Pyro III díl.

Pyro III díl

Nestandardní postupy v oblasti trhací techniky.

Využití kapalného kyslíku v trhacích pracech.

Roku 1897 pan Linde použil k trhacím pracem uhlíkaté látky napuštěné zkapalněným vzduchem. Výsledkem byla směs schopná výbušné přeměny. Postupem času dochází k zdokonalení a využívá se zatím ne příliš čistý kyslík, 90% čistoty dosahují zkapalňovací soupravy až po druhé světové válce.

Velký nedostatek ledku během první světové války donutil používat zkapalněný kyslík ve velkém měřítku. Tak roku 1917 v hornoslezském kamenouhelném revíru bylo v provozu 162 zkapalňovacích souprav o celkovém výkonu 5 113 kg kapalného kyslíku. Také německá a rakousko uherská armáda začala využívat pojízdné zkapalňovací soupravy. Napojíme li uhlíkaté náložky kapalným k

ZKAPOLˇNOVACÍ SOUPRAVY 1897-1950

Kapalný vzduch se v Německu vyráběl hlavně na Lindeových soupravách. Ve Francii se používá souprav Claudeových, protože jsou hospodárnější ve spotřebě el.proudu. Souprava Jeffriesova je kombinací obou předchozích.

Zkapalňovací soupravy mohou vyrábět :

Procesy při zkapalňování :

• Odstranění kysličníku uhličitého ze vzduchu

Lindeova zkapalňovací souprava

Atmosférický vzduch se nasává plechovou trubkou (a), vedoucí nad střechu strojírny, a přichází spodem do pračky(d) naplněného koksem a promývaného draselným louhem, čerpaného pumpou (c) z nádrže (c´). Louh skrápí koks, pohlcuje kysličník uhličitý a vrací se do nádrže(c´).

Takto vypraný vzduch zbavíme v usazovači(d) louhu draselného a vedeme jej trubkou do vysokotlakého kompresoru (f), kde jej stlačujeme na 200 atm.

Stlačený vzduch čistíme od zbytků olejů a vodních par. Mazací olej se usazuje v usazovači (i) naplněným chloridem vápenným a vodní páry ve vysoušeči (j) s louhem draselným. Takto vyčištěný a vysušený vzduch o teplotě 15 °C vedeme přes ventil (v) do předchladiče, který se skládá z kondensátoru (k) a kompresoru (a). Amoniakové páry vytlačuje stojatý kompresor (m) do chladiče (l), kde je vzduch ochlazen na teplotu –20°C. Amoniakové páry se v kondensátoru o

Předem ochlazený a stlačený vzduch přichází do zkapalňovacího stroje(o), přesněji do spirálovitého potrubí (r) kde je unikajícími párami dusíku neustále ochlazován až na –140°C. Pak přichází k ventilu (Z), čímž se náhle rozepne na 0,3-0,6 atm. Tím se zkapalní a nashromažďuje se na dně válcovité nádoby, z níž se vypouští kohoutem (x). Kapalný dusík se přeměnil v plyn v rektifikačním sloupu. Kapalný dusík vře při –195,7°C a kapalný kyslík při –182,4°C.

Poněvadž se vzduch ve vysoušeči plně nevysuší, zamrzají ve zkapalňovači vodní páry a ucpávají expandační ventil. Proto se musí zkapalňovač vždy za 8-14 dní nechat roztát, roztaní trvá asi 3-4 hodiny.Zařízení k roztávání tvoří dvojité ohřívací potrubí.

Kapalný kyslík nehoří, ale podporuje hoření. Ponoříme li do kapalného kyslíku květinu zmrzne, rozžhavená tříska vzplane a při styku s lidským tělem způsobuje těžké popáleniny.

Hustota qxyliquitu má nejvíce 1,15, napuštěná náložka má jen 1,25 po 5-8 minutách se zmenší hustota jen na 0,59 a toto množství již nestačí k prudkému shoření-výbuchu uhlohydrátů. Účinnost a množství vzniklého plynu z různě hutných náložek ve srovnání s trhací želatinou ukazuje tato tabulka.

Trhavina Napojené náložky Trhací želatina

Hustota náložek při odstřelu 1 cm2 1

Detonační teplota …..kal/g 2056 2056 1550

Množství plynu v 1 z gramu 505 510

z cm3 537 598 1136

Pracovní výkon z g v mkg 85,1 85,1 102,5

Pracovní výkon v cm3 v mkg 90,4 100,7 164