Příhraniční incidenty na Frýdlantsku v září 1938

Autor: Lubor Dub / dodo 🕔︎︎ 👁︎ 47.840

Jeden z nejsevernějších koutů České republiky, frýdlantský výběžek, byl svou polohou a národnostním složením předurčen, aby jako ideální místo posloužil SdP (Sudetendeutsche Partei) a Freikorpsu k eskalaci napětí a teroru v této oblasti vůči složkám finanční stráže, četnictvu, jednotkám SOS (Stráž obrany státu) i českému obyvatelstvu, či antinacistům. Stejná situace panovala i v dalších místech Sudet, kde chyběly jednotky československé armády. Například v sousedním šluknovském výběžku.

Tato část ČSR – z vojenského hlediska nehájitelná, nebyla zahrnuta do plánů obrany republiky. Kraj geograficky připadá spíše k žitavské pánvi a od vnitrozemí jej oddělují Jizerské hory. Obranná linie tvořená pásmem lehkých vojenských opevnění (tzv. řopíků) probíhala přes hřebeny hor od Smědavy, přes sedlo nad Oldřichovem v Hájích a Albrechtice směrem na Chrastavu a Horní Sedlo. V oblasti nebyla nasazena armáda a nejbližší vojenská posádka byla dislokována v Liberci, který je vzdálen od Frýdlantu 24 km, od Habartic 34 km a Srbské plných 36 km. Služba státu zde byla náročná a nebezpečná. Proto byly po zhoršení mezinárodní situace z nařízení vlády z října 1936 založeny jednotky SOS. Finančníky, četnistvo a státní policii v nich doplnili armádní záložníci žijící v okolí. V Liberci bylo velitelství praporu SOS, ve Frýdlantu sídlil štáb roty. Ta měla čety a družstva rozmístěna v hraničních obcích výběžku.

Reklama

Podnětem k prohloubení teroru v pohraničí byl sjezd NSDAP v září 1938. Zúčastnila se ho početná delegace SdP, v čele s K. Henleinem a K. H. Frankem. Bylo dohodnuto, že po projevu A. Hitlera 12.9., ve kterém promluví o utlačování německé menšiny v Československu, budou vyvolány nepokoje v českém pohraničí.

První vážnější incident se stal 15. 9. 1938, kdy henleinovci obsadili budovu tehdejšího Okresního úřadu Frýdlant. Pořádek byl nastolen po povolání jednotky 44. pěšího pluku z Liberce. Poté co vláda 14. 9. 1938 rozpustila SdP a vydala zatykač na K. Henleina a K. H. Franka (16.9.1938), prchali henleinovci za hranice do Německa. S nimi i Henlein, který dále řídil Freikorps z Říše. 17. 9. 1938 Henlein oficiálně vyzval k akcím na hranicích a k boji proti Československu. Uprchlí henleinovci se soustředili v oddílech Sudetendeutsches Freikorps, které měly základny ve Slezsku, Bavorsku, Rakousku a Sasku.

Přepadení Finančního úřadu v Habarticích

20. 9. 1938 družstvo SOS č. 126, se sídlem v budově celnice v Habarticích, zjistilo pohyb německých jednotek (71. pěší pluk z Görlitz) směrem k československé hranici. 17 členům tohoto družstva velel vrchní respicient Kuběnka. Mužstvo začalo celnici připravovat na možné střetnutí. Dveře a okna opevnili pytli s pískem, byly postaveny hlídky. Večer zhaslo světlo v německém Seidenbergu (dnes Zawidów) i Habarticích, kam dodávala proud elektrárna z Říše. Kolem 22. hodiny hlídky zjistily příjezd několika nákladních automobilů na náměstí v Seidenbergu. Z náklad‘áků seskákali muži, jejichž počet se dal pouze tušit a přecházeli do továrny v blízkosti hranice. 21. 9. 1938 kolem půl čtvrté ráno hlídku držící Ladislav Krásný pozoroval muže v přilbách, jak přebíhají po mostě, který stojí u hraničního přechodu. Reakcí na jeho výzvy „stůj!“ a „halt!“ byly výstřely z pušek. Strážný spolu s dalšími členy SOS, kteří byli venku, ustoupili do budovy. Poté Freikorps zaútočil na budovu celnice. Celkem byly provedeny čtyři útoky ve vlnách, po asi 30-40 mužích. Němci použili i granáty a dynamit. Obránci se úspěšně bránili střelbou z pušek a házením granátů, kterých vrhli na nepřítele 36. Družstvu se podařilo telefonicky zavolat pro posilu do Liberce. Ta se před Habarticemi dostala do kulometné palby vedené od německé hranice. Jednalo se o 10 vojáků liberecké posádky, přijíždějících nákladním automobilem. Velitelem byl poručík Kreisinger. Vojáci se museli k celnici plížit příkopem silnice. Když se tam kolem šesté hodiny ráno dostali, byly již jednotky Freikorpsu na ústupu. S sebou si odtáhly tři mrtvé a šestnáct raněných. Obránci měli čtyři zraněné. Nejhůře dopadl dozorce Ladislav Krásný, který přišel o zrak. Nepomohla mu ani operace, kterou později podstoupil v Praze. Aby obránci dokázali svou statečnost a neohroženost, zahráli si před zraky Němců odpoledne volejbalové utkání. Někteří se zkrvavenými obvazy na hlavách…

Reklama

Incident v Heřmanicích a Frýdlantu

22. 9. 1938 Freikorps obsadil velitelství SOS a důležité budovy ve Frýdlantu. Všude visely nacistické prapory a v ulicích hlídkovali ordneři. Z Liberce přijely dva obrněné vozy, které pokus o puč překazily. Po pohrůžce, že se bude střílet na každý dům s hákovým křížem, byly všechny prapory staženy.

Ten samý den další jednotka Freikorpsu obsadila část obce Heřmanice. Místní jednotka SOS měla stanoviště na vyvýšenině poblíž Heřmanic a obsazení nemohla zabránit. Celníci jednotku SOS kritizovali a situace byla nejasná. Pro její objasnění se rozhodl učitel frýdlantské státní české školy Otakar Kodeš a další frýdlantský občan Perner (německý komunista). 23. 9. 1938 se oba na kolech vydali do Heřmanic, vzdálených 7 km. V polovině obce je zastavila hlídka SOS a doporučila jim dále nepokračovat. Muže to neodradilo a oba pokračovali dále. Šli pěšky, příkopem silnice. Asi po 100 metrech je zastavil německý povel a téměř současně se ozvala střelba. Kodeš byl zastřelen. Zraněného Pernera odvlekli za hranice do Německa, převezli ho na soud do Žitavy.

Zanedlouho byl převezen do Drážd‘an, kde ho postavili před soud pro vlastizradu. Poté byl převezen do koncentračního tábora. Válku nepřežil. Kodešův vrah byl po válce vypátrán a Mimořádný lidový soud v Liberci ho v lednu 1947 odsoudil k trestu smrti.

Vraždění v Srbské

Již 14 dní před zločinem v Srbské, byla na německé celnici směrem k československé hranici zazděna okna a ponechány průzory pro střelbu. 23. 9. 1938 ve 23 hodin přišli k celnici dva českoslovenští Němci, k odbavení do Německa. Odbavení prováděl vrchní respicient finanční stráže Václav Čep. Když byl zaměstnán vyřizováním formalit, byl zákeřně zastřelen z bezprostřední blízkosti ranou do spánku. V místnosti byli přítomni další dva dozorci Finanční stráže, kteří odpočívali po dlouhé a náročné službě. Útočníci na ně zahájili palbu. Při této střelbě zahynul Josef Vojta. Bohumil Hošek byl těžce zraněn střelou do týla. Zemřel ve frýdlantské nemocnici. Oba vrazi utekli za hranice do Říše a poté byla na československou celnici zahájena kulometná palba. V budově byli ještě dva obránci. Dozorci Jan Uher a Bohumil Novotný. K přímému útoku se však henleinovci neodvážili. 24. 9. 1938 ráno kolem půl třetí, to již byli Uher s Novotným zraněni, rozhodli se přemístit do jiné budovy, kterou měl za opěrný bod zbytek družstva SOS. To se jim podařilo. Během přestřelky bylo telefonicky povoláno vojsko. Družstvo SOS v Srbské č. 129 bylo složeno z 12 mužů. Tři se stali obětí vraždy. Téhož dne byla vyhlášena mobilizace. Jednotky SOS byly z frýdlantského výběžku staženy po přijetí mnichovského diktátu.

Dnes již málo kdo chápe atmosféru a situaci z doby před mnichovským diktátem. Muži jednotek SOS sloužili v nedostatečných počtech, služba byla i několikadenní a to ve zcela nepřátelském prostředí. V roce 1930 při všeobecném sčítání lidu měl tehdejší okres Frýdlant 36 723 občanů. Těch, co se hlásili k národnosti české bylo 1 931. V některých menších obcích šlo o jednotlivce. Před osudným rokem 1938 počet občanů české národnosti lehce stoupl (šlo o desítky) hlavně díky státním zaměstnancům. Po tom, co vláda přistoupila na podmínky mnichovského diktátu, odešlo do vnitrozemí 2 131 osob, mezi nimi však i němečtí demokraté a komunisté.

Pomníčky

Slavnostní odhalení pamětní desky na budově staré celnice v Habarticích 6. 12. 1982, bylo spojeno s besedou s obránci celnice. Ladislav Krásný, František Beer a Josef Sivek zavzpomínali na události ze září 1938. Besedy jsem měl to štěstí se osobně zúčastnit. Stateční „financové“ se dožili vysokého věku. F. Beer zemřel v nedožitých devadesáti letech v roce 1999. Ladislav Krásný, který díky Freikorpsu prožil většinu života v temnotě, zemřel v roce 2001.

O. Kodešovi byla v osmdesátých letech minulého století odhalena pamětní deska na škole ve Frýdlantu, kde učil a druhá v blízkosti jeho smrti v Heřmanicích na čedičové vyvřelině, dnes zvané Kodešova skála.

Obětem ze Srbské byl odhalen pomníček za vojenských poct, již v roce 1946.

Prameny:
https://financ.wz.cz/start.htm
FRÝDLANTSKO minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor,Rudolf Anděl, Roman Karpaš a kolektiv autorů, nakladatelství 555 s.r.o. Liberec 2002
kronika obce Habartice
beseda s účastníky přepadu v Habarticích 6.12.1982
foto laskavě poskytlo Městské muzeum Frýdlant

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více