ZA VLAST
21.1.1945
U obce Vrchrieka na vrch Osobité byla ze SSSR vysazena skupina ZA VLAST. Tvořili ji 3 českoslovenští občané – zámečník Rudolf Stoj (19.1.1908), Rudolf Jánošík (27.10.1918), Andrej Hronec (1917) a dále příslušníci Rudé armády – velitel A. Garnicki a dále N. I. Ševerov, I. Maslov, M. Dubinaja, V. D. Pospielov, G. K. Mjelnik, A. K. Volodin a V. P. Bohdanovič. Skupina ZA VLAST byla předurčena k organizování a vlastní bojové činnosti v týlu německé fronty s důrazem na podporu partyzánského boje, který bude sama provádět. Podle očekávání se měla vyvinout ve štáb partyzánského praporu či brigády poté, co podchytí a převezme velení nad rozprášenými skupinami vojáků povstalecké armády a partyzánských oddílů v oblasti severozápadního Slovenska. Z taktických prvků partyzánského boje převládala diverze na silničních a železničních spojích, kladení minových nástrah, ničení mostů, skladišť a týlových zařízení německé armády v prostoru Púchov - Bytča - Žilina - Čadca. Pro tento způsob boje byla standardně vystrojena, vyzbrojena a technicky vybavena osobní výzbrojí a třemi zásobníky se 12 samopaly, 4 lehkými kulomety, 2 odstřelovacími puškami s tlumičem, zásobou trhavin a ženijních komponentů. Do akce odlétala ve vojenských uniformách a částkou 9 000 Sk. Postupně získala na 64 spolupracovníků. Při jedné z akcí u Velkého Rovna zahynul Hronec. V této oblasti prováděla úspěšnou bojovou činnost až do 2. května 1945, kdy se v prostoru Turzovka sloučila s Rudou armádou. V závěrečných bopjích u Velkých Karlovic byl 1.5. těžce zraněn Stoj a na následky zranění zemřel v nemocnici v Žilině.
21.1.1945
U obce Vrchrieka na vrch Osobité byla ze SSSR vysazena skupina ZA VLAST. Tvořili ji 3 českoslovenští občané – zámečník Rudolf Stoj (19.1.1908), Rudolf Jánošík (27.10.1918), Andrej Hronec (1917) a dále příslušníci Rudé armády – velitel A. Garnicki a dále N. I. Ševerov, I. Maslov, M. Dubinaja, V. D. Pospielov, G. K. Mjelnik, A. K. Volodin a V. P. Bohdanovič. Skupina ZA VLAST byla předurčena k organizování a vlastní bojové činnosti v týlu německé fronty s důrazem na podporu partyzánského boje, který bude sama provádět. Podle očekávání se měla vyvinout ve štáb partyzánského praporu či brigády poté, co podchytí a převezme velení nad rozprášenými skupinami vojáků povstalecké armády a partyzánských oddílů v oblasti severozápadního Slovenska. Z taktických prvků partyzánského boje převládala diverze na silničních a železničních spojích, kladení minových nástrah, ničení mostů, skladišť a týlových zařízení německé armády v prostoru Púchov - Bytča - Žilina - Čadca. Pro tento způsob boje byla standardně vystrojena, vyzbrojena a technicky vybavena osobní výzbrojí a třemi zásobníky se 12 samopaly, 4 lehkými kulomety, 2 odstřelovacími puškami s tlumičem, zásobou trhavin a ženijních komponentů. Do akce odlétala ve vojenských uniformách a částkou 9 000 Sk. Postupně získala na 64 spolupracovníků. Při jedné z akcí u Velkého Rovna zahynul Hronec. V této oblasti prováděla úspěšnou bojovou činnost až do 2. května 1945, kdy se v prostoru Turzovka sloučila s Rudou armádou. V závěrečných bopjích u Velkých Karlovic byl 1.5. těžce zraněn Stoj a na následky zranění zemřel v nemocnici v Žilině.