Skutečný a reálný obraz o účinnosti sebevražedných útoků podávají konečná čísla. Ovšem je třeba i zde vzít v úvahu skutečnost, že mimo zaznamenané útoky příslušníků jednotek kamikaze bylo provedeno také značné množství neohlášených sebevražedných útoků jednotlivými útočníky či malými skupinami, které se k tomuto útoku rozhodly bez toho, že by se k útvarům kamikaze úředně přihlásily.

Letečtí kamikaze

Námořní letectvo celkem speciálně vycvičilo 1 727 osob, Věk se pohyboval od 18 do 20 let. Několik kamikaze bylo dokonce sedmnáctiletých. Dalších 110 bylo příslušníků válečné akademie. Zabit byl jeden viceadmirál, dva comandéři. Ostatní měli hodnosti od praporčíka do poručíka. Většina z nich ukončila akademii v roce 1943. U armádního letectva většina ze zabitých absolvovala leteckou pilotní školu. Hodností bylo nejvíce podporučíků a jejich průměrný věk byl 25 let. Pouze praporčíci měli věk 18 - 19 let.

Námořní kamikaze

Zde je statistika přesnější. Především proto, že u námořnictva byla přesnější evidence, neboť základny, odkud byly organizovány útoky, ležely mimo oblast bojů. Proto je možno vyhodnotit účinnost jednotlivých útočných prostředků.

Sensuitei - miniponorky

Posádky miniponorek tvořili většinou absolventi námořního učiliště. Jejich piloti měli obvykle hodnosti poddůstojníků, absolventi námořní akademie sloužili převážně jako velitelé. Měli hodnosti praporčíků nebo podporučíků. Věk mezi 18 - 21 lety.

Kaiteny - lidská torpéda

Piloti Kaitenů byli absolventi námořní akademie a měli hodnosti praporčíků nebo podporučíků. Jejich věk se pohyboval v rozmezí 18 - 21 let.

Šinjó - útočné čluny

Piloti Šinjó byli absolventi námořního učiliště. Jejich hodnost byla obvykle poddůstojnická, většinou byli pouhými námořníky, protože školu nedokončili, neboť šli do akcí dříve, nezli ji mohli absolvovat. Jejich věk byl 16 - 18 let.

Fukurjú - žabí muži

O příslušnících těchto jednotek platí to, co o posádkach Šinjó.

Výsledky akcí nelze ověřeně dokumentovat. Do akcí je vyvážely většinou Šinjó, takže přesné údaje o bojové činnosti chybí. Celkem námořnictvo provedlo 123 útoků, poškodilo 33 lodí, ztratilo 330 osob a potopilo 11 lodí.

Pozemní kamikaze

V případě pozemních kamikaze lze jen velice obtížně používat úřední statistiky. Důvodem je již citovaná skutečnost, že pozemní jednotky japonské armády a námořnictva, své „coup de grace“ používaly jako klasický bojový prostředek. Proto pro statistické účely lze používat dochovaná hlášení armádních a námořních jednotek, v nichž se oznamuje zřízeni jednotek kamikaze i s počty příslušníků pouze s určitou tolerancí. Předpokládá se, že všichni příslušníci těchto jednotek při útocích padli. Stanovit ztráty vzniklé při útocích kamikaze na americké straně je také velice obtížné. Jedinými prameny jsou hlášení jednotek US Army, US Marine Corps a US Navy, které přišly do styku s japonskými útoky kamikaze. V obou případech jsou údaje opravdu jen orientační.

Filipiny:

utočících kamikaze - 2100

mrtvých Američanů - 740

raněných Američanů - 316

Iwodžima:

útočících Kamikaze - 19 740

mrtvých Američanů - 5 931

raněných Američanů - 17 372

Okinawa:

útočících kamikaze - 83 150

mrtvých Američanů - 8 715

Mandžusko:

útočících kamikaze - 200

sovětské ztráty - 150

===============================================

Celkem ztráty kamikaze 105 100

mrtvých Američanů 15 386

raněných Američanů 37 686

ztráty sovětské 150

================================================

Literatura: Novotný, Josef, Causa kamikaze, vydalo Naše Vojsko, Praha 1991