Humor v KZ ?

Přes veškeré hrůzy, které panovaly ve všech KZ, přežíval i v těchto hrozných podmínkách humor a vtip, který pomáhal na chvíli zapomenout na všudypřítomnou realitu smrti.

V terezínském getu začínal humor u zapomenutých reklamních tabulích, které vyzývaly  obyvatelstvo k nákupu uzenin, cukrovinek a ruzných pochutin. „Naše máti kupuje kávu jen u Bejčků v Terezíně“ nebo „ Frant. Charvát, lahůdkářský závod v Terezíně, náměstí.“

Předělávky klasických básniček a písniček jsou typickým příkladem České nátury a projevily se i v Terezíně.

Ach synku, synku, doma-li jsi,
Arbeitsamt se ptá, makal-li jsi.
Makal jsem, makal jsem, ale málo,
Makání mne už udolalo.

Stojí getouš na vartě, na vartě
Odznak má na kabátě, kabátě...

Ač je to k nevíře, i postrach všech obyvatel Terezína, transporty do koncentračních táborů na východě nebo na území Německa, se neubránil  vtipům. Toto téma bylo sice velice zřídkakdy předmětem satiry , ale přeci:

Sakra, s těma transportama,
je teď pěkný švic,
ještě štěstí, že kluk dostal
těžký zápal plic.

(Zápal plic bez antibiotik znamenal nebezpečí smrti, ale chránil dočasně před transportem.)

U lékaře:
„Měl byste chodit více na vzduch, pěstovat sport.“
„Ale pane Doktore, jakýpak sport mohu pěstovat v Terezíně?“
„Třeba se nechte zařadit do tran-sportu.“

Karikatura Ericha Lichtblaua z roku 1943 znázorňuje starce loučícího se se svými  přáteli v terezínském starobinci před odjezdem do transportu: „Nashledanou v hromadném hrobě.“

Z Terezínského geta se dochovala písemná památka humoristického časopisu, který vycházel 1x týdně nákladem jednoho exempláře na pokoji č. 248 BV. a nesl příhodný název Šalom na pátek  neboli ŠNAP. Tento časopis měl čistě humoristický charakter. Byl určen pouze důvěryhodným osobám, které interpretací vtipů nezpůsobí jeho pisateli v budoucnosti problémy jakéhokoli rázu.  Součástí 11 vydání Šnapu je i „Naučný slovník pro Terezín, Konverzationslexikon f. Theresienstadt“. Tento slovník je psán na psacím stroji částečně v češtině, částečně v němčině. Autor počítal s bilinguálností obyvatel Terezína.

Výběr toho nejlepšího z Šnapu:
(pro snazší porozumění již přeloženo do ČJ)

A

Ältestenrat – cenzurováno
(slovo cenzurováno – je zde uvedeno jen pro legraci, protože bylo známo, že mezi čtenáře patří i představitelé Ältestenratu a nikoho z nich by nenapadlo cenzurovat satiru či posměch namířený proti židovskému vedení)

Appell  - shromáždění určitých skupin obyvatel geta na určitém místě v určitém čase v určitý den za účelem vyslechnutí nových zákazů.

Arbajckontrola – provádějí zvláštní úředníci arbajcentrály, pouze při pěkném počasí

B

Bank der jüdischen Selbstvewaltung (BADEJÜSE) („Banka židovské samosprávy“ )– jediná a největší banka v Terezíně. Účel této banky se nedal dosud vypátrat.

Bépět – čili Magdeburg – domov horních tří set

Berušky – lit. podle Knaursova konverzačního lexikonu – užitečný hmyz požírající mšice na listech stromů a keřů.
(Beruškami byly označovány německé ženy, které hledaly na ubikacích kontraband (baterky, léky, peníze, cigarety) a přitom ukradly, co se dalo. Emo Groag, jeden obyvatel terezínského geta položil jednou před odchodem do práce na svou paladnu v Sudetských kasárnách lístek na kterém stálo: Ženy jsou půvabnější když dávají, méně když berou.
Po návratu z práce nalezl přeházenou pryčnu a přípis: Ženy jsou také půvabné, když berou.)

Bordelář – zvláštní druh lidí, kteří zásadně po sobě neuklízejí, nemyjí nádobí a mívají pod postelí v v chumáči prachu chléb, krém na boty, zubní kartáček a pod. A kteří neustále něco hledají.  Odrůda – Ehrenbordelář

C
Cétři  - čili Hamburg – kasárna elegantní dámy, dům žen a dívek – radosti a mužského štěstí 

S
Sameťák – Brňák, který si o sobě myslí, že je nepostradatelný

Š
Šalom na pátek – čili Šnap – jediný a nejlepší časopis v Terezíně

Šedý hnus – polévka  z takzvané čočkové hmoty, viz „čočpol“

Šuclyste – listina getoinzasů (obyvatel geta) před transporty chráněných, sestavena v pořadí podle protekce

T
Tagesbefehl – jemnuje se denní rozkaz, poněvadž nevychází denně a nejsou v něm rozkazy, nýbrž zákazy

Terezín – stará pevnost, projektovaná baureferátem císařovny Marie Terezie za tím účelem, aby v r. 1941 sloužila za životní prostor židům. S rozměřováním se započalo r. 1764, stavba započata za panování císaře Josefa II. (1780 – 1790), dále pokračováno 1941 až 1943.