1. zákopnická eskadrona [1939-1939]

Velitelská sestava 1. zákopnické eskadrony:

velitel eskadrony – 24.08.1939- 06.10.1939 setník Henryk Szela ¹⁾
velitel I. čety – 24.08.1939-13.09.1939, 26(?).09.1939-06.10.1939 poručík jezdectva Włodzimierz Sokulski ²⁾
14.09.1939-26(?).09.1939 četař Romuald Rogiński (?) ²⁾
velitel II. čety – 24(?).08.1939-13.09.1939 1939 poručík jezdectva v záloze Edward Ostrowski ³⁾
13.09.1939-06(?).10.1939 rotný jezdectva (wachmistrz) Leon Dawidziuk (?) ⁴⁾
velitel III. čety (chemické) – 24.08.1939-29.08.1939 ???, ???
29.08.1939-06.10.1939 podporučík jezdectva v záloze inż. Franciszek Pszczółkowski ⁵⁾
velitel trénu – 24(?).08.1939-09(?).09.1939 četař Tadeusz Płoński ⁶⁾
velitel IV. čety – DD.09.1939-06.09.1939 ???, ??? ⁷⁾
velitel kulometné čety DD.09.1939-06.09.1939 kapitán Pohraniční stráže (komisarz Straży Granicznej) Wacław Smakosz ⁸⁾


Poznámky:
¹⁾ (DD.MM.1902-DD.MM.RRRR). Po kapitulaci padl do německého zajetí. Po osvobození ze zajetí byl odvelen do Itálie k polskému II. sboru (3. hulánskému pluku). Jeho zpráva o činnosti eskadrony od března do října 1939 je uložena v Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign. B.I.17/G/1. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
²⁾ (19.10.1904-27.07.1982). 13.09.1939 byl vyslán z obce Mień s částí čety k plnění samostatného úkolu, tak se od ustupující eskadrony odpojil a připojil se pravděpodobně k části 5. hulánského pluku. 15.09.1939 byl se souhlasem velitele Podleské jezdecké brigády vytvořen partyzánský oddíl, ke kterému se dobrovolně přihlásil. 25.09.1939 se tento oddíl setkal s jednotkami Jezdecké divize „Zaza“ a por. Sokulski se vrátil k eskadroně. Po kapitulaci padl do německého zajetí. Po osvobození ze zajetí sloužil v polské exilové armádě, kde byl povýšen do hodnosti setníka. Zůstal v emigraci a v říjnu 1949 se vystěhoval i s manželkou do USA. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
Jako zástupce velitele čety je uveden četař (plutonovy) Romuald Rogiński. Není však jisté, že v nepřítomnosti velitele čety převzal její velení.
www.teatr.grudziadz.pl
³⁾ (12.12.1902-DD.MM.RRRR). 13.09.1939 měl s hlídkou navázat spojení s velitelstvím brigády. Od eskadrony byl odříznut a zůstal v brigádním velitelství až do kapitulace. Po kapitulaci padl do německého zajetí.
⁴⁾ (29.11.1902-07.10.1977). Do 13.09.1939 byl zástupcem velitele II. čety. Po odchodu por. Ostrowského pravděpodobně převzal velení nad četou. Po kapitulaci padl do německého zajetí a pobýval ve Stalagu III-A a Stala I-A. 04.08.1941 byl propuštěn na základě statusu civilního pracovníka do dispozice Pracovního úřadu v Královci (Königsberg), kde pracoval do DD.03.1942. Po válce byl povýšen do hodnosti rotmistra jezdectva (starszy wachmistrz) a žil ve městě Bialystok.
http://www.straty.pl/index.php/pl/szukaj-w-bazie
odkrywca.pl
⁵⁾ (15.05.1905-DD.MM.RRRR). Zemědělský inženýr zmobilizovaný 28.08.1939 k5. hulánskému pluku. Funkci velitele čety převzal 29.08.1939. Po kapitulaci padl 06.10.1939 do německého zajetí. Po osvobození sloužil v polské exilové armádě, kde 21.10.1945 napsal zprávu o své činnosti v září 1939. Jeho zpráva je uložena v Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign. B.I.17/G/2.
⁶⁾ Ve zprávě podporučíka Sońty je uveden čet. Wiśniewski s poznámkou „pokud jsem si dobře zapamatoval příjmení“. Rotný jezdectva aspirant v záloze se zákopnickou specializací (wachmistrz podchorąży rezerwy) Czesław Sońta byl přidělen na nesystemizovanou funkci technického poradce ke II. četě. Velitel brigády, gen. Kmicic-Skrzyński uvádí četař Tadeusz Płoński.
⁷⁾ O IV. četě se zmiňuje ve své zprávě Sokulski. Četu tvořili pravděpodobně příslušníci Státní policie a Pohraniční stráže, kteří se připojili k eskadroně v průběhu ústupu. Jméno velitele není ve zdrojích uvedeno.
⁸⁾ O kulometné četě pod velením kapitána Pohraniční stráže (komisarza) Smakosze se zmiňuje ve své zprávě Sokulski. Wacław Smakosz (DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR) byl velitelem Oddělení pohraniční stráže „Myszyniec“ ve stejnojmenné obci, které bylo koncem srpna posíleno posilovou četou. Kulometnou četu tvořili pravděpodobně příslušníci Státní policie a Pohraniční stráže, kteří se připojili k eskadroně v průběhu ústupu. Wacław Smakosz není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.


Zdroje:
www.wbc.poznan.pl

Kmicic-Skrzyński, Ludwik: Relacja dotycząca walk Podlaskiej Brygady Kawalerii, str. 26, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign. B.I.17/A/1
Kmicic-Skrzyński, Ludwik: Relacja dotycząca walk Podlaskiej Brygady Kawalerii, Obsada Podlaskiej BK, str. 179, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign. B.I.17/A/1
Sokulski, Włodzimierz: Działania bojowe 1 szwadronu pionierów Podlaskiej Brygady Kawalerii. Fragment dotyczący udziału szwadronu w walkach o Serokomlę w dniu 2 X 1939 r. in: SGO "Polesie" w dokumentach i wspomnieniach, Część 5/1. Podlaska Brygada Kawalerii, Centralne Archiwum Wojskowe im. mjr. Bolesława Waligóry, Warszawa, str. 200-204
Sońta, Czesław: Relacja + Metryka – Rodowód Brygady Kawalerii „Plis“, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign. B.I.17/G/3

Poručík jezdectva v záloze Edward Ostrowski


Podle níže uvedeného zdroje se po odříznutí od eskadrony připojil k jiným ustupujícím polským jednotkám a od 14.09.1939 byl velitelem 4. eskadrony v Korouhvi 5. hulánského pluku, se kterou bojoval až do kapitulace Samostatné operační skupiny "Polesí".
Zdroj:

Wróblewski, Jan: Samodzielna Grupa Operacyjna „Polesie“ 1939, WIH, MON, Warszawa 1989