Panovníci státních celků
Rozpočet valka.cz 2023 : 120.000,- Kč Příjmy k 1.1.2023 : 28.009,- Kč
♡ Chci přispět
♡ Chci přispět
Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české |
||
Přemyslovci - díl 4. |
||
| Přemysl Otakar I. (1192) | * ? - + 15.12. 1230 | |
| Adléta Míšeňská | Vratislav, Markéta (Dagmar) (?1186), Božislava, Hedvika | |
| Konstancie Uherská | Vratislav (1200), Anna(1204), Anežka, Václav (1205), Vladislav (1207), Přemysl (1209), Blažena (1210), Anežka (1211). | |
| Jeho první pokus o převzetí vlády, z důvodu účasti na přípravách spiknutí proti císaři Jindřichovi VI. byl zbaven vlády. | ||
| Jindřich Břetislav (1193 - 1197) | * ? - + 15.6. 1197 | |
| Pražský biskup, vzdálený příbuzný Přemyslovců, který se k světské moci dostal zradou Přemysla Otakara na císaři Jindřichovi VI., tím stejným císařem byl však sám v roce 1197 zbaven vlády. Umírá v Chebu. | ||
| Vladislav Jindřich (1197) | * ? - + 12.8. 1222 | |
| Za své šestiměsíční vlády dokázal přimět pražského biskupa k přísaze věrnosti, čímž ho vymanil z podřízenosti říši. Koncem roku vládu dobrovolně podstoupil svému bratru Přemyslu Otakarovi. | ||
| Přemysl Otakar I. (1197 - 1230) | * ? - + 15.12. 1230 | |
| Adléta Míšeňská | Vratislav, Markéta (Dagmar) (?1186), Božislava, Hedvika | |
| Konstancie Uherská | Vratislav (1200), Anna (1204), Anežka, Václav (1205), Vladislav (1207), Přemysl (1209), Blažena (1210), Anežka (1211). | |
| Roku 1212 dosáhl vydání Zlaté buly sicilské římským králem Friedrichem II., která vymezovala vztahy mezi českým vládcem a panovníkem Svaté říše římské. Zrušil přežitý seniorátní řád Břetislava I. a zavedl princip tzv. primogenitury (nástupnictví prvorozeného syna). Za jeho vlády došlo k upevnění postavení Českého království v říši. Neúspěšně bojuje s církví o oslabení církevní moci v království. | ||
| Václav I. (1230 - 1253) | * 1205 - + 23.9. 1253 | |
| Kunhuta | Vladislav, Přemysl Otakar (1233), Božena, Anežka | |
| Dle některých pramenů nejspíše v bitvě u Olomouce (1241) zastavuje pronikání Mongolů do Evropy. Za jeho vlády probíhala středověká kolonizace českých zemí. Neúspěšně bojuje o zajištění nástupnictví svého rodu po rakouských Babenbercích. Ke konci života vede boje o moc se svým synem Přemyslem Otakarem. | ||
| Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) | * 1233 - + 26.8. 1278 | |
| Markéta Babenberská | ||
| Kunhuta Uherská | Kunhuta (1265), Anežka (1269), Václav (1271) | |
| Roku 1251 byl po sňatku s Markétou zvolen vévodou rakouským. O babenberské dědictví bojuje s uherským králem Bélou IV. a jeho synem Štěpánem, tento boj končí vítězstvím v bitvě u Kressenbrunnu roku 1260. Poté připojuje další alpské země: Štýrsko, Korutany, Kraňsko a Vindickou marku (dědictví po rodu Sponheimů) a Pordenone. V roce 1266 připojil k Čechám Chebsko. V létech 1254 - 55 a 1267 - 68 se účastnil křížových výprav do Pruska a Litvy. Na březích Baltu založil město Königsberg (Královec). V roce 1273 neuznal volbu Rudolfa Habsburského německým králem a postupně se dostával do politické izolace. V roce 1275 byla nad ním vyhlášena říšská klatba císařem Rudolfem Habsburským a následně byl zbaven vlády. Aby potlačil vzpouru domácí šlechty v čele s Vítkovci, přijímá bez boje podmínky vídeňského míru (26.11. 1276). Přišel o vládu v alpských zemích a Chebsku, zároveň přijal Čechy a Moravu od Rudolfa Habsburského v léno. Přemysl II. Otakar zahynul v bitvě na Moravském poli u Dürnkrutu v den svatého Rufa (26.8. 1278). Za své vlády pozvedl hospodářský rozvoj českého státu, zakládal města a kláštery. Založil zemský soud, kde byly vedeny zemské desky. Po jeho smrti nastala "doba Braniborů v Čechách", kdy vládu vykonával Ota Braniborský jako poručník nezletilého Václava. | ||
| Václav II. (1283 - 1305) | *27.9. 1271 - + 21.6. 1305 | |
| Guta Habsburská | Přemysl Otakar (1288), Václav a Anežka (1289), Anna (1290), Eliška (1292), Guta (1293), Jan (1294), Jan (1295), Markéta (1296), Jitka (1297). | |
| Eliška Rejčka | Anežka (1305) | |
| Roku 1289 nechává zatknout mocného Záviše z Falkštejna, druhého manžela své matky, a za půldruhého roku poté ho nechá popravit pod hradem Hluboká. Své výboje opřené o bohatství plynoucí ze stříbrných dolů v Kutné Hoře obrací směrem do Polska, kde se stává roku 1300 králem. Po vymření dynastie Arpádovců získává pro svého syna Václava uherskou korunu. Roku 1300 provedl mincovní reformu a nechal razit první stříbrnou minci - Pražský groš. Ke konci vlády čelí úspěšně vpádu rakouského vojska, které zastavuje u bran Kutné Hory. Jeho vyčkávací taktika vedla k postupnému rozpadu vojska Rudolfa Habsburského. Dle pramenů byla jejich žízeň po stříbře ukojena naházením stříbrné strusky do potoka, ze kterého brali vodu. Umřel na tuberkulózu, dědičnou nemoc posledních Přemyslovců. | ||
| Václav III. (1305 - 1306) | *6.10. 1289 - + 4.8. 1306 | |
| Viola Těšínská | ||
| Poslední český král z rodu Přemyslovců. Zabit neznámým vrahem na Olomouckém hradě. | ||
Reklama
Seriál
Podobné články
Další články autora
Autor : Jan Flieger / Dav