Letecká esa 1. sv. války - Willy Coppens

Willy Coppens

1892 –

Byl belgické eso es se 37 vítězstvími. (esa Belgie) Předtím než se v roce 1915 připojil je vzdušnými silám, sloužil u 3. praporu. Poté na dva měsíceodjel do Británie na letecký výzvik, který si platil z vlastní kapsy. Několik měsíců Coppens tovněž trénoval na letadlech Farman F13 a F14. V červenci 1916 byl zařazen do 6. eskadrily belgických vzdušných sil, kde létal na letadlech BE 2c a Farman na průzkumné lety. Po „krvavém dubnu“ vybojoval s novým strojem Sopwith 1 ½ Strutter galntní souboj se čtyřmi nepřátelskýými stíhači a zapsal se tak do podvědomí. Projevil se jako iniciativní stíhací letec a v červenci 1917 byl zařazen do 1. stíhací frontové eskadrily, kde létal na Nieuportech a později na hbitých letadlech Hanriot HD 1.

Svůj Hanriot s jediným kulometem si natřel světle modrou barvou a se svými kolegy z eskadry létal na hlídkové lety. V dubnu 1918 konečně dosáhl prvního potvrzeného leteckého vítězství, sestřelem stíhačky. V květnu 1918 vymyslel Coppens vlastní strategi na sestřelování německých pozorovacích balonů zápalnými střelami. Prolétl deštěm protiletadlové palby, přiblížil se na 50 m od cíle a vypálil na něj čtyři zápalné střly, načež se balén zřítil k zemi.

Tyto zápalné kulky pečlivě opatroval, protože belgické vzdušné síly jich od svých francouzských dodavatelů získávali jen málo. Coppens osobně dostával počet 20 „zázračných kulek“  měsíčně. Jeho eskadra rovněž obdržela jeden jedenáctimilimetrový kulomet Vickers pro boj proti balonům a Coppens pyšně používal Handriota vybaveného touho zbraní, jako své druhé latadlo. Při jednom letu se přiblížil k bolonu, podnikl střemhlavý útok a obracel se k druhému náletu. Pozemní obsluha bolonu jen začala stahovat rychle k zemi a když se Coppens vrátil k druhému útoku, špatně si vypočítal sestupovou dráhu balonu. Jeho letadlo se otřelo o vrchlík balonu, kola se zabořila do děravého plynového obalu. Na chvíli do vypadalo, že Coppens na balonu přistane, ale naštěstí se mu podařilo letadlo zvednout. Za pouhých pět měsíců sestřelil Coppens 28 balonů a tím se stal nejslavnějším světovým ničitelem balonů. (Balonová esa)

Němci tohoto drzého Belgičana tak nenáviděli, že na něj nastražili past v podobě balonu napěchovaném pouze výbušninou, ale Coppens tento balon stačil sestřelit dříve, než vystoupal do plné výše.

Ničení německých balonů bylo pro muže v zákopech něco jako estráda a Coppens toto představení často ukončoval elegantními loopingy nad zemí nikoho. Svůj úspěch měřil nikoliv podle oficiálních hlášení, ale podle počtu belgických přileb, vyhozených do vzduchu jásající belgickou pěchotou.

14.10.1918 

bylo jeho letadlo zasaženo protiletadlovou palbou a kus šrapnelu mu roztrhl nohu. Podařilo se mu nouzově přistát a přežít. Noha byla amputována a on trpěl několika měsíční agonií. Po válce procestoval svět. Během druhé světové války odmítl službu. Kritizoval belgické politiky za to, že na začátku druhé světové války připustili kompletní kapitulaci místo urputných bojů, které předvedli na začátku války minulé.

Vyznamenání: Militacy Cross (MC), Distinguished Service Order (DSO), čestnou legií (Legion d´Honneur), Croix de Guerre s palmovou ratolestí (franc.), řádem Bílého orla (srbsko), řádem Koruny, řádem Leopolda II, Croix de Guerre s 27 palmovými rotolestmi (belgie)