Jaroslav Himr

Autor: Michal Rak 🕔︎︎ 👁︎ 29.392

Jaroslav Himr se narodil 17. června 1917 ve Věrovanech v okrese Přerov. Po absolvování Prostějovské obchodní akademie nastoupil na vojnu a v letech 1936–37 studoval na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Leteckou praxi poté vykonával u 5. leteckého pluku v Brně. Následně prošel aplikačním kursem pro poručíky letectva a od září 1938 sloužil u 49. stíhací letky leteckého pluku 3 „Generála - letce M. R. Štefanika“ na Slovensku.

Také on se nesmířil s okupací Československa a v únoru 1940, přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii, uprchnul do Francie, kam dorazil 27. března 1940. V důsledku jejího rychlého pádu si zde již nezabojoval a jako jeden z mále čs. letců byl 17. června 1940 letecky evakuován do Británie. Zde nejprve prodělal přeškolení na Hurricany a poté, v rámci 79. a 56. perutě, protože mateřská 310. peruť měla přebytek pilotů, zasáhl do Bitvy o Británii a prvních útočných operací nad okupovanou Evropou.

Reklama

Od června 1941 sloužil u 601. perutě, kde vykonával funkci velitele A letky. Šestsetjednička v té době na svých Hurricanech Mk.IIB prováděla stíhací sweepy nad kontinentem, aby se od srpna začala přezbrojovat na žhavou novinku RAF, americkou stíhačku Bell Airacobra Mk. I, do které se vkládaly velké naděje. Letoun ovšem zklamal na celé čáře. RAF Airacobry po několika útočných akcích proti německým lodím u francouzského pobřeží stáhlo z operační služby a všechny koupené letouny poslalo do SSSR. V březnu 1942 již 601. peruť používala standardní Spitfiry Mk.VB. Toho se však Jaroslav Himr nedočkal, protože 15. prosince 1941 odešel na zaslouženou dovolenou.

Během svého odpočinku působil Jaroslav Himr jako instruktor u 56. OTU, u které dokonce velel letce na letišti Tealing ve Skotsku. Po skončení odpočinku převzal Himr 26. června 1942 velení nad 313. perutí. Post mu předal Karel Mrázek, který se stal novým velitelem čs. stíhacího křídla. Stal se tak nejmladším velitelem v čs. letectvu, bylo mu tehdy 25 let. Himr se ihned zapojil do operačních letů, ale také do povinností velitele perutě. Často totiž psal na velitelství žádosti o přezbrojení perutě na modernější verze Spitfirů, protože používané Spitfiry Mk. VB/C již nestačily na nové verze německých stíhaček a ztráty ve vlastních řadách narůstaly. Československé perutě však nebyly v hlavní operační oblasti a přezbrojení se dočkaly až před invazí do Francie. Velitel ale také aktivně bojoval.

Dvacátého třetího července 1942 se 310. a 313. peruť účastnily akce Synchronised Rhubarb. Šlo o bleskový přepad letišť Lannion a Moralix, která byla chráněna silným flakem. S/Ldr Himr si přivezl podíl na zničení plynojemu. První úspěch v leteckém boji si ale mohl připsat až odpoledne 27. února 1943, kdy se 313. peruť podílela na doprovodu bombardérů B–17 a B-24 8. letecké armády USAAF. Jejich cílem během operace Ramrod 57 byl francouzský Brest a zdejší ponorkové základny. Piloti se dostali do šarvátky s několika Fw 190 od III./JG 2 a Himrovi se podařilo jeden poškodit. Němci si však nenechali nic líbit a sestřelili tři československé Spitfiry.

Přesnější mušku měl Jaroslav Himr 27. srpna 1943. Toho dne se třistatřináctka opět podílela a doprovodu amerických bombardérů, jejichž cílem byla podezdřelá staveniště u Wattenu, ze kterých se nakonec vyklubaly odpalovací stanoviště raket V-2. To ovšem tehdy spojenečtí letci netušili. Američané útočili ve čtyřech vlnách, 313. peruť se společně s 64. perutí podílela na doprovodu jedné z nich, která byla německými stíhači napadena již nad pobřežím. Himrovi se podařilo dostat od vhodné střelecké pozice za jednoho z útočníků, výkonější Fw 190 se však začal rychle vzdalovat. Himr však ve vzdálenosti zhruba 650 metrů zahájil palbu a nepřítele zasáhl. Ten se v 19.00 zřítil v plamenech u obce Marck nedaleko Calais. To se již blížil konec Himrova života, aneb akce Ramrod 87.

Ramrod 87 proběhl 24. září 1943, po návratu čs. křídla z odpočinku. Šlo o doprovod dvanácti bombardérů Mitchell nad letiště Lanvéoc-Poulmic a základnu hydroplánů v Brestu. Kolem svazu nejdřív proletěly obávané Fw 190, ale nezaútočily. Pak se však objevily těžké stíhací Messerschmitty Bf 110G do II./ZG 1, které vedl Karl-Heinrich Mattern, nositel Rytířského kříže. Stodesítky byly v té době považovány za lehkého protivníka pro Spitfiry. Dnes bylo ale vše jinak. V nastalé bitvě totiž Češi sestřelili dva Bf 110 jistě a jeden pravděpodobně, avšak sami ztratili tři piloty. Třistadesítka velitele B letky Vladislava Chocholína a třistatřináctka Angličana Johna Cochrana s velitelem Jaroslavem Himrem.

Reklama

Ten se zapojil do boje jako jeden z prvních a přesnou dávkou zapálil pravý motor jednomu Bf 110. Němec mu ale začal unikat střemhlav. Himr se pustil za ním a od té chvíle ho již nikdo nespatřil. Pravděpodobně i zadní střelec zasažené stodesítky měl dobrou mušku…

Pro úplnost jen dodejme, že boje s II./ZG 1 se zúčastnila i britská peruť číslo 610 a stíhači RAF ohlásili 6-1-0 vítězství, Němci však přišli jen o čtyři letouny. 

Himrovo tělo nebylo nikdy nalezeno a jeho jméno je uvedeno na 118. panelu Kamenné knihy v Runnymede. Československé letectvo v něm ztratilo schopného a oblíbeného důstojníka, o kterém tehdejší velitel 10. skupiny Velitelství stíhacího letectva řekl: „Přál bych si, aby v každé naší peruti, rozuměj i v britské, byl takový duch jako u Himra, víte, takový himrovský.“ V době své smrti byl Himr navržen na udělení vysokého britského vyznamenání DFC – Záslužného leteckého kříže, jehož udělení však bylo, za dvě dosažená vzdušná vítězství, za zničení jedné a poškození tří lokomotiv, poškození trawleru, za zničení plynojemu a tří transformátorů, schváleno až 8. října 1943. Dále byl Jaroslav Himr vyznamenán třikrát Čs. válečným křížem, dvakrát Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády (se štítky F a VB), Britové mu udělili ještě The 1939-1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star a Defence Medal. Po válce byl Jaroslav Himr povýšen na štábního kapitána a v červnu 1991 na plukovníka in memoriam.

Prameny:
Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu, 3. část, Svět křídel, Cheb, 2002
Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 4, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 2005
https://www.praha14.cz/MC/letci/himr.html

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více