V rámci dlouhodobějšího sporu kolem teritoriálních vod mezi Filipínskou republikou a Čínskou lidovou republikou došlo zřejmě k dalšímu zlomu. Jedná se o reakci na změnu v čínské politice.
V posledních letech Čína změnila svojí politiku (zřejmě v souvislosti s definicí nové vojenské strategie pro následujících 400 let) v otázce Jihočínského moře směrem k agresivnějšímu postoji ke všem zúčastněným státům (Vietnam, Filipíny, Indonésie, Sultanát Brunej a Malajsie, podobně jako i v severnějších oblastech např. s Japonskem, Tchajwanem). Hlavním problémem je ignorování právních výroků Mezinárodního tribunálu pro mořské právo (International Tribunal for the Law of the Sea), zejména těch týkajících se výkladu části 5 a článku 15 Úmluvy OSN o mořském právu. Čína si činí nároky v podstatě na oblasti Jihočínského moře, které zasahují do ekonomických zon či teritoriálních vod jednotlivých zúčastněných zemí.
Posledním problematickým bodem jsou tak mělčiny Scarborough (na Filipínách tradičně nazývaných jako mělčiny Panatag), které se nachází v rámci tzv. Exklusivní ekonomické zóny Filipín (zhruba 200 námořních mil) dle Úmluvy OSN o mořském právu. Navíc s tím se jednalo historicky o španělské území (viz. v rámci "Carta hydrographica y chorographica de las Islas Filipinas" z roku 1734), které nebylo dotčeno žádnými mezinárodními smlouvami týkajících se Filipín (nejvýznamnější pak Pařížská dohoda, Treaty of Paris (1898), Washingtonská dohoda, Treaty of Washington (1900), Úmluva mezi Spojenými státy a Velkou Británií, Convention Between the United States and Great Britain (1930)).
Ministr zahraničí (Foreign Secretary) Albert del Rosario oznámil čínské velvyslankyni v Manile, že bude tento případ porušování ekonomické zóny předán k mezinárodní arbitráži OSN. Jedná se o již druhou takovouto snahu – první, v dubnu roku 2012, byla Čínou zablokována s tím, že musí dojít k bilaterální dohodě mezi oběma zeměmi.
Zdroje:
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-21137144
V posledních letech Čína změnila svojí politiku (zřejmě v souvislosti s definicí nové vojenské strategie pro následujících 400 let) v otázce Jihočínského moře směrem k agresivnějšímu postoji ke všem zúčastněným státům (Vietnam, Filipíny, Indonésie, Sultanát Brunej a Malajsie, podobně jako i v severnějších oblastech např. s Japonskem, Tchajwanem). Hlavním problémem je ignorování právních výroků Mezinárodního tribunálu pro mořské právo (International Tribunal for the Law of the Sea), zejména těch týkajících se výkladu části 5 a článku 15 Úmluvy OSN o mořském právu. Čína si činí nároky v podstatě na oblasti Jihočínského moře, které zasahují do ekonomických zon či teritoriálních vod jednotlivých zúčastněných zemí.
Posledním problematickým bodem jsou tak mělčiny Scarborough (na Filipínách tradičně nazývaných jako mělčiny Panatag), které se nachází v rámci tzv. Exklusivní ekonomické zóny Filipín (zhruba 200 námořních mil) dle Úmluvy OSN o mořském právu. Navíc s tím se jednalo historicky o španělské území (viz. v rámci "Carta hydrographica y chorographica de las Islas Filipinas" z roku 1734), které nebylo dotčeno žádnými mezinárodními smlouvami týkajících se Filipín (nejvýznamnější pak Pařížská dohoda, Treaty of Paris (1898), Washingtonská dohoda, Treaty of Washington (1900), Úmluva mezi Spojenými státy a Velkou Británií, Convention Between the United States and Great Britain (1930)).
Ministr zahraničí (Foreign Secretary) Albert del Rosario oznámil čínské velvyslankyni v Manile, že bude tento případ porušování ekonomické zóny předán k mezinárodní arbitráži OSN. Jedná se o již druhou takovouto snahu – první, v dubnu roku 2012, byla Čínou zablokována s tím, že musí dojít k bilaterální dohodě mezi oběma zeměmi.
Zdroje:
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-21137144