tam dělají přípravy ke stavbě nouzových plovoucích přístavů, klade otázku, zda je možno již dnes říci, že tato výstavba zajistí potřebné množství vyloďovacích plavidel do zahájení operace „Overlord".

Marshall odpovídá, že o přístavech může podrobněji referovat generál Brooke. Pokud však jde o Spojené státy, dělá se všechno, aby všechny potřebné přípravy skončily do zahájení operace „Overlord". Mimo jiné se stavějí vyloďovací plavidla, z nichž každé může přepravovat až 40 tanků.

Brooke říká, že především chce odpovědět na první otázku maršála Vorošilova, jak pohlížejí Angličané na operaci „Overlord". Zdůrazňuje, že Angličané přikládají této operaci velký význam a považuji ji za podstatnou část této války. Avšak úspěch této operace vyžaduje určité předpoklady, které by nedovolily Němcům využít dobrých silnic v severní Francii k přísunu záloh. Brooke říká, že podle názoru Angličanů budou takové předpoklady existovat v roce 1944. Pro chystané operace byly reorganizovány všechny britské síly. K tomuto účelu byl zahájen výcvik speciálních divizí. V současné době byly přemístěny již čtyři divize z Itálie a Afriky a také část vyloďovacích plavidel ze Středozemního moře. Angličané dělají všechno pro zdar těchto operací, které mají být podniknuty v roce 1944. Avšak Anglo-Američané mají nesnáze s vyloďovacími plavidly. Abychom byli do 1. května hotovi, musíme již nyní přesunout podstatnou část vyloďovacích plavidel ze Středozemního moře. Tím by se však operace v Itálii zdržely. Zároveň chtějí Američané udržovat maximální počet německých divizí v nepřetržitém boji. To je nutné nejen proto, aby byly německé síly odváděny z ruské fronty, ale i proto, aby operace „Overlord" měla úspěch. Pokud jde o stavbu nouzových plovoucích přístavů, říká Brooke, že se nyní konají v tomto směru pokusy. Některé z těchto pokusů nevyšly tak, jak se předpokládalo, ale v každém případě bylo v této věci dosaženo úspěchů. Brooke říká, že úspěch či neúspěch připravované operace bude do značné míry záviset na těchto přístavech.

Vorošilov říká, že se ještě jednou chce generála Brooka zeptat, zda Angličané považují operaci „Overlord" za hlavní.
Brooke odpovídá, že tuto otázku čekal. On, Brooke, musí říci, že by byl nerad, kdyby operace jak v severní, tak v jižní Francii utrpěla nezdar. Za určitých okolností jsou však tyto operace odsouzeny k nezdaru.

Vorošilov říká, že maršál Stalin a sovětský generální štáb považují operace v prostoru Středozemního moře za operace druhořadého významu. Naproti tomu maršál Stalin předpokládá, že by operace v jižní Francii, která by byla podniknuta 2 - 3 měsíce před operací v severní Francii, mohla mít rozhodující význam pro úspěch operace „Overlord". Válečné zkušenosti a úspěchy anglo-amerických vojsk v severní Africe a vyloďovací operace v Itálii, činnost amerického letectva proti Německu, organizovanost vojsk USA a Spojeného království, mohutná technika USA, námořní síla Spojenců a zejména jejich nadvláda ve Středozemním moři ukazují, že při dobré vůli může být „Overlord" úspěšně splněn. Jenom je třeba tu dobrou vůli mít.
Vorošilov pokračuje, že vojáci musí plánovat operace tak, aby pomocné operace nejen nebyly pro hlavní operaci překážkou, ale aby jí všemožně napomáhaly. Dále říká, že maršál Stalin navrhuje, aby operace přes Kanál byla podpořena operacemi spojeneckých vojsk z jižní Francie. Proto připouští možnost přejít v Itálii do obrany a uvolněné síly vylodit v jižní Francii, aby byl nepříteli zasazen úder ze dvou stran. Není-li možné vylodění v jižní Francii 2 - 3 měsíce před operací „Overlord", netrvá maršál Stalin na tomto termínu. Toto vylodění může být provedeno buďto současně, nebo dokonce i o něco později než operace „Overlord". Avšak určitě musí být uskutečněno.
Pokud jde o činnost sovětského letectva, je zaměstnáno, jak je známo, bojovými operacemi společně s pozemními vojsky. V současné době je na sovětsko-německé frontě 210 jenom německých divizí a celkem 260 nepřátelských divizí, jak o tom referoval maršál Stalin. Proto intenzita bojové činnosti plně poutá naše letectvo k frontě a k nepřátelskému týlu, takže nemůžeme uvolnit určitou část letectva pro nálety na východní Německo, ale jakmile to bude možné, udělá naše vrchní velení příslušné rozhodnutí.
My nepovažujeme operaci přes Kanál za snadnou věc. Chápeme, že tato operace je těžší než násilný přechod přes řeky, ale přece jenom na základě našich zkušeností s přechodem přes velké řeky, jako je Dněpr, Děsná a Sož, jejichž pravý břeh je kopcovitý a přitom Němci dobře opevněný, můžeme říci, že bude-li operace přes Kanál důkladně připravena, bude mít úspěch. Němci vybudovali na pravém břehu těchto řek moderní mohutná železobetonová opevnění a vybavili je mohutným dělostřelectvem, takže mohli ostřelovat levý nízký břeh do velké hloubky a znemožňovat našim vojskům přiblížit se k řece, přesto se našim vojskům po soustředěné dělostřelecké a minometné palbě a po mohutných leteckých úderech podařilo tyto řeky překročit a nepřítele porazit.
Jsem přesvědčen, říká Vorošilov, že dobře připravená a hlavně silným letectvem plně zabezpečená operace „Overlord" bude mít naprostý úspěch. Spojenecké letectvo si ovšem musí zajistit neomezenou nadvládu ve vzduchu ještě před zahájením operací pozemních vojsk.

Brooke říká, že také Anglo-Američané považují operace ve Středozemním moři za druhořadé. Protože však v prostoru Středozemního moře jsou početná vojska, mohou a musí být tyto operace uskutečněny, aby se tím pomohlo hlavní operaci. Tyto operace jsou těsně spjaty s celkovým vedením války a zejména s úspěchem operace v severní Francii.
Brooke pokračuje, v souvislosti se zmínkami maršála Vorošilova o obtížnosti operace přes Kanál by chtěl říci, že Angličané s velkým zájmem a nadšením sledovali Rudou armádu, jak překonávala vodní toky. Angličané si myslí, že Rusové dosáhli ve vyloďovacích operacích velkých úspěchů, avšak operace přes Kanál vyžaduje zvláštních prostředků a důkladného propracování. Anglo-Američané zkoumají všechny nezbytné podrobnosti spojené s touto operací již několik let. Značné těžkosti spočívají také v tom, že pobřeží ve Francii je pozvlovné a že tam jsou velké mělčiny. Proto na mnohých místech bude těžké, aby se lodi dostaly až k samému břehu. Na to všechno je nutné se připravit.

Vorošilov říká, že Angličané uspořádali v srpnu nebo v září v prostoru La Manche manévry. On, Vorošilov, by rád věděl, jak Angličané hodnotí výsledky těchto manévrů.

Brooke odpovídá, že cílem těchto manévrů bylo vyvolat letecký souboj s Němci. Kromě toho byly tyto manévry velmi užitečné pro výcvik vojsk. To ovšem nebylo cvičení k vyloďovací operaci. Takové cvičení pořádají Angličané na britském pobřeží.

Vorošilov se ptá, jak na tyto manévry reagovali Němci.

Brooke odpovídá, že Němci nereagovali na tyto manévry tak, jak to Angličané předpokládali.

Marshall říká, že musí maršálu Vorošilovovi oponovat, pokud jde o jeho výroky o vyloďovací operaci přes Kanál. On, Marshall, se učil pozemním operacím, také on znal násilný přechod přes řeky, ale když se setkal s vyloďovacími operacemi přes oceán, musel se učit úplně znovu. Jestliže při násilném překročení řeky může porážka vyloděných vojsk znamenat jenom nezdar, znamená porážka vojsk vyloděných přes oceán katastrofu.

Vorošilov říká, že on s tím nesouhlasí. V takové závažné operaci, jako je „Overlord", je hlavní věcí organizace, plánování a promyšlená taktika. Bude-li taktika odpovídat stanovenému úkolu, bude dokonce i nezdar předsunutých jednotek pouze neúspěchem, ne katastrofou. Letectvo musí získat nadvládu ve vzduchu a rozdrtit nepřátelské dělostřelectvo; po intenzívní dělostřelecké přípravě se vyšlou jenom předsunuté jednotky. Jakmile se tyto jednotky zachytí a budou mít vyhlídky na úspěch, začnou se vyloďovat hlavní síly.

Marshall říká, že zde je nutno přihlížet také k tomu, že dělostřelecká podpora z moře je složitější než z protilehlého břehu řeky.

Vorošilov s tím souhlasí a ptá se, jaký poměr sil se předpokládá mezi německým a anglo-americkým letectvem v okamžiku invaze.

Portal odpovídá, že se počítá s poměrem 5 nebo 6:1.

Vorošilov říká, že je třeba se dohodnout o tom, jaké rozhodnutí bude na této poradě uděláno.

Brooke říká, že podle jeho názoru ještě nebyly všechny otázky na této poradě projednány, a proto navrhuje pokračovat v jednání příští den.

Bylo dohodnuto pokračovat v další poradě 30. listopadu;
Jednání trvalo tři hodiny.

4

ZÁZNAM ROZHOVORU MEZI STALINEM A ROOSEVELTEM

29. listopadu 1943 ve 14 hodin 30 minut

Roosevelt říká, že především by chtěl odevzdat maršálu Stalinovi některé materiály. Dostal zprávu jednoho amerického důstojníka, který strávil šest týdnů u partyzánů společně s Titem. Roosevelt říká, že by byl rád, kdyby si Stalin tuto zprávu přečetl, a prosí ho, aby mu tento materiál po přečtení vrátil. Dále dává Roosevelt Stalinovi záznam o žádosti americké delegace na moskevské konferenci, aby byly poskytnuty základny pro americké bombardéry, které by přímo odtud podnikaly nálety na Německo. Roosevelt říká, že by chtěl předat maršálu Stalinovi dva návrhy, pokud jde o využití sovětských leteckých základen v Přímořském kraji a také o přípravu námořní operace v severozápadní části Tichomoří.
Při předávání obou záznamů k těmto otázkám říká Roosevelt Stalinovi, že samozřejmě považuje tuto věc za naprosto důvěrnou a slibuje udělat všechna opatření k tomu, aby tato věc zůstala v tajnosti. Roosevelt říká, že kromě této otázky je ještě mnoho jiných věcí, které by chtěl projednat s maršálem Stalinem, mimo jiné by bylo dobře pohovořit o budoucím uspořádám světa. Uvítal by, kdyby se tak stalo ještě před odjezdem. Roosevelt říká, že je nutno vybudovat takovou organizaci, která by opravdu zajistila po válce dlouhý mír. Právě proto navrhl v době moskevské konference, aby byla podepsána deklarace čtyř velmocí, k níž by se připojila i Čína, která také bude mít pro budoucí svět velký význam. Roosevelt dodává, že nepospíchá s projednáváním takové organizace, ale rád by to udělal ještě před odjezdem.
Stalin podotýká, že takovému projednání nic nestojí v cestě a že tuto otázku je možno projednat.
Roosevelt říká, že podle jeho názoru by měla být po skončení války vytvořena světová organizace na zásadách Spojených národů, přičemž by se tato organizace nezabývala otázkami vojenskými. Nepodobala by se Společnosti národů. Skládala by se z 35 a možná z 50 spojených národů a dávala by doporučení. Žádnou jinou moc než dávat doporučení by tato organizace nesměla mít. Taková organizace by měla zasedat nikoli v jednom určitém místě, nýbrž na různých místech. To by bylo velmi účinné. Roosevelt uvádí jako příklad, že se schůze 21 amerických republik nikdy nekonají dvakrát na jednom a témže místě.
Stalin se ptá, zda má na mysli evropskou nebo celosvětovou organizaci.
Roosevelt odpovídá, že to má být celosvětová organizace.
Stalin se ptá, jaké bude složení výkonného orgánu této organizace.
Roosevelt odpovídá, že si jednotlivosti podrobně nepamatuje, ale myslí, že výkonný výbor budou tvořit SSSR, Velká Británie, USA, Čína, dvě další evropské země, jedna jihoamerická země, jedna země Středního východu, jedna asijská země (kromě Číny) a jedno britské dominium. Roosevelt říká, že Churchill s tímto návrhem nesouhlasí, protože Angličané by v tomto případě měli jenom dva hlasy - za Velkou Británii a za jedno dominium. Roosevelt dále říká, že by se tento výkonný výbor mohl v nejbližší době sejít, ale raději ne v Ženevě a ani v jiném takovém specifickém místě. Tento výkonný výbor by se zabýval zemědělskými, zásobovacími a hospodářskými problémy a také otázkami zdravotnictví. Kromě tohoto výboru by existoval jakýsi - možno-li to tak nazvat - policejní výbor, tj. výbor zemí, který by dbal o dodržování míru a o to, aby se zabránilo další agresi Německa a Japonska. To by byl třetí orgán.
Stalin se ptá, zda by tento výbor dělal rozhodnutí závazná pro jiné země. Kdyby některá země odmítla splnit rozhodnutí tohoto výboru, co by se pak stalo?
Roosevelt odpovídá, že v takovém případě by země, která by odmítla podřídit se takovému rozhodnutí, ztratila možnost nadále se účastnit rozhodování tohoto výboru.
Stalin se ptá, zda výkonný a policejní výbor budou součástí celosvětové organizace nebo zda to budou samostatné orgány.
Roosevelt odpovídá, že to budou tři samostatné orgány. Celosvětová organizace se bude skládat z 35 spojených národů. Výkonný výbor se bude skládat, jak už podotkl, z 10 či 11 zemí. Policejní výbor se bude skládat pouze ze 4 zemí. Roosevelt pokračuje, že podle jeho názoru je pro případ, že vznikne nebezpečí agrese nebo porušení míru nějakým jiným způsobní, nutný takový orgán, který by mohl jednat rychle, protože v takové situaci nebude dost času na to, aby se tato otázka projednávala třeba i v takovém orgánu, jako je výkonný výbor.
Stalin podotýká, že to tedy bude donucovací orgán.
Roosevelt říká, že například tehdy, kdy Itálie v roce 1935 bez vypovězení války přepadla Habeš, žádal on, Roosevelt, Francii a Velkou Británii uzavřít Suezský průplav, aby tím bylo Itálii znemožněno v této válce pokračovat. Avšak ani Velká Británie, ani Francie nic nepodnikly, nýbrž postoupily tuto otázku k rozhodnutí Společnosti národů. Tak bylo Itálii umožněno pokračovat v agresi. Orgán, který nyní navrhuje Roosevelt, je složen jenom ze čtyř zemí, takže bude moci zasáhnout rychle. V takových případech by tedy mohl udělat rychlé rozhodnutí o uzavření Suezského průplavu.
Stalin říká, že to chápe.
Roosevelt říká, že je velmi rád, že se mu podařilo seznámit maršála Stalina se svými úvahami. Jsou to ovšem zatím jen všeobecné úvahy, které je třeba podrobně rozpracovat. On, Roosevelt, by se chtěl vyhnout chybám minulosti, a proto si myslí, že by bylo užitečné vytvořit za prvé policejní výbor, skládající se ze čtyř zemí, za druhé výkonný výbor, který by se zabýval všemi otázkami kromě vojenských, a za třetí celosvětový orgán, ve kterém bude moci každá země mluvit, jak dlouho bude chtít, a malé země budou moci vyjádřit svůj názor.
Stalin říká, že malé evropské země nebudou podle jeho názoru s takovou organizací spokojeny. Možná že by bylo účelnější vytvořit evropskou organizaci, jejímiž členy by byly USA, Velká Británie a Rusko a snad ještě některá další evropská země. Kromě toho ještě jednu organizaci, například na Dálném východě. Tak by to možná bylo lepší. Stalin říká, že považuje presidentovo schéma za dobré, ale možná že by měla být vytvořena ne jedna, ale dvě organizace: jedna v Evropě a druhá na Dálném východě nebo eventuálně celosvětová. Mohly by tedy existovat buďto evropská a dálnovýchodní organizace, nebo evropská a celosvětová organizace. Stalin říká, že by v této věci rád slyšel presidentův názor.
Roosevelt říká, že se tento návrh do určité míry kryje s návrhem Churchillovým. Rozdíl je jenom v tom, že Churchill navrhl jednu evropskou, jednu dálnovýchodní a jednu americkou organizaci. Nesnáz je ovšem v tom, že USA nemohou být členem evropské organizace. Roosevelt říká, že musel přijít jen tak obrovský otřes, jako je nynější válka, aby přiměl Američany poslat jejich vojska do zámoří. Kdyby Japonsko nebylo v roce 1941 napadlo USA, pak by on, Roosevelt, nikdy nedokázal přimět Kongres, aby poslal americká vojska do Evropy.
Stalin se ptá, zda by Američané v případě vytvoření celosvětové organizace, kterou navrhl Roosevelt, posílali vojska do Evropy.
Roosevelt říká, že by to nebylo závazné. V případě, že by bylo nutno použít proti eventuální agresi síly, mohly by Spojené státy poskytnout svá letadla a lodi, kdežto vojska do Evropy by vyslaly Velká Británie a Rusko. Čelit agresi je možno dvěma způsoby. Vznikne-li nebezpečí revoluce anebo agrese nebo jiné nebezpečí porušení míru, mohla by být země, o niž se jedná, izolována, aby se požár nerozšiřoval na jiná území. Druhý způsob spočívá v tom, že čtyřčlenný výbor může dát příslušné zemi ultimátum, aby zastavila akce ohrožující mír, jinak že bude tato země bombardována, nebo dokonce okupována.
Stalin říká, že během včerejšího oběda, kdy Roosevelt již odešel, měl rozhovor s Churchillem o zachování míru v budoucnosti. Je třeba říci, že Churchill pohlíží na tuto věc velmi lehkovážně. Počítá, že se Německo nedokáže tak brzy vzpamatovat. Stalin říká, že s tím nesouhlasí. Myslí, že Německo může povstat z trosek brzy. K tomu bude potřebovat 15 - 20 let. Nebude-li Německo nic brzdit, obává se Stalin, že se Německu podaří obnova brzy. K tomu Německo nebude potřebovat mnoho let. První velká válka, kterou započalo Německo v roce 1870, skončila roku 1871. Za pouhých 42 let od této války, tj. v roce 1914, začalo Německo novou válku a po 21 letech, tj. v roce 1939, rozpoutalo Německo válku znova. Jak je vidět, doba nutná pro obnovení Německa se zkracuje. Je zřejmé, že se tato doba bude zkracovat i nadále. I kdybychom uložili Německu jakákoli omezení, budou mít Němci možnost obejít je. I když zakážeme výrobu letounů, nebudeme moci zavřít továrny na nábytek a je známo, že továrny na nábytek je možno rychle přebudovat na výrobu letadel. I když zakážeme Německu vyrábět granáty a torpéda, nebudeme moci uzavřít jeho továrny na hodiny, avšak každá továrna na hodiny může být rychle přebudována na výrobu nejdůležitějších součástek pro střely a torpéda. Proto se Německo může znovu vzpamatovat a začít agresi. Na to, aby se zamezilo agresi, nebudou připravované orgány stačit. Musíme mít možnost obsadit nejdůležitější strategické body, aby se jich Německo nemohlo zmocnit. Takové body je nutno obsadit nejen v Evropě, ale i na Dálném východě, aby Japonsko nemohlo podniknout novou agresi. Tento připravovaný orgán musí mít právo obsazovat strategicky důležité body. V případě nebezpečí agrese Německa nebo Japonska musí být tyto body okamžitě obsazeny, aby byly Německo a Japonsko sevřeny a rozdrceny. Bylo by dobře udělat rozhodnutí, aby ta organizace, jejíž vytvoření připravujeme, měla právo obsazovat strategicky důležité body. Stalin říká, že takový je jeho názor.
Roosevelt odpovídá, že stoprocentně souhlasí s maršálem Stalinem.
Stalin podotýká, že v takovém případě je všechno zajištěno.
Roosevelt říká, že on může být také tak tvrdý jako maršál Stalin. Pokud jde o Německo, je jisté, že Němci mohou přebudovat své závody na zbrojní výrobu, avšak v tomto případě bude nutno jednat rychle, a budou-li podniknuta rázná opatření, nebude mít Německo dost času na to, aby se vyzbrojilo. Právě o to bude muset dbát komise čtyř národů, o které zde on, Roosevelt, mluvil.
Stalin říká, že nyní bude slavnostně předán meč věnovaný Stalingradu králem Jiřím VI.
Roosevelt říká, že o tom ví. Podotýká, že on i maršál Stalin dosáhli velkého pokroku v jednání.

5

DRUHÉ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE

Teherán 29. listopadu 1943
Začátek zasedání v 16 hodin, konec zasedání v 19 hodin 40 minut

Roosevelt: Nevím, co bylo dnes ráno na vojenské poradě. Proto navrhuji, aby nám maršál Vorošilov, generál Brooke a generál Marshall podali o své činnosti zprávu.
Stalin: Souhlasím, ale myslím, že vojáci ještě neskončili.
Churchill: Myslím, že by přece jenom bylo užitečné vojáky vyslechnout.
Brooke: Naše dnešní porada nebyla dokončena. Především jsme prozkoumali všechny možné vojenské operace a jejich vzájemnou souvislost. Prozkoumali jsme operaci „Overlord" a všechny její důsledky. Věnovali jsme pozornost tomu časovému úseku, který nám zbývá ode dneška do uskutečnění operace „Overlord"; vzali jsme v úvahu, že nepodnikneme-li aktivní operace ve Středozemním moři v tomto časovém úseku až do invaze přes Kanál, umožníme Němcům, aby přemístili svá vojska na sovětsko-německou frontu nebo je přesunuli na západ, aby tam čelili invazi. Zvážili jsme možnost pokračovat v našich operacích v Itálii, kde poutáme německé divize a kde máme soustředěny velké síly. Potom jsme věnovali pozornost východu a prozkoumali, zda by byl žádoucí vstup Turecka do války a jaké důsledky by to mohlo mít, to znamená, jaká by to byla pro nás pomoc ve vedení války a jaký význam by mělo otevření Dardanel pro zásobování Sovětského svazu a také otevření cesty na Balkán. Prozkoumali jsme eventuální operace v jižní Francii v kombinaci s operací „Overlord". Náčelník štábu britského letectva podal přehled o operacích anglo-amerického letectva proti Německu a ukázal vliv těchto operací na celkový průběh války. Generál Marshall uvedl cifry o soustředění amerických sil ve Velké Británii a hovořil o přípravě britských vojsk k přechodu z obrany do útoku. Byla také prozkoumána operace „Overlord". Maršál Vorošilov položil několik otázek, na které jsme se snažili odpovědět. Přitom maršál Vorošilov v tom smyslu, jak se již včera vyslovil maršál Stalin na poradě, vyložil stanovisko k otázce, které operace by měly být podniknuty v příštím roce. To je zhruba všechno, co jsme stačili probrat na našem zasedání dnes ráno.
Možná že generál Marshall mou zprávu doplní.
Marshall: Zbývá mi jen málo dodat k tomu, co již řekl generál Brooke. Jeho zpráva byla dosti podrobná. Pro Američany nejsou hlavním problémem lidské zdroje, ale tonáž, speciální vyloďovací prostředky a také nedostatek leteckých základen v poměrné blízkosti operačního prostoru. Když mluvím o vyloďovacích prostředcích, mám na mysli speciální vyloďovací plavidla, na kterých lze přepravovat až 40 tanků nebo aut. A právě těchto lodí máme málo. Přeprava amerických vojsk, výstroje a střeliva do Velké Británie postupuje podle plánu. Do Velké Británie byl již přepraven milión tun nejrůznější výzbroje. Ale ruce nám i nadále svazují vyloďovací prostředky. Máme plán na jejich stavbu, který byl jak ve Spojených státech, tak i ve Velké Británii rozšířen. Urychlení stavby těchto lodí umožní zvýšit jejich počet pro invazi přes Kanál i pro operace ve Středozemním moři. Stručně řečeno, přípravy k operaci „Overlord", pokud jde o materiálové a lidské zdroje, postupují podle plánu. Problémem je hlavně doprava a rozdělení vyloďovacích prostředků. Jak řekl generál Brooke, bylo z Itálie přemístěno již několik divizí.
Vorošilov: Zprávy generálů Brooka a Marshalla odpovídají tomu, o čem jsme hovořili dnes ráno. Vyptával jsem se na přesnější údaje o technické přípravě k operaci „Overlord" a dostal jsem odpověď v tom smyslu, jak zde nyní hovořil generál Marshall. Nepokoušeli jsme se upřesňovat termín operace „Overlord" a všechny podrobnosti, které jsou s ní spjaty, neboť jsme usoudili, že těmto otázkám bude možno věnovat pozornost na naší příští poradě, pokud se bude konat.
Stalin: Rád bych, pokud možno, slyšel odpověď na otázku, kdo bude jmenován velitelem operace „Overlord".
Roosevelt: O tom ještě není rozhodnuto.
Stalin: V takovém případě nebude z operace „Overlord" nic. Kdo nese morální i vojenskou odpovědnost za přípravu a uskutečnění operace „Overlord"? Jestliže to není známo, je operace „Overlord" planým řečněním.
Roosevelt: Britský generál Morgan je odpovědný za přípravu operace „Overlord".
Stalin: A kdo je odpovědný za její uskutečnění?
Roosevelt: Známe všechny osoby, které se účastní operace „Overlord", až na jejího velitele.
Stalin: Může se stát, že generál Morgan bude považovat operaci za připravenou, ale až bude jmenován velitel, který bude odpovídat za uskutečnění této operace, může se ukázat, že velitel nebude považovat operaci za připravenou. Jak za přípravu, tak za provedení operace musí odpovídat jen jedna osoba.
Churchill: Generálu Morganovi byly uloženy předběžné přípravy.
Stalin: Kdo to generálu Morganovi uložil?
Churchill: Před několika měsíci mu to uložil spojený anglo-americký štáb se souhlasem presidenta a s mým souhlasem. Generálu Morganovi bylo uloženo připravovat operaci „Overlord" společně s americkým a britským štábem, avšak vrchní velitel ještě nebyl jmenován. Britská vláda vyjádřila ochotu podřídit své síly americkému veliteli operace „Overlord", protože Spojené státy jsou odpovědny za soustřeďování a doplňování vojsk a mají ve vojskách početní převahu. Naproti tomu britská vláda navrhla postavit do čela operací ve Středozemním moři, kde mají početní převahu ve vojskách Angličané, britského velitele.
O jmenování vrchního velitele nelze jednat na tak širokém zasedání, jako je dnešní. Tuto otázku budou muset vyřešit nejvyšší představitelé tří vlád mezi sebou v úzkém kruhu. Jak mi nyní sdělil president - a já to potvrzuji - bude rozhodnutí o jmenování vrchního velitele záviset na zdejším jednání.
Stalin: Chci, abyste mi správně rozuměli, že si Rusové nedělají nárok na účast při jmenování vrchního velitele, ale Rusové by chtěli vědět, kdo jím bude. Rusové by chtěli, aby byl jmenován co nejrychleji a odpovídal jak za přípravu, tak i za uskutečnění operace „Overlord".
Churchill: Plně souhlasím s tím, co řekl maršál Stalin, a já myslím, že bude president se mnou souhlasit, abychom do dvou týdnů jmenovali vrchního velitele a sdělili jeho jméno. Vždyť jedním z úkolů konference je jmenování vrchního velitele.
Stalin: K Brookově a Marshallově zprávě nemám žádné dotazy.
Churchill: Jsem poněkud znepokojen množstvím a složitostí problémů, které je třeba vyřešit. Tato porada je jedinečná svého druhu. V tuto poradu vkládají své naděje a upírají k ní své zraky milióny lidí a já bych strašně rád, abychom se nerozcházeli, dokud se nedohodneme o politických a vojenských otázkách, jejichž vyřešení nám bylo uloženo. Chtěl bych se dnes zmínit o několika bodech, které bude třeba prozkoumat v subkomisi. Já i britský štáb jsme dlouho studovali situaci ve Středozemním moři, kde máme velmi značnou armádu. Chceme, aby tato armáda aktivně bojovala po celý rok a nebyla závislá na ničem, co by ji nutilo zůstávat v nečinnosti. V této souvislosti prosíme, aby naši ruští spojenci prozkoumali celý tento problém i různé alternativy jak co nejlépe využít našich sil v prostoru Středozemního moře.
Musíme podrobně prozkoumat tři otázky. Především jde samozřejmě o to, jakou pomoc budou moci poskytnout operaci „Overlord" ty síly, které jsou v prostoru Středozemního moře, to znamená, jak velké operace mají být podniknuty v jižní Francii ze severní Itálie. Mluvili jsme o tom spolu s presidentem včera. Nemyslím, že je tato otázka dostatečně prozkoumána, aby bylo možno udělat konečné rozhodnutí. Uvítal bych, kdyby tuto otázku prozkoumaly naše štáby a vyjádřily se k její naléhavosti. V této souvislosti maršál Stalin právem zdůraznil důležitost obchvatné operace v jižní Francii. Důležitý je tu termín. Budou-li na jednom místě zahájeny operace s menšími a na druhém místě s většími silami, pak první operace utrpí fiasko. Naše štáby musí projednat operace z širšího hlediska. Chtěl bych mít ve Středozemním moři dostatek vyloďovacích prostředků pro přesun dvou divizí. S těmito dvěma divizemi bychom mohli podniknout operaci, která by podpořila postup anglo-amerických vojsk podél Apeninského poloostrova ke zničení tamních nepřátelských sil. Těchto divizí by bylo možno použít i jinak. Stačily by k obsazení ostrova Rhodu v případě, kdyby Turecko vstoupilo do války. A za třetí by bylo možno těchto sil využít tak, že by byly za šest měsíců po doplnění ztrát nasazeny k podpoře operace „Overlord" v jižní Francii. Žádná z těchto možností není vyloučena. Avšak významnou otázkou je termín. V každém případě ať již bude těchto dvou divizí použito v kterékoli z těchto tří operací v prostoru Středozemního moře, které jsem zde uvedl, bude to znamenat odklad operace „Overlord" nebo stažení části desantních lodí z Indického oceánu. V tom je naše dilema. Než se rozhodneme, kterou cestu máme zvolit, chceme slyšet názor maršála Stalina na celkovou strategickou situaci, protože válečné zkušenosti našich ruských spojenců nás uvádějí v nadšení a jsou pro nás vzpruhou. Navrhoval bych, aby ve zkoumání této otázky pokračovala zítra naše vojenská komise.
Další problém, o kterém bych chtěl mluvit, je problém spíše politický než vojenský, protože k jeho vyřešení chceme zasadit jen nepatrné vojenské síly. Mám na mysli Balkán. Na Balkáně je 21 německých divizí kromě vojsk, která tam jsou posádkou. Z tohoto množství, tj. 21 divizí, je 54 000 německých vojáků soustředěno na ostrovech v Egejském moři. Kromě toho je na Balkáně také přinejmenším 12 bulharských divizí. Celkem má nepřítel na Balkáně 42 divizí. Kdyby Turecko vstoupilo do války, byli by Bulhaři nuceni stáhnout svá vojska na frontu do Thrákie proti Turecku. Tím budou německé divize na Balkáně ohroženy ještě více. Uvedl jsem tyto cifry proto, abych ukázal obrovský význam tohoto činitele na Balkáně, kam máme v úmyslu poslat naše pravidelná vojska a kde se chceme omezit jen na výpady kombinovaných oddílů. Nemáme ani zájem na Balkáně, ani ctižádost. Nechceme nic jiného než vázat 21 německých divizí na Balkáně a pokud možno je zničit. Proto navrhuji, aby se dnes sešli oba ministři zahraničních věcí a zástupce USA, pověřený presidentem, a projednali politickou stránku této otázky. Snažíme se spolupracovat družně s našimi ruskými spojenci. Budou-li těžkosti, bude je možno vyjasnit v úzkém kruhu. Vojenské otázky bude možno projednat později.
Nyní přecházím k další otázce - k otázce Turecka. My, Angličané, jsme spojenci Turecka a zavázali jsme se, že se vynasnažíme přesvědčit nebo přimět Turecko, aby do Vánoc vstoupilo do války. Jestliže se president chce k nám připojit nebo bude chtít převzít vedoucí úlohu, nebudeme namítat, ale budeme potřebovat plnou podporu maršála Stalina, abychom mohli realizovat rozhodnutí, k němuž jsme dospěli na moskevské konferenci. Jménem britské vlády mohu říci, že naše vláda je odhodlána upozornit Turecko, že nepřijme-li náš návrh, aby vstoupilo do války, může to mít pro ně vážné politické důsledky a ovlivnit jeho práva na Bospor a Dardanely. Vojenská komise, složená z našich generálů, rokovala dnes ráno o vojenské stránce turecké otázky, avšak Turecko je spíše politická než vojenská otázka. Chceme uvolnit nanejvýš 2 - 3 divize pro operace v prostoru Turecka pro případ jeho vstupu do války kromě leteckých sil, které k tomuto účelu také uvolňujeme.
Nadhodil jsem několik otázek, které jsou hlavně politickými otázkami, například otázku, co si sovětská vláda myslí o Bulharsku, zda by byla pro případ, že Turecko vypoví Německu válku a Bulharsko napadne Turecko, ochotna Bulharům prohlásit, že bude považovat Bulharsko za svého nepřítele. To by na Bulharsko mocně zapůsobilo. Jsou ještě další politické otázky. Navrhuji, aby oba ministři zahraničních věcí a presidentem jmenovaný zástupce USA tuto otázku prozkoumali a poradili nám, jak přimět Turecko ke vstupu do války a jaký by to mělo výsledek. Myslím, že by to přineslo obrovské výsledky a rozhodující možnosti. Jestliže Turecko vypoví Německu válku, bude to pro německý národ obrovská rána. Jestliže toho dokážeme náležitě využít, musí to vést k neutralizaci Bulharska. Pokud jde o další země na Balkáně, uvažuje Rumunsko již dnes, které zemi by mělo nabídnout kapitulaci. Také v Maďarsku je zmatek. Je na čase, abychom sklízeli ovoce. Přišla doba, abychom za toto ovoce, pokud to považujeme za účelné, zaplatili. Navrhuji, aby tyto otázky projednali naši tři představitelé, kteří nám mohou po jejich projednání říci, co by bylo možno udělat pro to, aby se Rusku ulehčilo, i pro to, aby byl zajištěn úspěch operace „Overlord".
Stalin: Pokud jde o dvě divize, které chce pan Churchill uvolnit na pomoc Turecku a partyzánům, nejsou v této věci mezi námi žádné neshody. Uvolnění dvou divizí na pomoc partyzánům považujeme za důležité. Jestliže však zde máme projednat vojenské otázky, pak za hlavní a rozhodující otázku považujeme operaci „Overlord".
Chtěl bych, aby vojenská komise měla jednoznačný úkol. Navrhuji dát této komisi jednoznačnou směrnici, v jejímž rámci by mohla pracovat. Je samozřejmé, že Rusové potřebují pomoc. Chtěl bych prohlásit, že jde-li o to poskytnout nám pomoc, očekáváme ji od těch, kdo mají realizovat stanovené operace, a očekáváme opravdovou pomoc.
Jaké směrnice by měla vojenská komise dostat? Měly by stanovit, aby termín operace „Overlord" nebyl odsunut, aby květen byl nejzazším termínem pro její uskutečnění. Další směrnice by měla podle přání Rusů požadovat, aby operace „Overlord" byla podpořena vyloděním v jižní Francii. Není-li možné vylodit se v jižní Francii 2 - 3 měsíce před zahájením operace „Overlord", mělo by se tak stát současně s operací „Overlord". Jestliže dopravní těžkosti nedovolí vylodění v jižní Francii současně s operací „Overlord", bylo by možno tuto operaci v jižní Francii podniknout za nějakou dobu po zahájení operace „Overlord". Myslím, že vylodění v jižní Francii by bylo pomocnou operací, která by zajišťovala úspěch operace „Overlord". Zároveň by operace k dobytí Říma měla odvést pozornost. Třetí směrnice by komisi ukládala pospíšit si s jmenováním velitele operace „Overlord". Bylo by lepší vyřešit tyto otázky, dokud jsme zde, a já nevidím důvod, proč by to nebylo možné. Domníváme se, že dokud nebude jmenován vrchní velitel, nedá se od operace „Overlord" očekávat úspěch. Jmenování vrchního velitele je úkolem Angličanů a Američanů, ale Rusové chtějí vědět, kdo jím bude. To jsou tři směrnice pro vojenskou komisi. Kdyby komise pracovala v duchu těchto směrnic, mohla by být její práce úspěšná a dříve ukončena. Prosím konferenci, aby vzala tyto mé názory v úvahu.
Roosevelt: Vyslechl jsem se zájmem všechno, co zde bylo řečeno, počínaje operací „Overlord" a konče otázkou Turecka. Přikládám velký význam časovým lhůtám. Jestliže s operací „Overlord" všichni souhlasí, je nutno se dohodnout o tom, kdy má být tato operace uskutečněna.
Operaci „Overlord" je možno uskutečnit v prvním květnovém týdnu nebo ji o něco odsunout pro případ, že bychom podnikli jednu nebo dvě operace ve Středozemním moři, k nimž by bylo třeba vyloďovacích prostředků a letadel. Bude-li podniknuta ve východní části Středozemního moře a nebude-li přitom dosaženo úspěchu, bude sem nutno přesunout další materiál a vojska. V takovém případě nebude „Overlord" uskutečněn ve stanovené lhůtě.
Stalin: Proti Jugoslávii nasadili Němci 8 divizí, z toho je 5 divizí v Řecku. V Bulharsku jsou 3 - 4 německé divize a v Itálii 9.
Churchill: Naše cifry se liší od těchto údajů.
Stalin: Vaše cifry jsou nepřesné. Ve Francii mají Němci 25 divizí.
Roosevelt: Naše štáby musí vypracovat plány jak upoutat německé divize na Balkáně. Tyto plány musí být vypracovány tak, aby operace, které k tomuto účelu podnikneme, nepoškodily operaci „Overlord".
Stalin: Správně.
Churchill: Když jsem mluvil o opatřeních na Balkáně, nemyslel jsem tím, že by se mělo k tomuto účelu použít velkých sil.
Stalin: Bude-li to možné, bylo by dobře uskutečnit operaci „Overlord" během května, dejme tomu 10., 15., 20. května.
Churchill: K tomu se nemohu zavázat.
Stalin: Bude-li operace „Overlord" uskutečněna v srpnu, jak o tom mluvil Churchill včera, může se stát, že pro nepříznivé počasí v tomto období nakonec z této operace sejde. Duben a květen jsou nejvhodnější měsíce pro operaci „Overlord".
Churchill: Myslím, že se názorově nerozcházíme tak, jak se to může zdát. Jsem ochoten udělat všechno, co je v silách britské vlády, aby operace „Overlord" byla uskutečněna co nejdříve. Avšak nemyslím, že by četné možnosti, které jsou ve Středozemním moři, měly být nemilosrdně zavrženy jako bezvýznamné jenom proto, že jejich využití zdrží operaci „Overlord" o 2 - 3 měsíce.
Stalin: Operace v prostoru Středozemního moře, o kterých mluví Churchill, jsou jenom záškodnické akce, i když význam těchto akcí nepopírám.
Churchill: Početná britská vojska nesmějí podle našeho názoru zůstávat půl roku v nečinnosti. Musí proti nepříteli bojovat; doufáme, že s pomocí amerických spojenců zničíme německé divize v Itálii. Nemůžeme zůstávat v Itálii pasivní, neboť se tím celé naše italské tažení zhatí. Musíme poskytovat našim ruským přátelům pomoc.
Stalin: Podle Churchilla to vypadá tak, že Rusové žádají od Angličanů, aby zaháleli.
Churchill: Budou-li lodi vyslány z prostoru Středozemního moře pryč, značně se tím zmenší rozsah operací v této oblasti. Maršál Stalin si pamatuje, že na moskevské konferenci bylo uvedeno, za jakých podmínek může být operace „Overlord" úspěšná. Tyto podmínky počítají s tím, že ve Francii bude v okamžiku invaze nanejvýš 12 mobilních německých divizí a že během 60 dnů nedokážou Němci přemístit do Francie k doplnění svých vojsk více než 15 divizí. V tom není žádná chyba, protože tyto podmínky jsou základ, na kterém spočívá „Overlord". Musíme upoutat co největší množství německých divizí v Itálii, na Balkáně a v oblasti Turecka, jestliže Turecko vstoupí do války. Na frontě v Itálii bojují proti nám německé divize přemístěné z Francie. Budeme-li na frontě v Itálii pasivní, mohou Němci znovu přemístit své divize do Francie ke škodě operace „Overlord". Proto musíme upoutat nepřítele bojem a udržovat naši frontu v Itálii v aktivitě, aby tam bylo možno vázat dostatečný počet německých divizí.
Pokud jde o Turecko, souhlasím s tím, aby se trvalo na jeho vstupu do války. Jestliže to odmítne, nedá se nic dělat. Jestliže s tím bude souhlasit, bude nutno využít tureckých leteckých základen v Anatolii a obsadit Rhodos. Pro tuto operaci bude stačit jedna úderná divize. Později může ostrov držet posádka, která tam bude. Získáme-li Rhodos a turecké základny, budeme moci vyhnat německé posádky i z jiných ostrovů v Egejském moři a uvolnit Dardanely. Taková operace si nevyžádá velkého množství vojsk. Je to operace malého rozsahu. Jestliže Turecko vstoupí do války a my obsadíme Rhodos, budeme mít v této oblasti zajištěnou nadvládu a za nějakou dobu budou všechny ostrovy v Egejském moři naše. Jestliže Turecko do války nevstoupí, nebudeme nad tím truchlit a já nebudu požadovat uvolnění vojsk pro obsazení Rhodu a ostrovů v Egejském moři. Avšak v tomto případě nebude truchlit ani Německo, protože i nadále bude v této oblasti pánem. Jestliže Turecko vstoupí do války, budeme moci naše vojska, která jsou určena k obraně Egypta, a naše letectvo, které rovněž brání Egypt, uvést do pohybu. Po obsazení ostrovů v Egejském moři by bylo možno využít těchto sil v oblastech na sever od Egypta. Navrhuji důkladně tuto otázku prozkoumat. Bude to velká smůla, jestliže Turecko do války nevstoupí, neboť tím Německo zůstane v této oblasti pánem. Chci, aby vojsk a letadel, jež zahálejí v Egyptě, bylo možno v případě vstupu Turecka do války využít co nejrychleji, všechno záleží na výsadkových prostředcích. Nesnáze spočívají v přepravě vojsk přes moře. Jsem ochoten kdykoli projednat všechny podrobnosti se Spojenci. Ale všechno závisí na počtu vyloďovacích plavidel. Budou-li tato plavidla ponechána ve Středozemním moři nebo v Indickém oceánu na úkor operace „Overlord", nemůže být úspěch operace „Overlord" a operace v jižní Francii zaručen. Operace v jižní Francii si vyžadují velkého množství vyloďovacích prostředků. Prosím, abyste to vzali v úvahu.
A konečně považuji za přijatelné a jménem britské vlády dávám souhlas k tomu, aby byly vypracovány směrnice pro vojenskou komisi. Navrhuji, abychom spolu s Američany vypracovali své návrhy směrnic pro komisi. Myslím, že se naše názory víceméně shodují.
Stalin: Jak dlouho máte v úmyslu zdržet se v Teheránu?
Churchill: Jsem ochoten nejíst, dokud směrnice nebudou vypracovány.
Stalin: Jde o to, kdy máme v úmyslu naši konferenci skončit.
Roosevelt: Jsem ochoten zůstat v Teheránu tak dlouho, dokud bude v Teheránu maršál Stalin.
Churchill: Bude-li to nutné, jsem ochoten zůstat v Teheránu navždy.
Stalin: Chtěl bych se zeptat, kolik je v současné době francouzských divizí.
Roosevelt: Počítá se s vyzbrojením 11 francouzských divizí. Avšak z toho je dnes pohotově pouze 5 divizí a v nejbližší době budou vyzbrojeny další 4 divize.
Stalin: Jsou tyto francouzské divize v akci, nebo zahálejí?
Roosevelt: Jedna divize bojuje v Itálii, jedna nebo dvě divize jsou na Korsice a na Sardinii.
Stalin: Jak velení hodlá těchto francouzských divizí využít?
Marshall: Počítá se s tím, že francouzský sbor bude včleněn do 5. armády operující na levém křídle v Itálii. Jedna divize je v současné době přemísťována na frontu do Itálie, kde projde bojovým výcvikem. Potom bude rozhodnuto o nejúčelnějším využití francouzských divizí. Vyzbrojení dalších 4 francouzských divizí bude záležet na tom, kolik času bude třeba k jejich výcviku.
Stalin: Jsou to divize francouzského typu?
Marshall: Tyto divize jsou amerického typu a každá z nich má 15 000 mužů. Většina vojáků nejsou Francouzi. V tankových divizích jsou tři čtvrtiny vojáků Francouzi a zbytek Afričané.
Roosevelt: Chtěl bych říci několik slov. Myslím si, že dáme-li my tři naší vojenské komisi směrnice, bude moci tato komise projednat všechny otázky.
Stalin: Žádné vojenské komise není zapotřebí. Můžeme vyřešit všechny otázky zde na poradě. Musíme rozhodnout o datu, o veliteli operace „Overlord" a o nutnosti podpůrné operace v jižní Francii. My, Rusové, máme svůj pobyt v Teheránu omezený. Mohli bychom se tu zdržet ještě 1. prosince, ale 2. prosince musíme odjet. President si jistě pamatuje, že jsme se s ním dohodli na 3 - 4 dnech.
Roosevelt: Myslím, že můj návrh zjednoduší práci štábu. Vojenská komise musí vzít za základ operaci „Overlord" a předložit své návrhy na pomocné operace v prostoru Středozemního moře. Musí také dbát o to, aby tyto operace nezdržely uskutečnění operace „Overlord".
Stalin: Rusové chtějí znát datum zahájení operace „Overlord", aby mohli připravit svůj úder proti Německu.
Roosevelt: Datum operace „Overlord" bylo určeno v Quebeku. Jenom nejzávažnější změny situace mohou ospravedlnit změnu stanoveného termínu této operace.
Churchill: Vyslechl jsem ted' směrnici, kterou navrhuje president pro komisi. Rád bych si presidentův návrh promyslil. Nespatřuji v této otázce zásadní rozpory, ale chtěl bych mít čas k prozkoumání presidentových návrhů. Rád bych zůstal v Teheránu 1. prosince a odjel 2. prosince. Není mi jasné, zda president navrhuje ustavit vojenskou komisi nebo zda nemá být ustanovována, neboť maršál Stalin doporučuje, abychom se obešli bez ní. Já osobně jsem pro takovou komisi.
Pokud jde o stanovení termínu operace „Overlord", chci říci, že bude-li rozhodnuto projednat strategické otázky ve vojenské komisi...
Stalin: My nepožadujeme žádné projednávání.
Roosevelt: My všichni víme, že neshody mezi námi a Angličany nejsou velké. Jsem proti odkládání operace „Overlord", zatímco pan Churchill více zdůrazňuje důležitost operací ve Středozemním moři. Vojenská komise by mohla vnést do těchto otázek jasno.
Stalin: Můžeme tyto otázky vyřešit sami, neboť máme větší práva než vojenská komise. Mohu-li položit choulostivou otázku, rád bych od Angličanů slyšel, zda věří v operaci „Overlord" nebo zda o ní jednoduše mluví jenom proto, aby uklidnili Rusy.
Churchill: Budou-li pro to podmínky, jež byly uvedeny na moskevské konferenci, jsem pevně přesvědčen o tom, že v okamžiku zahájení operace „Overlord" vrhneme všechny naše síly proti Němcům.
Roosevelt: Jsme dnes velmi hladoví. Proto bych navrhoval naše zasedání přerušit, abychom se mohli účastnit večeře, kterou dnes pořádá maršál Stalin. Navrhuji, aby naše vojenská komise pokračovala ve svém jednání zítra ráno.
Stalin: Jednání vojenské komise není nutné. Je to zbytečné. Porada vojenské komise naši práci neurychlí. Urychlit ji můžeme jenom my sami.
Churchill: Možná že by bylo lepší, kdybych se spolu s presidentem dohodl a sdělil vám naše společné stanovisko.
Stalin: Tím se naše práce urychlí.
Churchill: A co komise složená z Hopkinse a dvou ministrů zahraničních věcí?
Stalin: Ani tato komise není nutná, ale jestliže pan Churchill na ní trvá, nejsme proti ní.
Roosevelt: Zítra by mohli Hopkins, Molotov a Eden spolu hovořit u oběda.
Stalin: Co budeme dělat zítra? Budou již Churchillovy a Rooseveltovy návrhy hotovy?
Roosevelt: Návrhy budou hotové, a tak navrhuji, abychom zítra o půl druhé já, Churchill a maršál Stalin poobědvali a všechny otázky projednali.
Churchill: To bude náš program na zítřek.
Stalin: Souhlasím.


Muhammad Rezá Šáh, Stalin a Molotov, Teheránská konference, 1943
commons.wikimedia.org

6

TŘETÍ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE

Teherán 30. listopadu 1943

I. Rozhovor u oběda

Ve 13 hodin 40 minut

Roosevelt říká, že chce maršálu Stalinovi sdělit příjemnou novinu. Spojené štáby přijaly dnes za Churchillovy a Rooseveltovy účasti tento návrh:
Operace "Overlord" se plánuje na květen 1944 a bude uskutečněná za podpory vyloďovací operace v jižní Francii. Síla této podpůrné operace bude záviset na množství vyloďovacích prostředků, které budou v té době k dispozici.
Stalin říká, že je s tímto rozhodnutím spokojen.
Churchill podotýká, že přesné datum zahájení operace bude zřejmě záležet na měsíční fázi.
Stalin říká, že on samozřejmě nepožaduje, aby mu byl sdělen termín přesně na den, neboť manévr si jistě vyžádá jeden nebo dva týdny v průběhu května.
Roosevelt říká, že pokud se to dá dnes odhadnout, bude nejvhodnější dobou období mezi 15. a 20. květnem.
Stalin říká, že chce Churchillovi a Rooseveltovi oznámit, že v okamžiku zahájení vyloďovacích operací ve Francii zasadí Rusové Němcům silný úder.
Roosevelt říká, že by to bylo velmi dobré, protože to by znemožnilo Němcům přemísťovat vojska na západ.
Churchill říká, že Angličané konají rozsáhlé přípravy k operaci "0verlord". On, Churchill, by si rád, pokud to čas dovolí, pohovořil někdy s maršálem Stalinem o některých podrobnostech těchto příprav. Mimo jiné dosti velkým problémem je přísun pohonných hmot pro vyloďující se vojska. Angličané mají zvláštní dutý kabel, který je možno odmotat a položit na dno Kanálu. Tímto dutým kabelem - je to vlastně potrubí - budou dopravovány pohonné hmoty na protější pobřeží.
Stalin podotýká, že to je velmi dobrý způsob přepravy pohonných hmot a že to velmi usnadní situaci.

II. Jednání u konferenčního stolu

Začátek v 16 hodin 30 minut, konec v 17 hodin 20 minut

Roosevelt: Rozhodnutí britského a amerického štábu bylo sděleno maršálu Stalinovi a uspokojilo ho. Bylo by žádoucí, kdyby generál Brooke podal konferenci o tomto rozhodnutí zprávu, pokud maršál Stalin proti tomu nic nenamítá.
Stalin: Souhlasím.
Churchill: Toto prohlášení učiní generál Brooke jak jménem Američanů, tak jménem Angličanů.
Brooke: Náčelníci spojených štábů doporučili presidentovi a ministerskému předsedovi, aby maršálu Stalinovi bylo sděleno, že operace "Overlord" bude zahájena v květnu. Tato operace bude podpořena operací v jižní Francii, přičemž její rozsah bude záviset na množství desantních plavidel, která budou v té době k dispozici.
Churchill: Samozřejmě se rozumí, že spojené štáby Velké Británie a USA budou v těsném kontaktu s maršálem Stalinem, aby mohly být operace všech Spojenců koordinovány a nepříteli byl zasazen úder současně z obou stran.
Stalin: Chápu, jaké důležité rozhodnutí udělaly štáby našich spojenců i jaké těžkosti jsou s realizací tohoto rozhodnutí spojeny. Možná že nebezpečí nebude hrozit na počátku operace "Overlord", ale v jejím průběhu, až se Němci pokusí přemístit část vojsk z východní fronty na západní a ztížit operaci "Overlord". Abychom znemožnili Němcům manévrovat zálohami a přemísťovat větší síly z východní fronty na západ, zavazují se Rusové, že v květnu podniknou na několika místech velkou ofenzívu proti Němcům, aby poutali německé divize na východní frontě a znemožnili Němcům operaci "Overlord" jakkoli komplikovat. Sdělil jsem to dnes presidentu Rooseveltovi i ministerskému předsedovi Churchillovi, ale chtěl bych své prohlášení opakovat i na konferenci.
Roosevelt: Jsem velmi spokojen s prohlášením maršála Stalina, že budou učiněna opatření ke koordinaci úderů proti nepříteli. Doufám, že naše národy nyní pochopily nutnost společných akcí; připravované operace našich tří území ukážou, že jsme se naučili postupovat společně.
Spojené státy ještě nejmenovaly velitele operace "Overlord", ale jsem přesvědčen, že bude jmenován v nejbližších třech nebo čtyřech dnech, jakmile se vrátíme do Káhiry.
Mám ještě jeden návrh - návrh, aby naše štáby bez průtahu přikročily k rozpracování návrhů, které zde byly přijaty. Proto si myslím, že se už zítra mohou vrátit do Káhiry, jestliže proti tomu maršál Stalin nic nenamítá.
Stalin: Já s tím souhlasím.
Churchill: Chci říci, že jsme dnes udělali závažné rozhodnutí. Nyní musí president, já i naše štáby pečlivě tuto otázku propracovat a rozhodnout, kde najít potřebná vyloďovací plavidla. Máme před sebou pět měsíců a já myslím, že se nám podaří opatřit potřebné množství těchto lodí. Již jsem nařídil prozkoumat tuto otázku, takže podrobnou zprávu dostanu ihned, jakmile se naše štáby vrátí domů. Má-li mít operace "Overlord" úspěch, musíme mít značnou přesilu a já doufám, že naše štáby to dokážou. V červnu již budeme svádět těžké a aktivní boje s nepřítelem. Myslím, že jsme skončili projednávání otázek vojenských. Teď bychom mohli projednat otázky politické. To bychom mohli udělat 1. a 2. prosince a odjet 3. prosince. Byl by to velký úspěch a bylo by dobře, kdybychom se rozjeli s vědomím, že jsme vyřešili všechny otázky, a mohli veřejnosti sdělit, že jsme dosáhli naprosté shody. Doufám, že president bude moci zůstat do 3. prosince zrovna tak jako i já, pokud ovšem bude chtít zůstat i maršál Stalin.
Stalin: Zůstanu.
Roosevelt: Velmi rád slyším, že maršál Stalin souhlasí zdržet se o den déle. Chtěl bych se zmínit ještě o komuniké: možná že by nám naše štáby mohly předložit návrh tohoto komuniké.
Stalin: V té části, která se týká vojenských otázek.
Churchill: To je samozřejmé. Je nutné, aby komuniké bylo stručné a trochu záhadné.
Stalin: Ale bez mystiky.
Churchill: Jsem přesvědčen, že se nepřítel musí záhy dovědět o našich přípravách, neboť to může zjistit podle zvýšeného provozu na železnicích, podle aktivity v našich přístavech atd.
Stalin: Velkou operaci nelze utajit.
Churchill: Bylo by nutné, aby naše štáby přemýšlely o tom, jak tyto přípravy zamaskovat a zmást nepřítele.
Stalin: My v takových případech klameme nepřítele tím, že děláme makety tanků a letadel a budujeme klamná letiště. Potom pomocí traktorů uvádíme tyto makety tanků a letadel do pohybu. Průzkum hlásí tyto přesuny nepříteli, takže si Němci myslí, že se právě na tomto místě připravuje úder. Zároveň tam, kde se opravdu připravuje útok, panuje naprostý klid. Všechny přesuny se konají v noci. Soustřeďujeme na mnoha místech 5 000 - 8 000 maket tanků, až 2 000 maket letounů a budujeme velký počet klamných letišť. Kromě toho mateme nepřítele pomocí rozhlasu. V těch prostorech, kde se s útokem nepočítá, vyvíjejí rozhlasové stanice zvýšenou činnost. Nepřítel tyto stanice zachycuje a nabývá z toho dojmu, že zde jsou velké jednotky. Nepřátelské letouny někdy v noci bombardují tyto prostory, které jsou ve skutečnosti úplně prázdné.
Churchill: Pravdu je třeba chránit nepravdou. V každém případě budou podniknuta opatření, aby byl nepřítel uveden v omyl.


Maršál Vorošilov, Stalin, tlumočník, Harry Hopkins, generál sir Archibald Clark Keer a George C. Marshall.
Fotografie z Teheránské konference, Írán

commons.wikimedia.org

7

ČTVRTÉ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE

Teherán 1. prosince 1943

I. Zasedání v době oběda

Začátek ve 13 hodin, konec v 15 hodin

Hopkins: Vstup Turecka do války závisí na tom, jakou podporu může Turecko dostat od Velké Británie a Spojených států. Kromě toho je nutno koordinovat jeho vstup do války s celkovou strategií.
Roosevelt: Jinými slovy to znamená, že Inönü se nás zeptá, zda Turecko podpoříme. Myslím, že tuto otázku je nutno ještě propracovat.
Stalin: Churchill řekl, že britská vláda uvolňuje na pomoc Turecku 20 - 30 letek a 2 - 3 divize.
Churchill: Nedali jsme souhlas, pokud jde o 2 - 3  divize.  Máme v Egyptě 17 letek, kterých anglo-americké velení v současné době nepoužívá. V případě vstupu Turecka do války by tyto letky sloužily k jeho obraně. Kromě toho dala Velká Británie souhlas k tomu, aby Turecku byly poskytnuty 3 pluky protiletecké obrany. To je všechno, co Angličané slíbili Turecku. Angličané neslíbili Turecku vojsko. Turci mají 50 divizí. Turci jsou dobří vojáci, ale nemají moderní zbraně. Pokud jde o 2 - 3 divize, o kterých se zmiňuje maršál Stalin, uvolnila britská vláda tyto divize k obsazení ostrovů v Egejském moři pro případ, že by Turecko vstoupilo do války, ne na pomoc Turecku.
Roosevelt (obraceje se k Churchillovi): Je to pravda, že si operace k dobytí Rhodu vyžádá velkého množství vyloďovacích prostředků?
Churchill: Tato operace nebude vyžadovat více vyloďovacích prostředků, než kolik jich je ve Středozemním moři.
Roosevelt: Moje nesnáze pramení z toho, že americký štáb ještě neprozkoumal, kolik desantních plavidel je třeba pro operace v Itálii, pro přípravu operace "Overlord" ve Velké Británii a pro Indický oceán. Proto musím být ve slibech Turecku opatrný. Obávám se, aby tyto sliby nezkomplikovaly splnění naší včerejší dohody.
Stalin: Turecko by kromě toho, že vstoupí do války, dalo také své území k dispozici spojeneckému letectvu.
Churchill: Ano.
Stalin: Myslím, že jsme s touto otázkou hotovi.
Churchill: Nenavrhovali jsme nic, co bychom nemohli dát. Nabídli jsme Turkům další tři letky stíhacích letounů, abychom celkový počet letek včetně těch, které jsou v Egyptě, zvýšili na dvacet. Možná že by Američané k tomu ještě něco přidali. Slíbili jsme Turkům jednotky protiletecké obrany, ale neslíbili jsme jim žádné vojáky, protože je nemáme. Pokud jde o vyloďovací prostředky, bude jich třeba v březnu, ale já si, myslím, že je můžeme sehnat v době mezi obsazením Říma a zahájením operace "Overlord".
Roosevelt: Chci se poradit s vojáky. Doufám, že Churchill má pravdu, ale moji poradci říkají, že v období mezi obsazením Říma a zahájením operace "Overlord" nejsou vyloučeny těžkosti, pokud jde o využití desantních lodí. Tvrdí, že do 1. dubna je naprosto nutné mít pohromadě všechny desantní lodi, kterých bude použito k operaci "Overlord".
Churchill: Já žádné těžkosti nevidím. Nedělali jsme Turecku žádné návrhy, takže nevím, zda je Inönü přijme. Inönü bude v Káhiře a tam se seznámí se situací. Mohu poskytnout Turkům 20 letek. Žádné vojáky Turkům nedám. Kromě toho si myslím, že ani žádné vojáky nepotřebují. Celá nesnáz je však v tom, že nevím, zda Inönü do Káhiry přijede nebo ne.
Stalin: Nerozstonal se Inönü?
Churchill: Snadno se může rozstonat. Jestliže Inönü nebude chtít jet do Káhiry, aby se tam sešel se mnou a s presidentem, jsem odhodlán jet k němu na křižníku do Adany. Inönü sem přijede a já mu vykreslím chmurný obraz, co očekává Turky v případě, že nebudou chtít vstoupit do války, a příznivý obraz v opačném případě. Pak vás budu o výsledcích svých rozhovorů s Inönüm informovat,
Hopkins: Američtí vojenští činitelé nejednali o podpoře Turecka ve válce, a proto pochybují o tom, že by bylo účelné zvát Inönüho do Káhiry, dokud vojáci tuto otázku neprozkoumají.
Stalin: To znamená, že Hopkins navrhuje nezvat Inönüho.
Hopkins: Nenavrhuji nezvat Inönüho, ale zdůrazňuji, že předem by bylo užitečné zjistit, jakou pomoc můžeme Turkům poskytnout.
Churchill: Souhlasím s Hopkinsem. Musíme se domluvit o eventuální pomoci Turkům.
Stalin: Neměli bychom to udělat spolu s vojáky?
Churchill: Musíme společně s vojáky prozkoumat otázku vyloďovacích prostředků. Možná že se jim podaří získat víc, než si myslíme: třeba je vezmou z Indického nebo z Tichého oceánu nebo je postaví. Není-li to možné, musíme se něčeho zříci. V každém případě je však rozhodnuto, že "Overlord" tím nesmí utrpět.
Roosevelt: Myslím, že by bylo užitečné, kdybych stručně vylíčil situaci v Tichomoří v souvislosti s otázkou, zda by bylo možno vzít odtud vyloďovací prostředky, jak to navrhuje Churchill. Musím zdůraznit, že za prvé mezi Tichým oceánem a Středozemním mořem je obrovská vzdálenost, za druhé postupujeme v Tichomoří na sever, abychom přeťali Japoncům komunikace, a právě v této oblasti potřebujeme vyloďovací prostředky.
Hopkins: Je pravda, že Churchill a Eden nemluvili s Turky o obsazení ostrovů v Egejském moři?
Eden: Ne, já jsem o tom nemluvil. Žádal jsem Turky jenom o to, aby nám poskytli letecké základny, ale o vyloďovacích prostředcích jsem s nimi nemluvil.
Roosevelt: Jestliže se setkám s tureckým presidentem, navrhnu mu, že bychom obsadili Krétu a Dódekanés, protože leží velmi blízko Turecka.
Churchill: Chci získat od Turků letecké základny v prostoru Smyrny, které pomohli vybudovat Turkům Angličané. Kdybychom tyto letecké základny od Turků dostali, vyhnali bychom německé letectvo z ostrovů. Jsme ochotni k tomuto účelu zaplatit za každé zničené německé letadlo svým vlastním letounem. Vyhnat německé posádky z ostrovů bude možné tehdy, až si zjednáme v tomto prostoru nadvládu ve vzduchu. Není třeba brát Rhodos, kde je 8 000 Italů a 5 000 Němců, ztečí. Bude jej možno umořit hladem. Dostaneme-li základny v Turecku, budou moci naše lodi za podpory letectva odříznout Němcům spoje a tím bude cíle dosaženo.
Stalin: To je správné. Dvacet letek v Káhiře teď podle mého názoru zahálí. Budou-li však nasazeny do boje, nezbude po německém letectvu ani památka. Avšak k letkám stíhacích letounů by bylo nutno přidat určitý počet bombardérů.
Roosevelt: Souhlasím s Churchillovým návrhem, aby k obraně Turecka bylo uvolněno dvacet letek a určitý počet bombardérů.
Churchill: Nabízíme Turecku určitou ochranu ze vzduchu a protileteckou ochranu. Teď je zima, takže invaze do Turecka je nepravděpodobná. Počítáme s tím, že budeme dále dodávat Turecku zbraně. Turecko dostává většinou americké zbraně. V současné době nabízíme Turkům neocenitelnou možnost přijmout pozvání sovětské vlády, aby se účastnilo mírové konference.
Stalin: Jaké zbraně chybějí Turecku?
Churchill: Turci mají pušky, celkem slušné dělostřelectvo, ale nemají protitanková děla, nemají letadla ani tanky. Zřídili jsme v Turecku vojenské školy, ale Turci jich využívají špatně. Turci nemají zkušenosti s obsluhou radiopřístrojů, zato jsou dobří vojáci.
Stalin: Je docela možné, že poskytnou-li Turci Spojencům letiště, nepodnikne Bulharsko útok na Turecko, ale Němci budou očekávat útok Turecka. Turecko na Němce nezaútočí, ale bude s nimi prostě ve válečném stavu. Zato Spojenci dostanou od Turecka letiště a přístavy. Kdyby se události vyvinuly takto, nebylo by to také špatné.
Eden: Řekl jsem Turkům, že mohou poskytnout Spojencům letecké základny, aniž budou válčit, neboť Německo nepřepadne Turecko.
Roosevelt: V tom směru by mohlo být Turecku příkladem Portugalsko.
Eden: Numan nechtěl s mým názorem souhlasit. Řekl, že Německo bude reagovat a že Turecko by raději vstoupilo do války z vlastní vůle, než aby do ní bylo zataženo.
Churchill: To je pravda. Musím však říci, že když žádáte Turecko, aby rozšířilo svou neutralitu tím, že nám poskytne letecké základny, odpovídají Turci, že raději povedou opravdovou válku, a když říkáte Turkům, aby začali opravdovou válku, odpovídají, že na ni nejsou vyzbrojeni. Jestliže Turci na náš návrh nepřistoupí, musíme jim dát pádně najevo, co si o tom myslíme. Musíme jim říci, že se v takovém případě nemohou mírové konference účastnit. Pokud jde o Velkou Británii, řekneme jim, že nás záležitosti Turků nezajímají. Kromě toho zastavíme dodávky zbraní Turecku.
Eden: Chtěl bych upřesnit, jaké požadavky máme předložit Turecku v Káhiře. Je mi jasné, že musíme od Turků požadovat, aby vstoupili do války proti Německu.
Stalin: Hlavně proti Německu...

II. Jednání u konferenčního stolu

Začátek v 16 hodin, konec v 19 hodin 40 minut

Roosevelt: Chtěl bych, abychom na tomto zasedání jednali o Polsku a o Německu.
Stalin: A také o komuniké.
Roosevelt: Komuniké se již připravuje.
Molotov: Mohli bychom nyní dostat odpověď na otázku, zda nám bude předána část italského obchodního i válečného loďstva?
Roosevelt: Odpověď na tuto otázku je velmi prostá. Získali jsme velké množství italských lodí. Tyto lodi mají být podle mého názoru v dočasném užívání Spojených národů, a to co nejefektivněji. Po válce mají být rozděleny mezi Spojené národy.
Molotov: Jestliže není možné, aby nám byly tyto lodi předány do vlastnictví, žádáme, abychom je dostali do dočasného užívání. Použijeme jich v zájmu Spojenců a všech Spojených národů.
Stalin: Jestliže Turecko nevstoupí do války, nepodaří se italské lodi, které by nám byly předány, převést do Černého moře a v takovém případě bychom je chtěli mít v Severním moři. My víme, že Velká Británie a Spojené státy potřebují lodi, ale nežádáme jich mnoho.
Churchill: Jsem pro.
Roosevelt: Já také.
Churchill: Chtěl bych, aby tyto lodi byly v Černém moři.
Stalin: My bychom je také raději měli v Černém moři.
Churchill: Možná že by bylo dobře převést italské lodi předané Sovětskému svazu do Černého moře spolu s britskými loděmi na pomoc sovětskému válečnému loďstvu.
Stalin: Dobře, jsem pro.
Churchill: Musíme projednat předání lodí s Italy, protože Italové nám svým loďstvem pomáhají. Některé italské lodi válčí, jiné vykonávají hlídkovou službu. Ponorek se používá k zásobování. Je jistě lepší mít z italského loďstva co největší užitek, než mít je proti sobě. Proto žádám o dvouměsíční lhůtu, abychom vyřešili s Italy předání italských lodí Sovětskému svazu. Je to choulostivá otázka a zde je nutno počínat si tak, jako si kočka počíná s myší.
Stalin: Mohli bychom tedy dostat tyto lodi koncem ledna příštího roku?
Roosevelt: Souhlasím.
Churchill: Souhlasím.
Stalin: Na těchto lodích budou naše posádky.
Churchill: Chtěli bychom nabídnout ruskému loďstvu v Černém moři pomoc našich lodí. Kromě toho bychom mu rádi pomohli při opravě sovětských námořních válečných základen v Černém moři, například Sevastopolu. Kromě toho bychom rádi, pokud to sovětská vláda bude považovat za užitečné, převedli do Černého moře 4 - 5 britských ponorek, aby tam potápěly Rumuny a Němce. Musím podotknout, že neuplatňujeme v Černém moři žádné nároky ani zájmy.
Stalin: Dobře, za každou pomoc, která nám bude poskytnuta, budeme vděční.
Churchill: Je ještě jeden moment, kterého bychom mohli využít v případě vstupu Turecka do války. Jestliže bude mít Turecko strach vstoupit do války, ale přistoupí na rozšíření své neutrality, není vyloučeno, že Turecko dovolí několika ponorkám průjezd přes Bospor a Dardanely do Černého moře a lodím pro jejich zásobování. Americké ponorky potápějí mnoho japonských lodí v Tichém oceáně; naše ponorky potopily velké množství německých a italských lodí ve Středozemním moři; teď by mohly naše ponorky pomoci v Černém moři.
Stalin: Je otázka vyčerpána?
Churchill: Ano.
Roosevelt: Chtěl bych promluvit o Polsku. Doufám, že sovětská vláda bude moci zahájit jednání a obnovit své styky s polskou vládou.
Stalin: Pověřenci polské vlády se v Polsku paktují s Němci, vraždí partyzány. Neumíte si představit, co tam dělají.
Churchill: To je široká otázka. Vypověděli jsme Německu válku proto, že přepadlo Polsko. Svého času jsem se divil, proč Chamberlain nezačal bojovat za Čechy v Mnichově, když najednou v dubnu 1939 poskytl záruku Polsku. Podivil jsem se, když zavrhl příznivější možnosti a vrátil se k politice války. Zároveň mě to však potěšilo. Kvůli Polsku a také proto, abychom splnili svůj slib, jsme i přesto, že jsme s výjimkou našeho válečného loďstva nebyli připraveni, vypověděli Německu válku a vydatně se podíleli na tom, že do války vstoupila Francie. Francie se zhroutila. Avšak my jsme vzhledem k naší ostrovní poloze nepřestali aktivně bojovat. Přikládáme velký význam pohnutce, která nás přiměla ke vstupu do války. Chápu historický rozdíl mezi naším a ruským postojem k Polsku. Avšak u nás je Polsku věnována velká pozornost, protože útok na Polsko byl pohnutkou k našemu nynějšímu úsilí. Chápal jsem také velmi dobře situaci Ruska na počátku války a vzhledem k tomu, že jsme byli na počátku války slabí a že se Francie zpronevěřila zárukám, jež dala v Mnichově, si uvědomuji, že sovětská vláda nemohla tehdy riskovat v tomto boji svůj život. Ale dnes je situace jiná a já doufám, že kdyby se nás někdo zeptal, proč jsme vstoupili do války, odpověděli bychom, že se tak stalo proto, že jsme poskytli Polsku záruku. Chci připomenout příklad se třemi zápalkami, o kterém jsem se již zmínil. Jednou je Německo, druhou Polsko a třetí Sovětský svaz. Všechny tyto tři zápalky musí být posunuty na západ, aby byl vyřešen jeden z hlavních úkolů Spojenců - zajištění západních hranic Sovětského svazu.
Stalin: Včera se nemluvilo o jednání s polskou vládou. Včera se mluvilo o tom, co všechno je třeba polské vládě přikázat. Musím říci, že Rusko nemá menší, ale větší zájem než jiné státy na dobrých vztazích s Polskem, protože Polsko je sousedem Ruska. Jsme pro obnovení a posílení Polska. Avšak děláme dělicí čáru mezi Polskem a emigrantskou polskou vládou v Londýně. Přerušili jsme s touto vládou styky ne z nějakého rozmaru, nýbrž proto, že se polská vláda připojila k Hitlerovi v jeho pomluvách Sovětského svazu. To všechno bylo uveřejněno v tisku. Jaké můžeme mít záruky, že emigrantská polská vláda v Londýně neudělá opět totéž? Chtěli bychom mít záruku, že zplnomocněnci polské vlády nebudou vraždit partyzány, že emigrantská polská vláda bude opravdu vyzývat k boji proti Němcům a nebude provádět žádné machinace. Budeme udržovat dobré styky s takovou vládou, která vyzývá k aktivnímu boji proti Němcům. Nejsem však přesvědčen, že nynější emigrantská polská vláda v Londýně je taková, jaká by měla být. Jestliže se bude solidarizovat s partyzány a my budeme mít záruku, že se její zmocněnci nebudou stýkat s Němci v Polsku, pak budeme ochotni zahájit s ní jednání.
Churchill tu mluví o 3 zápalkách. Chtěl bych se ho zeptat, co tím myslí.
Churchill: Bylo by dobře, kdybychom zde, u konferenčního stolu, vyslechli názory Rusů na hranice Polska. Myslím, že potom by je mohl Eden nebo já tlumočit Polákům. Myslíme, že Polsko je bezpochyby nutno odškodnit na úkor Německa. Byli bychom ochotni říci Polákům, že to je dobrý plán a že lepší plán nemohou očekávat. Potom bychom mohli nadhodit možnost obnovení styků. Chtěl bych však zdůraznit, že si přejeme existenci silného, nezávislého Polska, které by mělo přátelský vztah k Rusku.
Stalin: Jde o to, že ukrajinské území musí připadnout Ukrajině a běloruské území Bělorusku, tj. že mezi námi a Polskem musí existovat hranice z roku 1939 stanovené sovětskou ústavou. Sovětská vláda trvá na těchto hranicích a považuje to za správné.
Jaké otázky jsou ještě k projednání?
Roosevelt: Otázka Německa.
Stalin: Jaké návrhy jsou v této otázce?
Roosevelt: Rozdělení Německa.
Churchill: Jsem pro rozdělení Německa. Chtěl bych však promyslet otázku rozdělení Pruska. Jsem pro odtržení Bavorska a jiných provincií od Německa.
Roosevelt: Abych podnítil naši diskusi k této otázce, chtěl bych vyložit svůj plán rozdělení Německa na pět států, který jsem sám vypracoval před dvěma měsíci.
Churchill: Chtěl bych zdůraznit, že kořenem zla pro Německo je Prusko.
Roosevelt: Chtěl bych, abychom si nejdříve udělali celkovou představu a teprve potom mluvili o jednotlivých aspektech. Prusko by mělo být podle mého názoru pokud možno oslabeno a jeho území zmenšeno. Prusko by mělo být první samostatnou částí Německa. Druhá část Německa by měla zahrnovat Hannoversko a severozápadní oblasti Německa. Třetí část Sasko a oblast Lipska. Čtvrtá část Hessensko, Darmstadtsko, Kasselsko a oblasti ležící na jih od Rýna, jakož i stará vestfálská města. Pátá část Bavorsko, Bádensko a Württembersko. Každá z těchto pěti částí bude nezávislým státem. Kromě toho musí být z Německa vyčleněny oblasti kolem kielského průplavu a Hamburk. Tyto oblasti by měly spravovat Spojené národy nebo čtyři velmoci. Porúří a Sársko by měly být dány pod kontrolu buďto Spojených národů, nebo pod poručenskou správu celé Evropy. To je můj návrh, musím upozornit, že to jsou zatím jen předběžné úvahy.
Churchill: Vyložil jste všechny karty. Zde podle mého názoru vyvstávají dvě otázky: jedna destruktivní a jedna konstruktivní. Dávám k úvaze dvě myšlenky: jednak izolace Pruska od ostatního Německa, jednak oddělení jižních provincií Německa - Bavorska, Bádenska, Württemberska a Falce - od Sárska až po Sasko včetně. Pro Prusko bych stanovil tvrdé podmínky. Počítám, že jižní provincie by bylo snadné odtrhnout od Pruska a včlenit do podunajské federace. Lidé žijící v Podunají nejsou příčinou války. V každém případě bych s Prusy naložil mnohem tvrději než s ostatními Němci. Jihoněmci nezačnou novou válku.
Stalin: Mně se plán nových státních celků nezamlouvá. Bude-li rozhodnuto rozdělit Německo, neměly by se vytvářet nové celky. Ať už to bude pět nebo šest států a dvě oblasti, jak navrhuje rozdělit Německo Roosevelt, je možno tento Rooseveltův plán na oslabení Německa prozkoumat. Churchill bude mít brzy co činit se spoustou Němců, stejně jako i my. Potom Churchill uvidí, že v německé armádě bojují nejen Prusové, ale i Němci z ostatních německých provincií. Jenom Rakušané, když se vzdávají do zajetí, křičí: já jsem Rakušan, a naši vojáci je přijímají. Pokud jde o Němce z jednotlivých německých provincií, bijí se stejně zuřivě. Ať již budeme přistupovat k otázce rozdělení Německa jakkoli, neměli bychom vytvářet nějaký nový komplex podunajských států, který není schopný života. Maďarsko a Rakousko musí existovat nezávisle na sobě. Rakousko existovalo jako samostatný stát tak dlouho, dokud nebylo anektováno.
Roosevelt: Souhlasím s maršálem Stalinem zejména v tom, že mezi Němci pocházejícími z různých německých provincií není rozdíl. Před padesáti lety tento rozdíl existoval, ale dnes jsou všichni němečtí vojáci stejní. To ovšem neplatí o pruském důstojnictvu.
Churchill: Nechci, abyste si to vykládali tak, jako bych já nebyl pro rozdělení Německa. Chtěl bych říci, že rozdělíme-li Německo na několik částí a nevytvoříme-li z těchto částí kombinované celky, pak přijde doba, kdy se Němci sjednotí, jak zde řekl maršál Stalin.
Stalin: Možnost sjednocení Německa nelze vyloučit žádnými opatřeními.
Churchill: Maršál Stalin dává přednost rozdrobené Evropě?
Stalin: Co s tím má společného Evropa? Nevím, zda je nutné vytvářet čtyři, pět nebo šest samostatných německých států. Tuto otázku je třeba prozkoumat.
Roosevelt: Neměla by se pro prozkoumání německé otázky zřídit zvláštní komise nebo neměli bychom ji snad postoupit londýnské komisi?
Stalin: Tuto otázku by bylo možno postoupit londýnské komisi, v níž jsou zástupci všech tří našich států.
Churchill: Teď bych se chtěl znovu vrátit k polské otázce, která se mi zdá naléhavější, neboť Poláci mohou nadělat mnoho hluku. Chtěl bych přečíst svůj návrh k polské otázce. Přitom nepožaduji, abyste s ním souhlasili v té podobě, v jaké jsem jej vypracoval, protože já sám jsem ještě nedospěl k definitivnímu rozhodnutí,
Můj návrh zní:
"V zásadě bylo schváleno, že jádro polského státu a národa se má rozprostírat mezi tzv. Curzonovou linií a Odrou s připojením Východního Pruska a Opolska. Avšak definitivní vymezení hranic bude vyžadovat důkladné prozkoumání a eventuální přestěhování obyvatelstva v některých místech."
Stalin: Rusové nemají v Baltském moři nezamrzající přístav. Proto by potřebovali nezamrzající přístavy Královec a Memel a přilehlou část Východního Pruska. Tím spíše, že historicky to jsou pradávná slovanská území. Jestliže Angličané souhlasí, aby nám bylo toto území postoupeno, budeme akceptovat Churchillův návrh.
Churchill: To je velmi zajímavý návrh, který určitě prozkoumám.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více