Operace na Jónskými ostrovy

Poté co Italové podepsali příměří, uvažovali Britové o vytvoření předmostí ve východním Středomoří, poslali by jednotky, které by měly podpořit italské posádky na ostrovech v Egejském moři.

Hydroplány, které měly základnu na ostrově Lero, osm Cant Z.506 a jeden Cant Z.501 začaly okamžitě spoluptracovat se Spojenci, dopravovaly do Egypta vojáky (hlavně zraněné britské vojáky), vybavení, poštu a prováděly průzkumné lety, při kterých hledaly námořníky z potopených lodí. Tato služba byla zastavena na začátku října, kvůli špatnému stavu letadel.

Na Jónských ostrovech bylo příměří pro každého překvapení. V Cefalonii se německé a italské velení dohodly na příměří a začaly vyjednávat, ale když vyjednávání vázla, tak Němci porušili příměří, posílili posádku a zaútočili na Italy. Bitva začala ráno 15.září, italské jednotky byly zpočátku úspěšné a udržely si kontrolu nad několika klíčovými body, ale Němci proti nim neustále útočili. 21.září vyslala Regia Aeronautica nad ostrov tři Re.2002, vybavené přídavnými palivovými nádržemi, které bombardovaly německé pozice. Němci dostávali neustále posily a Italové, na které byly prováděny opakované nálety se 22.září vzdali. Po kapitulaci byly zmasakrovány tisíce italských důstojníků a vojáků. Těch pár mužů co uniklo vytvořilo Raggruppamento Banditi 'Acqui' a spolu s místními partyzány bojovali proti Němcům.

Na Korfu se po ohlášení příměří odmítly italské jednotky výzvy ke kapitulaci a zaútočili na Němce. Nicméně, italská situace na ostrově začala být brzy kritická poté, co začaly letecké útoky prováděné Ju 87 Stuka z II./StG 3. Italské žádosti o pomoc, které volaly hlavně po letadlech, které by mohly zvrátit německou leteckou nadvládu nad ostrovem, byly vyslyšeny 13.září, ale bylo jasné, že nejde nic udělat bez souhlasu Spojenců. 15.září se generál Ambrosio, italský náčelník štábu, pokusil přesvědčit Angličany a Američany o nezbytnosti zachránit dva Jónské ostrovy, ale až 17.září vyslovili Spojenci souhlas k zásobování po moři a zahájení leteckých operací s italskými stíhači Macchi C.202 a C.205.

18.září čtyři dvojce letadel Macchi C.205, jedna za druhou hlídkovaly nad ostrovem, zatímco střemhlavé bombardéry Reggiane Re.2002 zaútočily na německé lodě a výsadkové čluny, které směřovaly ke Korfu. Bylo to první oficiální vojenská operace, kterou provedla Regia Aeronautica v Osvobozující válce.

Letouny Cant Z.506 se také zúčastnily několika misí, při kterých podporovaly posádku na Korfu, ztratily při nich tři stroje.

19.září vzlétly tři Re.2002, každý vyzbrojený dvěma bombami o váze 100 kg, z letiště Manduria, aby zaútočily na německý torpédový člun a výsadkové čluny v zálivu Paramatia. Když vyrovnávaly ze střemhlavého letu, tak bylo letadlo pilota Feliceho Foxe zasaženo palbou ze země a po nárazu na mořskou hladinu explodovalo. Fox byl první italský úpilot, který zahynul v osvobozovací válce. Dakší tři Re.2002 z jné jednotky opakovali nálet krátce poté. Na konci dne byly zničeny čtyři výsadkové čluny.

Německé vylodění na Korfu začalo 23.září, o dva dny později se Italové po tvrdém boji vzdali. Tragédie, která se stala na Cefalonii se opakovala, tisíce italských vojáků byly zmasakrovány. Několik přeživších bylo deportováno do Německa. Prudkost a odhodlanost německých útoků, spolu se silným ochranným soustředěním Luftwaffe na Jónských ostrovech, donutily Brity k upuštění plánů na vybudování pozic na Balkáně.

Důvodem německých úspěchů byla jejich téměř úplná letecká nadvláda, jak v Egejském, tak v Jónském moři. Pokud Spojenci nemohli poskytnout dostatek podpory na boj proti Luftwaffe, tak samotná Regia Aeronautica nebyla schopna změnit situaci dvou nešťastných italských posádek. Stíhací jednotky se základnami v jižní Puglii poskytovali maximální možnou podporu přiměřenou jejich operačním schopnostem, ale jejich možnosti prostě nestačily na to, aby dokázaly dostatečně uspokojit potřeby italských posádek.

Účast Regia Aeronautica na válečných operacích dočasně skončila se ztrátou Cefalonie a Korfu. Spojenci zpočátku zchválili jen pomoc italským civilistům. Pozdější dohody byly nutné k tomu, aby mohly být obnoveny operace, při kterých se podporovaly italské jednotky na Balkáně, které se nevzdaly Němcům. Během prvních říjnových dnů byla jednotka 5° Stormo Tuffatori zaměstnána tím, aby dostala letadla do bojeschopného stavu, po třech měsících provádění vojenských operací před uzavřením příměří, aby spolu s 4° Stormo a 21° Gruppo Autonomo prováděla vojenský průzkum nad Albánií a Dalmácií.

Tyto lety začaly v druhé polovině září a v říjnu byly již pevně zavedeny. Fronta na Balkáně se rychle stala hlavním polem působnosti Regia Aeronautica.